Jak naše tělo reaguje na bolest?

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR studují bílkoviny, které umí detekovat bolestivý podnět v těle a chrání tak organismus před poškozením. „Podařilo se nám popsat jedno z míst, kde se propojují bolestivé signály. Doslova „hot spot“ bolesti,“ říká vedoucí projektu Viktorie Vlachová z Fyziologického ústavu AV ČR.

Vyvolat bolestivou odezvu umí mnoho rostlinných látek např. z cibule, česneku, skořice, nebo chilli papriček. Je to tím, že na našich neuronech se nacházejí proteinové struktury, tzv. iontové kanály, které takové látky rozpoznávají a informují nás o nich. Některé z těchto buněčných senzorů mohou být spuštěny celou řadou dalších podnětů, třeba když okolní teplota dosáhne bolestivých hodnot.

Jedním z projevů jejich funkce je, že tytéž neurony, které tělo upozorní na pálivý podnět po nakousnutí chilli papričky, se také aktivují, když se dotkneme rozpálené plotny.

„Zmapovali jsme konkrétní místo na molekule jednoho z takových iontových kanálů, TRPA1. Je to velmi důležitá oblast, kde se soustřeďují signály vyvolané řadou různých bolestivých podnětů, např. snížením okolní teploty nebo pálivými látkami z rostlin. Významné jsou i ionty vápníků, které tímto kanálem mohou vnikat do buňky a regulovat jeho činnost,“ vysvětluje Viktorie Vlachová.

Zdůrazňuje přitom, že její skupina z Fyziologického ústavu AV ČR spolupracuje s týmem Ivana Barvíka z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tito badatelé pomáhají vytipovat podle molekulárního složení kritické oblasti ve struktuře bílkovin, které pak budou testovány elektrofyziologickými metodami při reakci na bolestivé podněty.

Takovou oblast se nyní podařilo nalézt. Propojení citlivých oblastí se říká alosterické působení. Slovo alosterie pochází z řečtiny a dobře popisuje námi studovaný děj. „Allos“ znamená „jiný“ a „stereos“ zase „prostor.“

 „V důsledku to znamená, že protein regulující odezvu organismu na bolest může být ovlivněn z více míst,“ popisuje Viktorie Vlachová.

Jako příklad alosterického působení podnětů vědkyně uvádí situaci, kdy budeme mít v ústech mentolový bonbón, který sám o sobě navozuje pocit chladu, a současně je naše tělo vystaveno zvýšenému chladu  okolního prostředí. „Pocit chladu navozený mentolem v ústech se mnohonásobně zvýší,“ říká Viktorie Vlachová. Podobně chilli papričky s účinným kapsaicinem budou pálivější při vyšších teplotách pokrmu.

Uvedený výzkum molekulární podstaty bolesti udává nové směry při vyhledávání látek tišících bolest, neboť cílené působení na konkrétní místo v těle může učinit bolest snesitelnější, aniž se omezí informační a ochranná role bolestivých vjemů.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Fyziologický ústav AV ČR
Foto: iStock a Fyziologický ústav Av ČR

Přečtěte si také

• Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni
• Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
• Jak uspět v programech, které podporují výzkum? Postupovat společně
• Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
• Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
• V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům
• Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
• Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
• JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
• Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti