Evropou se šíří nový škůdce, napadá okrasné dřeviny 

Posledních padesát let byli brouci vázaní na jalovec ve střední Evropě velmi vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišli o svůj přirozený biotop, který tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí. To je i případ „nejkrásnějšího“ nového škůdce, krasce Lamprodilla festiva.

„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ říká entomolog z Biologického centra AV ČR Lukáš Čížek.

Migrace vzácných brouků

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické. 

Tesařík Semanotus russicus byl donedávna v našich končinách pouze raritou. Dnes se zabydluje i v Česku.

Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska. 

„V posledních asi dvaceti letech se ale tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických zeravů, a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Lukáš Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek.

Túje napadená škůdcem Lamprodilla festiva.

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž bylo vysazeno obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ dodává Ondřej Konvička.

Nejkrásnější škůdce

Zatímco zmínění tesaříci žerou hlavně odumírající a oslabené stromy, a tak by jejich šíření nemělo představovat problém, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový dokáže způsobit úhyn zdravé lípy, jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit i zdravé zeravy, jalovce a cypřiše. Napadá hlavně osluněné stromy. Těm pak rezaví jehličí a usychají. Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.

Typické oválné otvory způsobené škůdcem, který se jimi vykousává ven ze dřeva.

„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to ale asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Lukáš Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad dokazující, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.

Na titulním obrázku krasec Lamprodilla festiva.

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Christopher Rabl, Jan Šula a Nikola Rahme pro Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
• Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
• Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady