Historik Rudolf Kučera získal v USA prestižní cenu

Vědec Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera obdržel cenu Asociace pro československá studia za svoji knihu Život na příděl. V americkém nakladatelství Berghahn vyšla pod názvem Rationed Life. Science, Everyday Life, and Working-Class Politics in the Bohemian Lands, 1914-1918.

Rudolf Kučera je prvním kontinentálním Evropanem, který od Asociace pro československá studia cenu obdržel. Profesní společnost amerických historiků a politologů, kteří se zabývají nejen dějinami Československa, ale i habsburské monarchie, uděluje cenu jednou za dva roky. V minulosti ji získal například americký badatel Pieter Judson, americká historička Tara Zahra nebo britský profesor Marc Cornwall.

Historik Rudolf Kučera se věnuje kulturním a sociálním dějinám střední Evropy 19. a 20. století. Studoval v Praze, Vídni a Berlíně. Jeho disertační práci vydalo německé vědecké nakladatelství Vandenhoeck & Ruprecht v Göttingen. Publikuje odborné studie v České republice, Německu, USA a dalších zemích.

Své dlouholeté zkušenosti ze zahraničí zúročil v pozoruhodné monografii o postavení dělnictva za první světové války Život na příděl, kterou časopis Dějiny a současnost vyhodnotil jako nejlepší historiografickou práci za rok 2013.

V knize Rudolf Kučera sleduje proměnu kontextu každodenního života dělníků v českých továrnách, v prostředí nebývalého materiálního nedostatku a pod tlakem totální války. Čtyři základní sféry válečného dělnického života se stávají běžným koloritem českých měst: konzumace potravin, výkon průmyslové práce, genderové vztahy a sociální protesty.

„Jak ve svých osvětových spisech zdůrazňoval Julius Stoklasa a další čeští fyziologové a dietologové, jeden gram tuku byl podle všeobecně známých Rubnerových tabulek schopen dodat lidskému tělu 9,3 kalorie, zatímco stejné množství uhlohydrátů či bílkovin množství méně než poloviční. Pozornost lidových kuchyní se proto upírala právě k tukům jako nejefektivnějšímu kalorickému zdroji. Již počátkem října byl schválen návrh na odběr odpadního loje z pražských vojenských kuchyní, který byl následně používán pro přípravu chudinských obědů. Stížnosti na velmi nízkou úroveň takových obědů se objevily téměř okamžitě. Jako první si stěžovali dělníci Rudolf Smolík a J. Popelka, kteří upozorňovali na fakt, že pouze tepelně upravený lůj, servírovaný bez kousku pečiva, je prakticky nepoživatelný. Jejich stížnost však byla obdobně jako všechny ostatní zamítnuta s odůvodněním, že podávané obědy přesně odpovídají požadavkům na dostatečnou výživu, a k jakýmkoli změnám proto není důvod.“

Další informace najdete zde.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová

Přečtěte si také

• Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
• Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
• Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
• Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
• Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
• Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
• Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
• Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
• Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti