Jak se šíří etnická nesnášenlivost? Unikátní výzkum českých vědců

Prestižní světový časopis publikoval výsledky výjimečného výzkumu českých vědců o tom, jak společensky nakažlivá je etnická nesnášenlivost. Jde o vůbec první výzkum na toto téma na světě, ve kterém se použily moderní vědecké experimentální metody. Experimenty, které byly založené na ochotě jednotlivců na vlastní náklady škodit ostatním, probíhaly ve skupinách dospívajících dětí na východním Slovensku. V těchto oblastech je vyšší riziko propuknutí násilí proti etnické menšině.

Světově unikátní experimentální výzkum autorského týmu našel věrohodné odpovědi na dávné otázky, proč etnické a rasové konflikty často propukají velmi rychle, a to i ve společnostech, které se dlouhodobě pyšnily klidným soužitím. Výzkumy vědců z CERGE‐EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, se uskutečnily i díky výrazné podpoře Grantové agentury České republiky.

První výzkum na světě založený na experimentech

Výzkumná zjištění Michala Bauera, Jany Cahlíkové, Julie Chytilové a Tomáše Želinského shrnuje studie s původním názvem Social contagion of ethnic hostility, česky Společenská nakažlivost etnické nesnášenlivosti. Článek v dubnu publikoval jeden z neprestižnějších a vědecky nejvlivnějších časopisů PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States.

Autoři hledali vysvětlení prastarého rébusu – proč řada velkých etnických konfliktů propuká nečekaně a rychle. Jejich zjištění rychlých změn chování jednotlivců, jež mohou vyústit až k propuknutí násilí, poukazuje na křehkost společenských norem. Celý svět si stále pamatuje holocaust před více než půl stoletím, genocidu ve Rwandě v roce 1994, či etnické války na Balkáně v 90. letech minulého století. A v nedávné minulosti zasahující současnost jde o dění na Blízkém východě, kde jsou opět vyvřelá etnická nepřátelství a nenávistivýznamnou příčinou emigrační vlny do Evropy.

Jeden z členů vědeckého týmu a zároveň spoluautor studie Michal Bauer také připomíná čerstvé zkušenosti s Brexitem: „Šíření nenávistných názorů na občany jiné národnosti či náboženství mění přátelskou společenskou atmosféru, protože boří křehké společenské normy v zemi, která se dosud vyznačovala vysokou mírou tolerance mezi různými skupinami obyvatel.“

Rozbušky nenávisti

Hlavní zjištění výzkumů se týká procesu šíření etnické nesnášenlivosti ve společnosti. Ukázalo se, že jednání jednoho člověka, které poškozuje členy jiného etnika, se ve skupině šíří dvakrát rychleji, než když dojde k poškození člena etnika stejného. Zjištění vysvětluje, proč etnická nepřátelství propukají velmi rychle i ve společnostech, kde dříve nebyly známky etnické nenávisti patrné. Studie ukázala, jaké společenské faktory fungují jako spouštěče nebo rozbušky nenávisti. Jde především o konformní chování, kdy jedinec rychle následuje nesnášenlivost jiných lidí z vlastní skupiny a poškozování ostatních se stane společensky akceptovatelné.

Šlo o víceoborový výzkum kombinující poznatky, přístupy a metody behaviorálních věd ekonomie, psychologie a sociologie. Spojení těchto oborů se stále vyskytuje poměrně zřídka, jeho zjištění budou mít ovšem pravděpodobně velký význam i pro budoucí výzkumy v oblasti politologie a historie.

Původní vědeckou studii lze najít zde.

Připravil: Michal Bauer, CERGE‐EI, a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty