Deset vědeckých osobností získalo titul doctor scientiarum, doktor věd
05. 10. 2023
Možnosti léčby obezity, nové informace o halštatské době nebo řešení problémů logiky na pomezí matematiky a informatiky. I tyto výsledky přinesly disertační práce, za něž získala jedna vědkyně a devět vědců titul „doktor věd“, ve zkratce „DSc.“(doctor scientiarum). Badatelé složili doktorský slib 4. října 2023 na ceremoniálu v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, kde převzali diplomy od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady AV ČR Pavla Barana.
Vědecký titul vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost Zájem o získání titulu projevují také vědci mimo Akademii věd, a to jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť i ze zahraničí. Titul „DSc.“ za jménem podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové totiž potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál.
Titul jako závazek i vzpruha
Vědecký titul je podle předsedkyně i závazkem, aby jeho nositelé seznamovali veřejnost s výsledky své práce. Upozornila také, že badatelé a badatelky, kteří titul obdrží, jsou důvěryhodní ve vědeckém povolání. „Pro všechny vědce a vědkyně by to mělo být samozřejmé, ale některé příklady z poslední doby ukazují, že bohužel není.“
Badatele nespojuje jen mnohdy náročné povolání, jak zmínil v laudatiu Bohumil Vykypěl, čerstvý nositel titulu „doktor filologických věd“. „Vědec chce vědět – má otázky a hledá odpovědi. Tím se odlišuje od ideologa, který ví. Má odpovědi a hledá otázky.“ Podle něj nyní opět sílí ideologie na úkor vědy. „Posílit badatele může i titul doktor věd.“
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová
Doktoři filologických věd
Titul „doktor filologických věd“ získali tři vědci. Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR je mezinárodně uznávaným odborníkem na antickou filozofii s přesahy do antické řecké literatury, filozofie raného křesťanství a dějin medicíny.
Etymolog a dialektolog Ľubor Králik z Jazykovědného ústavu Ľubomíra Štúra Slovenské akademie věd svou disertační prací významně přispěl k rozvíjení oboru nářeční etymologie a jeho metodologii.
Práce Bohumila Vykypěla z Ústavu pro jazyk český AV ČR propojuje originální pohledy na dějiny českého jazyka a české dějiny se sociolingvistickým přesahem.
Historické vědy
Doktorem historických věd se stali Miloslav Chytráček a Petr Šída. Miloslav Chytráček z pražského Archeologického ústavu AV ČR se zaměřuje na starší dobu železnou ve střední Evropě. V disertaci přinesl nové přístupy a informace o poměrech na konci doby halštatské a vniku časné laténské kultury.
Petr Šída působí v Archeologickém ústavu v Brně a na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Zabývá se loveckými společnostmi pleistocénu a holocénu, přičemž kombinuje přístupy humanitních a přírodních věd. Významně rozšířil například znalosti o mladších lovecko-sběračských populacích střední Evropy.
Ceremoniál se konal v reprezentativních prostorech dvorany na Národní třídě.
Fyzikálně-matematické vědy
Dva badatelé z Akademie věd obdrželi titul „doktor fyzikálně-matematických věd“. Modely jedno- a dvourozměrných systémů popisovaných Dirakovou rovnicí zkoumá Vít Jakubský z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. V disertační práci se mu podařilo rozvinout nové metody k jejich efektivní analýze.
Výsledky Emila Jeřábka z Matematického ústavu AV ČR pokrývají široký okruh témat. Zabývá se problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky a jeho řešení se setkávají s pozitivním vědeckým ohlasem.
Molekulární biologie a lékařství
Jedna vědkyně a dva vědci z pracovišť Akademie věd ČR získali za své výsledky titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR bádá Hervé Lesot, jehož profesní dráha je spojená s výzkumem buněčných aspektů vývoje a inženýrství zubů. V poslední době se podrobně věnuje vývoji zubů a čelistních kostí různých organismů.
Poznatky Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají potenciál k aplikaci v medicíně. Výsledky její práce, která pojednává o možném využití analogů anorexigenních neuropeptidů při léčbě obezity, dokládají také možnosti při léčbě diabetu 2. typu.
Pavel Vodička z Ústavu experimentální medicíny AV ČR je uznávaným odborníkem v oboru molekulární biologie nádorů. Přispěl především ke studiu vlivu kancerogenů a procesu kancerogeneze a poškození DNA a procesů DNA reparací.
Noví nositelé titulu doktor věd a představitelé Akademie věd ČR.
Dvacet let vědeckého titulu
„Doktor věd“ je prestižním vědeckým titulem, který uděluje Akademie věd od roku 2003 na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, kterému předchází náročné řízení v odborně vysoce kvalifikovaných komisích pro obhajoby. Instituce usiluje také o právní zakotvení titulu v legislativě České republiky. Pravidla jeho udělování i seznam dosavadních nositelů najdete na webu Akademie věd ČR.
Více informací o nových nositelích titulu a tématech jejich disertačních prací naleznete v tiskové zprávě.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21