Islamofobie po česku

Proč se Češi obávají fenoménu, který je bezprostředně neohrožuje a s nímž nemají osobní zkušenost? V zemi s mizivým zastoupením muslimů, na které si veřejnost utváří názory spíše na základě mylných dojmů a neověřených zdrojů, ovšem odpor k islámu rezonuje stále výrazněji. Jak se zrodila islamofobie po česku rozebírá kniha Bronislava Ostřanského z Orientálního ústavu AV ČR a jeho kolegů.  

Uprchlická krize, džihádistický terorismus a další fenomény současnosti dodaly vztahu západní civilizace s muslimy vyhrocené rysy. Vztah k islámskému náboženství a muslimům tak patří v posledních letech mezi témata, jež mají ohlas nejen mezi českou veřejností, ale v celém západním světě. Jaký je ale skutečný islám a muslimové? Neztrácejí se tyto fenomény ve zjednodušeních, generalizaci a obavách a mylných interpretacích?


Publikaci vydalo nakladatelství Vyšehrad (2018)

Nejen na tyto otázky hledají odpovědi renomovaní čeští islamologové, politologové, religionisté a další odborníci v nejnovější publikaci Islamofobie po Česku (Vyšehrad, 2018). K tématu přistupují z různých pohledů – od rozboru stereotypů o islámu a muslimech, vztahu islamofobie a antisemitismu, evropského a světového kontextu, postavení islamofobie v paletě extremistických směrů v ČR až po pohled na sociální sítě a jejich vliv na utváření islamofobních názorů.


Na snímku vpravo editor knihy Islamofobie po česku Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR

„V českém prostředí […] epidemii zřetelně prospívá, že mnozí naši lidé vědí o islámu jen málo, nikdy se s muslimy nesetkali a názory si utvářejí z různých bohužel velmi často dezorientujících zdrojů. Co koluje na českých sociálních sítích, je ve značné míře otřesné,“ uvádí v předmluvě knihy islamolog Luboš Kropáček.

Jak autoři knihy zdůrazňují, bez kritického přístupu k islámu a muslimům nelze věcně uchopit reálné problémy, které jsou s nimi bezprostředně spojené – tedy bezpečnostní hrozby či sociální rizika, jejichž porozumění však vyžaduje znalosti a rozhled, nikoli jen kategorické soudy.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Pixabay

Přečtěte si také

• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým