Čeští vědci spolupracují s MIT, vybrané projekty získají podporu 100 000 dolarů

Vědci z českých výzkumných a akademických institucí na straně jedné a jejich partneři z Massachusettského technologického institutu (MIT) na straně druhé. Pojítkem mezinárodní spolupráce je program MIT-Czech Republic Seed Fund, který v letošním roce finančně podpoří čtyři vybrané výzkumné projekty z Česka částkou v celkové výši 100 000 amerických dolarů. 

Hlavní myšlenkou zastřešujícího programu Massachusettského technologického institutu s názvem MISTI Global Seed Funds je propojit vědce natolik, aby jejich spolupráci na řešení aktuálních světových problémů nezatěžovala vzdálenost.

„Jsem velmi rád, že můžeme podpořit spolupráci českých vědců a MIT. Naši odborníci přicházejí se zajímavými poznatky, které mohou spolu s kolegy z MIT rozvíjet a posunout tak hranici poznání zase o něco dál,“ uvedl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, díky jejíž iniciativě a finanční podpoře program MIT-Czech Republic Seed Fund v roce 2021 vznikl.

Z dvacítky přihlášených českých projektů letos uspěly čtyři, z toho jsou tři z pracovišť Akademie věd ČR a jeden z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Program rozdělí v příštích třech letech každoročně 100 000 dolarů mezi tři až pět výzkumných projektů. Peníze mohou žadatelé využít na úhradu ubytování a cestovních nákladů spojených s vědeckými stážemi a pracovními setkáními se zahraničními partnery.

Kvantové počítače předčí nejlepší superpočítače dneška
První podpořený projekt nese název Q-boost4chemistry a míří do Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně, konkrétně k Ivaně Mihálikové ze skupiny Martina Friáka. Společně s Aramem Harrowem z MIT budou vyvíjet software pro nastupující typ počítačů, kterým se říká kvantové.

„Běžné počítače, od mobilních telefonů až po superpočítačová centra, zpracovávají informace ve formě jedniček a nul. Kvantové počítače využívají kvantových jevů na úrovni atomů, které se zcela vymykají naší každodenní zkušenosti. Díky nim mohou zpracovávat informace rychleji,“ vysvětluje Martin Friák.

Vzhledem k náročnosti technologií potřebných pro sestavení a provoz jsou zatím kvantové počítače ve stadiu vývoje. Kvůli neobvyklým kvantovým jevům vyžadují nový typ programování, a to bude náplní spolupráce s MIT.

Ivana Miháliková se kvantovým počítačům věnuje již několik let, grant jí umožní několikatýdenní pobyt na MIT.

Nová léčiva díky strojovému učení
Druhý úspěšný žadatel o grant, Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a jeho spolupracovnice Regina Barzilay z MIT vyvíjejí prediktivní model pro charakterizaci funkce terpensyntáz přímo z jejich proteinových sekvencí. Aplikace směřují k objevování nových léčiv a syntetické biologii.

Projekt nazvaný Predikce funkce terpensyntáz pomocí strojového učení vychází z předchozí spolupráce Tomáše Pluskala na bakalářské práci Romana Bushuieva, za kterou letos obdržel cenu Via Chimica Nadace Experientia a Učené společnosti ČR.

„Z grantu jsme měli obrovskou radost, ani ne tolik kvůli penězům samotným, ale hlavně kvůli tomu, že je to známkou, že náš projekt a přístup k jeho řešení je natolik zajímavý, že to ocenili i špičkoví odborníci z MIT,“ říká Tomáš Pluskal. Grant plánuje využít k vyslání dvou studentů na delší výměnu na MIT a rád by také pozval jejich americké protějšky na návštěvu do České republiky.

Tým Tomáše Pluskala (Biochemie rostlinných specializovaných metabolitů)

Aby materiály neležely v archivech
Třetí podpořený projekt Institutional Data Shaping Digital History je humanitního zaměření. Spolupráce Jana Vondráčka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Kurta Fendta z MIT má propojit klasickou historiografii s novými metodami digitálního věku, které se úspěšně používají v jiných oborech.

„Nápad vznikl při prvním setkání s Kurtem Fendtem na konferenci German Studies v roce 2019 ve Spojených státech. Navazuje na mou doktorskou práci, ve které se zabývám každodenním životem za německé okupace. Pomocí moderních digitálních metod jsem analyzoval dosud neprobádané prameny místní správy okresu Kladno,“ říká Jan Vondráček.

Projekt Jana Vondráčka má přispět ke zpřístupnění historických zdrojů široké veřejnosti, aby materiály nezůstaly jen těžko dostupné v archivech (CC).

Cílem aktuálního projektu je najít nové způsoby práce s institucionálními zdroji v dnešní digitální době. Výzkumníci hledají cesty, jak využít nové digitální metody – umělou inteligenci, strojové učení, překladatelský software a informační databáze, a přispět tak ke zpřístupnění zdrojů široké veřejnosti.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; ÚFM AV ČR, Tomáš Belloň (ÚOCHB), Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři