Genderová rovnost podmínkou pro udělení grantů je šance na změnu, tvrdí vědci

Zastoupení žen mezi výzkumníky, ženy ve vedoucích pozicích, rovnost a transparentnost v odměňování, sexuální násilí na akademické půdě nebo vhodné podmínky pro matky vědkyně. Genderová témata a možnosti prosazování jejich změn probírali odborníci během konference o genderu a vědě, která se konala v Akademii věd ČR.

Česká republika se dlouhodobě umisťuje na posledních místech v žebříčku genderových rovností v celé Evropské unii. Zastoupení žen mezi výzkumníky je u nás 27 %, menší počet má už jen Nizozemsko. „Přestože mezi absolventy vysokých škol převažují ženy, ve vědě jsou zastoupeny velmi málo. Z mého pohledu nevyužíváme potenciál poloviny populace a je to něco, co si nemůžeme dovolit,“ řekla na konferenci ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.  

Vytvořit vhodné podmínky pro mladé nadané lidi ve vědě by podle ní měla novela vysokoškolského zákona, která má zlepšit podmínky pro doktorandy. „Ráda bych také, a s kolegy o tom už jednáme, aby bylo studium doktorandů uznáno jako pracovní praxe a doktorandky měly nárok na mateřskou dovolenou, což ale nebude jednoduché,“ prozradila Helena Langšádlová. 

Konferenci podpořila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Granty a rovnost  
Hlavním cílem konference bylo předávání zkušeností při tvorbě a implementaci plánů genderové rovnosti. Nově se totiž týkají mnohých vědeckých institucí. Od letošního roku je požaduje Evropská unie jako podmínku k udělení grantu na podporu výzkumu z programu Horizont Evropa, týká se to například také nejprestižnějších ERC grantů.  

Povinnost předložit plán genderové rovnosti mají všechny veřejné a soukromé vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Mnohé z nich už ho mají nebo pracují na jeho přípravě. Od roku 2023 bude plán vyžadovat také Grantová agentura ČR. 

„Instituce musí být ochotná podívat se sama do sebe, udělat audit, ve kterém identifikuje možné nerovnosti, ať již z hlediska genderu nebo třeba věku. Na jeho základě pak vytvoří plán genderové rovnosti, “ vysvětluje Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR.  

Klíčovou podmínkou Evropské Unie je, aby daná instituce vyčlenila zdroje na realizaci plánu a jeho podporu musí veřejně deklarovat nejvyšší vedení. Během konference odborníci diskutovali o výzvách, které s sebou zavádění plánů přináší, a také o zkušenostech s jejich překonáváním. Radili, jak přistupovat k předsudkům, kterými je téma genderu opředeno, jak například pracovat se studem dotazovaných, získávat potřebnou podporu v institucích a neztrácet naději.  

Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR

Předsudky a pomoc  
„Problematika genderové rovnosti není ze strany vedení institucí příliš uznávaná. Panuje tady například silný předsudek vůči vědkyním matkám. Podle mnohých už kvůli mateřství nikdy nebudou stoprocentní oddané vědkyně a nebudou dosahovat takových výsledků,“ řekla Marcela Linková. 

Na předsudky zatěžující genderovou problematiku upozornil také Tomáš Suk, který se stará o zlepšení pracovních podmínek a plán genderové rovnosti v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. „Podle mých zkušeností si lidé řešení genderové problematiky zkratkovitě a nesprávně spojují se zaváděním kvót,“ upozornil během konference.   

Další z ústavů Akademie věd, který má již plán genderové rovnosti v běhu a pracuje na rovných příležitostech, je Fyzikální ústav AV ČR. „Necílíme jen na gender, snažíme se vytvořit rovné podmínky a příležitosti pro všechny zaměstnance bez ohledu na pohlaví, věk či národnost. Propagujeme a dbáme na slaďování osobního a pracovního života,“ řekla Patricie Waisrová z Fyzikálního ústavu AV ČR, kde zaměstnanci mohou například využívat flexibilní nebo zkrácenou pracovní dobu, home office a k dispozici mají návštěvní místnosti, kde mohou trávit čas také s dětmi.

Patricie Waisrová z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Suk z Ústavu pro českou literaturu AV ČR

Diskutovaným gender tématem jsou také platové rozdíly mezi muži a ženami. Ve Fyzikálním ústavu už začali pracovat na analýze u asi 200 zaměstnanců. Zjišťují úroveň jejich odpovědnosti a také přístup ke grantům.  

NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR pomáhá vědecké komunitě usnadnit prosazování změn. Nabízí veřejně přístupné materiály, e-learningový kurz, metodickou příručku, poskytuje individuální konzultace, k dispozici má komunitu 400 lidí, kteří jsou ochotni poradit a vyměnit si zkušenosti.  

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR. 
Foto: Michaela Trnková, Sociologický ústav AV ČR. 

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Common. 

Přečtěte si také

• Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
• Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně