Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

05. 11. 2021

Velkorysá finanční podpora poskytne třem vědkyním a šesti vědcům nerušené zázemí pro jejich další badatelskou práci. Akademickou prémii, určenou pro již zavedené zkušené odborníky, letos obdrželi matematička Šárka Nečasová, ekolog Vojtěch Novotný a fyzik Patrik Španěl. Prémie Lumina quaeruntur se udílí výzkumníkům mladší a střední generace. Letos ji získali fyzik Dominik Kriegner, expertka na mikroskopické zobrazování oceli Šárka Mikmeková, výzkumník 2D materiálů Matěj Velický, bioložka Elisabeth Hehenberger, historik Jan Jakub Surman a etnolog Martin Fotta.

Oproti minulým ročníkům se tentokrát obě prémie udílely společně. „Letos je ceremoniál poprvé součástí festivalu Týden Akademie věd, protože si myslíme, že popularizace jde ruku v ruce se špičkovou vědou a prestižními oceněními, kterými Praemium Academiae i Lumina quaeruntur bezesporu jsou,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v prostorách Knihovny Akademie věd ČR v pátek 5. listopadu 2021.

Úvodní slovo při předávání ocenění přednesla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Akademická prémie i ženám
Finanční podpora, kterou Akademická prémie vědcům přináší, patří k nejvýznamnějším v České republice. Jejím smyslem je vytvořit vědcům takové podmínky, aby se mohli nerušeně věnovat bádání, aniž by museli opakovaně žádat o administrativně náročné granty mimo Akademii věd. V rámci Akademické prémie získávají nárok až na 30 milionů korun, které lze čerpat v průběhu šesti let. Použít je mohou k jakémukoli účelu v rámci projektu – pořízení vybavení či laboratorních potřeb, ale i k hrazení osobních nákladů, vždy po dohodě s ředitelem domovského ústavu.

Od roku 2007 si Akademickou prémii převzaly již tři desítky osobností. Až do minulého roku šlo však výhradně o muže. „Asi před dvěma lety mi laureát z Matematického ústavu při děkovné řeči vytkl, že mezi laureáty Akademické prémie není žádná žena. Já jsem mu tehdy namítla, že ženy o prémii nežádají,“ řekla Eva Zažímalová. „Musím říct, že situace už se k mému velkému potěšení změnila, již máme dvě laureátky a jsem přesvědčena, že jejich počet poroste,“ dodala předsedkyně.

Loni Akademickou prémii převzala botanička Jitka Klimešová, letos matematička Šárka Nečasová. „Zdůrazňuji, že nejsem genderový aktivista. Jsem přesvědčena, že lidé mají dělat práci, pro kterou mají nejlepší předpoklady a schopnosti, ať jsou žena nebo muž nebo kdokoli jiný, ale je pravda, že ženy a speciálně maminky to mají ve vědě mnohem těžší,“ řekla ještě k tomuto tématu Eva Zažímalová.

Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR

Své o tom ví i letošní laureátka Šárka Nečasová, matematička modelů mechaniky tekutin, dynamiky pevných látek a jejich vzájemného působení. Takové modely mají velký aplikační potenciál. Mohou posunout poznání v biomedicíně nebo vědách o životním prostředí.

„Matematika je abstraktní. Když přemýšlíte, děláte nějaký důkaz, tak je to otázka fantazie. Je to podobné, jako když sedíte a posloucháte hudbu nebo když si čtete poezii. Abstraktno vás povznáší. Je úžasné, když se podaří důkaz, který je elegantní,“ uvedla Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR, která v mládí přemýšlela, jestli půjde studovat dějiny hudby nebo matematiku.

Výzkum lidského dechu i tropického pralesa
Dalším nositelem Akademické prémie je Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Prostředky z ocenění mu pomůžou sestavit tým, jehož úkolem bude vyvinout inovativní, vysoce citlivé a robustní hmotnostní spektrometrické metody pro analýzy stopových těkavých organických látek ve vzduchu. Částečky, které ho zajímají, se ve vzduchu (ale i dechu člověka) vyskytují v nejmenších možných koncentracích (v řádu 10^-9). Jde o to najít jednotky molekul mezi miliardami ostatních. Běžné spektrometry je nenaměří.

Výzkum by mohl pomoct například v medicíně. Z lidského dechu se dají totiž vyčíst různé nemoci včetně diabetu nebo bakteriálních infekcí. „Pro mě bylo vždycky nejdůležitější, aby to, co dělám, bylo pravdivé. Aby výsledky byly podloženy experimentem a logickou úvahou, proto je pro mě klíčová práce v laboratoři, protože tam experimentálně testujeme, jestli naše představy jak co funguje, jsou aspoň přibližně pravdivé,“ řekl Patrik Španěl.

Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (uprostřed)

Jediný z trojice oceněných, který se nemohl osobně zúčastnit předávacího ceremoniálu, je Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR. Už téměř čtvrtstoletí tráví vždy půl roku ve vědecké stanici na Papui-Nové Guiney a nejinak tomu je i nyní.

„Ve výzkumu financovaném Akademickou prémií budu řešit klíčový problém ekologické teorie, tedy jakým způsobem si tropické lesy udržují vysokou druhovou rozmanitost a jaké mechanismy umožňují vzájemné soužití stovek a tisíců druhů rostlin a živočichů v těchto ekosystémech,“ sdělil Vojtěch Novotný na dálku.

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR

Hledání světla
Prémie Lumina quaeruntur je podporou pro perspektivní vědce mladší a střední generace. V překladu znamená Hledání světla a má pomoct vědcům v začátcích jejich kariér při sestavení vlastního výzkumného týmu a podpořit je v budoucích žádostech o prestižní granty Evropské výzkumné agentury (ERC).

Mladí vědci a vědkyně získají díky podpoře od Akademie věd ČR až čtyři miliony korun ročně, nadto ještě přispívá domovské pracoviště další pětinou, celkově jde tedy o zhruba pět milionů korun na každý rok. „Je to na dobu maximálně pěti let. Jde o velkorysou podporu a je velmi správná právě z těch důvodů, které jsem uvedla na začátku, tedy aby se vědci mohli nerušeně věnovat své práci,“ říká Eva Zažímalová.

Ocel i prvoci pod mikroskopem
Letošní laureátkou prémie Lumina quaeruntur je Šárka Mikmeková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, odbornice na mikroskopické zobrazování vysokopevnostní oceli. Tento kov ji provází od malička, jak sama říká, narodila se jen kousek od třineckých oceláren a „ocel má v krvi“. Po studiu materiálového inženýrství a fyziky kondenzovaných látek na brněnské VUT a Masarykově univerzitě pracovala sedm let ve velké ocelářské firmě v Japonsku. Projekt, který nyní připravuje, by měl rozvinout objektivní metody, jak klasifikovat mikrostruktury u všech typů pokročilých ocelí s vysokou přesností. Nová laboratoř Šárky Mikmekové bude první v Česku, která začlení umělou inteligenci do materiálového výzkumu. Více o vědkyni a jejím výzkumu si přečtete v rozhovoru Holka z oceli, který jsme s ní vedli v časopise A / Věda a výzkum 2/2021.

Šárka Mikmeková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR

Další vědkyní, jejíž práci podpoří Lumina quaeruntur, je původem Rakušanka Elisabeth Hehenberger. Do Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích přichází tato expertka na prvoky z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů v severoněmeckém Kielu. Detailní analýzu v oboru, kterým se zabývá, jí umožňují hluboké znalosti bioinformatiky. „Jsme velmi šťastni, že ji máme, že se nám ji podařilo získat. Díky jejímu příchodu získáváme základ pro vybudování bioinformatického pracoviště u nás v Biologickém centru v Českých Budějovicích,“ pochvaloval si ředitel pracoviště Libor Grubhoffer.

Spintronika a Romové
Elisabeth Hehenberger není jedinou Rakušankou, která letos bodovala v české Akademii věd. Prestižní prémii Lumina quaeruntur totiž získal také její krajan Dominik Kriegner, který od roku 2016 spolupracuje s Fyzikálním ústavem AV ČR, kde se v týmu Tomáše Jungwirtha specializuje na studium antiferomagnetů.

„Spintronika jako obor je skoro tak stará jako já, myslím, že poprvé jsem o ní slyšel snad už při svém základním studiu, aniž bych tehdy samozřejmě chápal, o co jde. Fascinující na ní je, že se v ní stále přichází na něco nového – každý rok nové a nové objevy – a já doufám, že díky této podpoře k nim budeme moct přispět i my,“ zmínil při přebírání ocenění mladý vědec.

Dominik Kriegner z Fyzikálního ústavu AV ČR (uprostřed)

Ze sousední země pochází i další oceněný, Martin Fotta. Konkrétně z východního Slovenska, z míst se silnou romskou menšinou. Jak sám říká, zájem o romské etnikum si však prohloubil až tisíce kilometrů od domova, v Brazílii. Právě díky práci v tamních podmínkách publikoval práce, které rozšiřují znalosti o konstrukci rasové a etnické příslušnosti v Latinské Americe a chápání romské diaspory.

Nyní nově působí Martin Fotta v pražském Etnologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se plánuje věnovat etnografickému a archivnímu výzkumu a sledovat, jak se měnilo sociální postavení (nejen evropských) Romů v závislosti na konkrétních režimech a v různých kontextech. Podle etnologa Luďka Brože, úspěšného nositele ERC grantu, je na projektu Martina Fotty jedinečný právě globální pohled na romské téma.

Martin Fotta z Etnologického ústavu AV ČR

Z České republiky nepochází ani další z nositelů Luminy, rodák z polského Krakova, Jan Jakub Surman, který aktuálně působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Ve svém výzkumu se věnuje roli vědy ve vývoji Československé republiky se zaměřením na meziválečné období. „Po první světové válce nastal zlom – ukázalo se, že věda a technologie jsou klíčem k vítězství. Zároveň ale umí být ničivé. Historie ukazuje, že vědci jsou ochotni tuto destruktivní stránku věci odhalit a rozvíjet,“ míní Jan Jakub Surman.

Jan Jakub Surman z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR (uprostřed)

Jak vtěsnat co nejvíce energie do co nejmenšího prostoru? To je s trochou nadsázky hlavní výzkumnou otázkou Matěje Velického z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Věnuje se výzkumu na rozhraní elektrochemie, spektroskopie a nanomateriálového světa. Ve svém projektu podpořeném Luminou quaeruntur se chce zaměřit na extrémně citlivé a tenké 2D materiály. Jím zjištěné poznatky by se mohly využít v moderních technologiích například při vývoji lepších baterií a palivových článků.

Matěj Velický z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Další informace včetně kontaktů naleznete v tiskové zprávě.

Příběhy nadějných vědců včetně čerstvých nositelů ocenění si postupně budete moct přečíst v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR každého čtvrt roku a v online i tištěné podobě je k dispozici zdarma.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.