Do pomoci Ukrajině se přihlásila naprostá většina pracovišť Akademie věd

Nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 podala Akademie věd ČR pomocnou ruku. Ve formě stáží ji směřuje k vědcům, doktorandům a postdoktorandům, kteří svou zemi kvůli válce opouštějí. „Počítáme s podporou alespoň padesáti ukrajinských vědeckých pracovníků do konce roku 2023,“ řekl v rozhovoru pro e-časopis AB / Akademický bulletin David Honys z Akademické rady AV ČR. Prvních 22 žádostí o stáž schválila Akademická rada AV ČR tento týden.

V nově schváleném seznamu mírně převažují zájemci o přírodní vědy, uspěli ale i žadatelé o práci v Ústavu pro jazyk český, Archeologickém ústavu nebo Filosofickém ústavu AV ČR. V nejbližší době bude AV ČR rozhodovat o dalších přihláškách, které postupně přibývají.

Možnost pokračovat ve výzkumu v bezpečném prostředí zajišťuje nový program Researchers at Risk Fellowship, jehož záměr Akademická rada AV ČR schválila 8. března 2022. Zájemci o stáž se musí přihlásit prostřednictvím ústavů Akademie věd ČR. Aktuální informace o podmínkách naleznou na stránce Pomoc Ukrajině.

„V tomto roce se stáže zaměří na žadatele z Ukrajiny. Následně se program rozšíří také o další země, ve kterých vědce a vědkyně ohrožuje válka či pronásledování. Do konce příštího roku takto podpoříme nejméně pět desítek ukrajinských badatelů,“ vysvětluje David Honys z Akademické rady AV ČR.

Akademie věd a její pracoviště okamžitě vyjádřily Ukrajině jednoznačnou podporu. Jaká byla vaše bezprostřední reakce na útok, který přišel nad ránem 24. února 2022?

Obrovské zklamání a smutek. Bohužel však nikoli úplné překvapení. Bezprostřední riziko ruské invaze existovalo vlastně již od 21. února 2022, kdy prezident Putin, pro mě v neuvěřitelném projevu, uznal dvě vzbouřenecké oblasti na východě Ukrajiny za samostatné „republiky“. Od té doby bylo jen otázkou času, kdy Rusko zasáhne vojensky.

Jaké byly první kroky, které vedení Akademie věd v tomto ohledu podniklo?

Za důležité považuji, že se Akademické radě podařilo ještě během dopoledne prvního dne války najít souhlasné stanovisko. Akademie věd se tak mohla postavit na správnou stranu, vyjádřit podporu napadené Ukrajině a jednoznačně odsoudit nevyprovokovanou invazi Ruské federace. Tím ale naše aktivity samozřejmě končit nemohly. Naopak jsme okamžitě začali plánovat konkrétní pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům, kteří již tou dobou začali přijíždět i do České republiky.

Zapojila se také pracoviště?

Jednotlivé ústavy také začaly od samého začátku války na novou situaci spontánně reagovat. Proto jsme s nimi začali pracovat i na koordinaci pomoci. Při všech hrůzách, které poslední týdny sledujeme prakticky v přímém přenosu, je obdivuhodné a povzbudivé vidět, kolik lidí se do pomoci aktivně zapojilo a zapojuje. I díky nim Akademie věd již v řádu dní zprovoznila webový portál „Pomoc Ukrajině“, na kterém možnosti podpory postupně představuje.

Kromě toho, že Akademie věd vyjádřila Ukrajině morální podporu, připravila pro uprchlé ukrajinské vědce a vědkyně program Researchers at Risk Fellowship. Bylo organizačně náročně jej připravit, aby začal fungovat co nejrychleji?

Řekl bych, že nejen organizačně, protože jsme program přijali v jakémsi „zkráceném řízení“. Bylo to neobvyklé a samozřejmě to vyžadovalo vysoké nasazení kolegů a kolegyň, kteří se na přípravě podíleli. Normálně trvá zpracování podobného programu včetně příslušné dotační výzvy několik měsíců. V tomto případě jsme však museli připravit kompletní program ke schválení do následujícího zasedání Akademické rady – na programu bylo jen něco přes týden od začátku války. Shodou okolností jsme v odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře Akademie věd návrh podobného programu již připravovali. Nenapadlo nás však, že bude potřeba tak brzo a v takovém rozsahu. Tím jsme sice měli nepatrně usnadněnou úlohu, avšak naše původní představa byla mnohem komornější. Proto jsme program Researchers at Risk Fellowship přijali jako obecný s tím, že země, kterých se konkrétně dotýká, specifikuje každá výzva zvlášť.

David Honys z Akademické rady AV ČR

Na co se program tedy zaměřuje?

Program obecně cílí na podporu výzkumných pracovníků, jejichž vědeckou práci v jejich domovské zemi ohrožuje pronásledování, válka či další hrozby. Umožní jim, ať už nyní, nebo v budoucnosti, aby ve výzkumu pokračovali v bezpečném prostředí České republiky. Do pilotní fáze v roce 2022 jsme zahrnuli Ukrajinu, kde vědeckou práci a vlastně i normální život znemožňuje válka. Předpokládáme, že návrhy na zapojení výzkumných pracovníků z Ukrajiny na našich pracovištích půjde podávat do konce září 2022.

Za jakých podmínek mohou badatelé z Ukrajiny program využít?

Základní předpoklady jsou jednoduché – koncipovali jsme je jako velmi inkluzivní. Přihlásit se mohou vědci všech oborů s tím, že výzkumný pracovník musí být novým zaměstnancem pracoviště Akademie věd a současně být v tomto ústavu zařazen do výzkumného týmu nebo oddělení. Cílovými skupinami jsou doktorandi, postdoktorandi i vědečtí pracovníci.

Může pro ně Akademie věd zajistit i ubytování?

Akademie věd nedisponuje vlastními ubytovacími kapacitami, mnohá její pracoviště však ano. Téměř bezprostředně po zahájení ruské invaze nabídly některé ústavy své kapacity právě pro ubytování ukrajinských výzkumných pracovníků a jejich rodin, často s malými dětmi. Mezi prvními byly Ústav organické chemie a biochemie, Ústav biologie obratlovců a Ústav živočišné fyziologie a genetiky, dalšími kapacitami disponuje i Středisko společných činností. První rodiny z Ukrajiny dorazily počátkem března a již ubytování nalezly. Tento výčet není ale rozhodně konečný a v době vydání březnového čísla e-časopisu AB / Akademický bulletin bude již neaktuální. Postupně se totiž další pracoviště přidávají.

Jaká je kapacita programu – máte pro něj nastavené omezení?

Počítáme s podporou alespoň padesáti ukrajinských vědeckých pracovníků do konce roku 2023. Uvědomujeme si ale, že se situace dynamicky mění. Budeme proto reagovat na aktuální vývoj.

Kolik zájemců již program využilo?

Musím říct, že je o něj velký zájem. Konkrétním ukazatelem je pro nás počet podaných přihlášek. K 24. březnu 2022 evidujeme již deset konkrétních návrhů z osmi ústavů. To jsou ale jen podané přihlášky. Zájem o informace je daleko větší. Odbor mezinárodní spolupráce oslovují každý den pracoviště se žádostmi o dodatečné informace. Podobně nám píšou mnozí ukrajinští výzkumníci. Ukazuje to, že lidé se o programy podpory aktivně zajímají a cestu k informacím si najdou. Dále si musíme uvědomit, že některé ústavy zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny v rámci svých projektů – tedy mimo Researchers at Risk Fellowship. Jelikož fungují jako samostatné jednotky, nemáme úplně aktuální informace. Z rozhovorů s kolegy ale víme, že třeba Fyzikální ústav zaměstnal již nejméně sedm ukrajinských kolegů. Podobně je tomu i ve Biologickém centru AV ČR či v Ústavu experimentální botaniky.

Jak spolupráci s ústavy, které se chtějí zapojit, koordinujete? Na koho se mohou pracoviště případně obracet?

Ředitele a ředitelky ústavů jsem o novém programu a jeho parametrech vyrozuměl dopisem záhy po jeho vyhlášení – adresovali jsme jej společně se žádostí, aby nám průběžně poskytovali informace o formách pomoci, do kterých se jejich pracoviště chtějí zapojit či jakou pomoc nabízejí. Tyto informace se shromažďují v odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře Akademie věd a v kooperaci se Střediskem společných činností zveřejňují na webu Akademie věd v sekci „Pomoc Ukrajině“. Kontaktní osobou je Markéta Říhová, která komunikuje nejen s kolegy z ústavů, ale obracejí se na ni i individuální zájemci o podporu. Těm následně zprostředkováváme kontakty na konkrétní pracoviště podle jejich odborného zaměření.

Kolik ústavů se již zapojilo?

Do pomoci Ukrajině se přihlásila naprostá většina pracovišť Akademie věd. Nikoli samozřejmě pouze ústavy, které jsem uvedl výše. Jejich přesný počet ale v tuto chvíli uvést nedokážu.

Jak se zapojilo centrum Euraxess, které se na pomoc zahraničním kolegům specializuje?

S centrem Euraxess spolupracujeme i v normální době. Jeho pracovníci poskytují příchozím kolegům ze zahraničí potřebnou pomoc s imigračním procesem včetně osobní asistence při jednání na úřadech či při začleňování do české společnosti. V současnosti se jejich pomoc příchozím pracovníkům ještě znásobila a jsou naším klíčovým partnerem, s nímž sdílíme informace a koordinujeme postup.

Akademie věd ukončila či přerušila spolupráci s ruskými a běloruskými výzkumnými institucemi. Podpořila pracoviště toto rozhodnutí?

Vypověděli jsme dohodu s Národní akademií věd Běloruska. Naše vedení také ústavům doporučilo, aby spolupráci s ruskými či běloruskými výzkumnými institucemi přerušily či ukončily. Doporučení jsme jim dali proto, že v těchto zemích nelze zaručit svobodu bádání bez politických vlivů, což je v rozporu s naším pojetím vědy. Zatím jsme se nesetkali s negativními reakcemi. Přicházejí spíše pozitivní zprávy, že vypovídání smluv začalo dokonce ještě dříve, než naše doporučení přišlo. Zmíněné doporučení se však týká jen institucionálních vztahů. Na individuální úrovni necháváme na uvážení pracovišť, zda budou, či nebudou pokračovat v neformální spolupráci s konkrétními vědeckými pracovníky v těchto zemích. Ani v tomto případě totiž nelze aplikovat princip kolektivní viny. Je dobře známo, že mnoho ruských a běloruských vědců napadení Ukrajiny odsuzuje.

Ovlivní přerušení spolupráce existující projekty a jejich financování? Řeší pracoviště i takové, které mají, řekněme, strategický význam v celoevropském kontextu?

Dopady ukončované spolupráce by pro většinu pracovišť rozhodně neměly být nijak zásadní. Mimo jiné i proto, že Rusko ani Bělorusko nepatří mezi naše klíčové zahraniční partnery. Výjimku ovšem představuje například výzkum ve vesmírném prostoru. Válečný konflikt totiž negativně ovlivní fungování Mezinárodní vesmírné stanice či připravovanou misi ExoMars 2022, která se realizuje společně s Evropskou kosmickou agenturou a agenturou Roskosmos. Je zřejmé, že start mise k Marsu, plánovaný na 20. září 2022, bude přinejmenším odložen.

Celý rozhovor si můžete přečíst v e-časopisu AB / Akademický bulletin. Všechna dosavadní čísla jsou k dispozici zdarma a online na našem webu.

3/2022 (verze k listování)
3/2022 (verze ke stažení)

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
• Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
• Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
• Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
• Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
• Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech