Československé spartakiády oceněné Literou

Kniha Petra Roubala z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR získala v úterý 4. dubna prestižní literární ocenění Magnesia Litera. Uznání si vysloužila v kategorii Naučná literatura. 

Petr Roubal v knize hledal odpovědi mimo jiné na to, jak silně spartakiády navazovaly na tradici sokolských sletů, nakolik byla účast v nich dobrovolná a jak byly celkově oblíbené. Jeho odpovědi mohou být zajímavé jak pro ty, kteří dobu do roku 1989 zažili, tak zejména pro mladší, kterým se už spartakiádní cvičení vyhnulo. 

„Rád bych poděkoval kolegům z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, kteří komentovali rukopis, a jejichž poznámky jsem se snažil zapracovat,“ zmínil v úterý večer při předávání ceny Petr Roubal. „Jsem disidentské dítě, takže jsem na spartakiádách necvičil, pro mě to byl svět, který jsem objevoval úplně nově,“ odpověděl autor na otázku moderátora, proč si jako výzkumné téma vybral zrovna fenomén spartakiád.

Představení knihy na stránkách Magnesia Litera:

Šest spartakiád zabralo jen několik málo dnů ze čtyřiceti let existence socialistického Československa, přesto představovaly jeden z nejdůležitějších oficiálních rituálů, jenž k sobě dodnes poutá nesmiřitelně odlišné vzpomínky pamětníků.  Historik Petr Roubal se opřel o několikaletý archivní výzkum a napsal monografii, v níž důkladně vysvětluje návaznost na sokolskou tradici, ukazuje obrovskou energii a prostředky vložené do nácviku i organizace strahovských vystoupení, ale především originálně vykládá symboliku spartakiád. Zatímco od 50. let znázorňovaly společnost jako dokonalý mechanismus, jako stroj složený z kolektivů dělníků, rolníků a pracující inteligence, normalizační spartakiády měly demonstrovat organické sepjetí šťastných a blahobytných věkových skupin obyvatel. Jestliže první spartakiády potlačovaly jakoukoli sexualitu, ty pozdní stavěly na odiv ženskou krásu a mladistvou smyslnost. Lidské tělo a jeho politické využití je Roubalovo parádní téma i pozoruhodné vyústění této knihy.

Petr Roubal působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, zabývá se dějinami parlamentarismu, sportu a nejnověji městského plánování v pozdním státním socialismu a po roce 1989.

Připravila Leona Matušková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Nakladatelství Academia

Přečtěte si také

• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
• Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
• Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
• Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka