Jakým směrem rozvíjet energetiku? Experti upřednostňují jádro

01. 02. 2018

Energetická soběstačnost patří mezi nejpalčivější výzvy, kterým bude česká společnost čelit. Na otázky, co nás v oblasti energetiky čeká v nejbližších letech i v příštím půlstoletí, hledal odpovědi seminář, na němž diskutovali experti z nejrůznějších vědeckých oblastí o návrzích, jak by se česká energetika mohla inovovat.

Seminář Perspektivy rozvoje energetiky v ČR, jenž 31. ledna 2018 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě zorganizovaly Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR, volně navázal na výsledky první a druhé nezávislé energetické komise. Druhá pod předsednictvím Dany Drábové v roce 2012 připravila základy průběžně aktualizované Státní energetické koncepce.

Připomeňme, že zájem odborníků o celospolečensky důležité téma podpořilo v roce 2007 právě ustavení komise, která měla udělat jasno v pohledu na různé energetické koncepce a připravit expertizy, jakým směrem by se Česká republika měla v budoucnu vydat.

Jejího vedení se ujal tehdejší předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který později obdobnou komisi inicioval i ve své domovské instituci. Nově vzniklá Komise pro energetiku se při svém utváření inspirovala Komisí pro životní prostředí, jež měla dlouholeté zkušenosti s přípravou odborných expertiz. Václav Pačes v úvodu semináře vyzdvihl, že obě komise vzájemně spolupracují a organizují společné semináře a konference – a i když se na nich často diskutují protichůdné názory, vždy se zakládají na vědeckých a nezávislých poznatcích.

Bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes vedl první nezávislou energetickou komisi.

Podle předsedy Komise pro energetiku Jiřího Pleška, který koordinuje program Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie, je poradní orgán Akademie věd ČR připraven poskytovat expertizy pro zákonodárce či ministerstva. Jak vysvětluje, energetická koncepce státu je v zásadě racionální, byť vyžaduje další aktualizace. „Politici vnímají Akademii věd ČR jako seriózní instituci, pravidelně například jednáme s Úřadem vlády a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost či Ministerstvem průmyslu a obchodu.“

Předseda Komise pro energetiku AV ČR Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky AV ČR

Václav Pačes dále na semináři upozornil, že bez jaderné energetiky se v příštích letech, chceme-li si zachovat energetickou nezávislost a samostatnost, pravděpodobně neobejdeme. Jádro ovšem považuje za přechodnou technologii. „Ve výhledu budeme produkovat elektrickou energii jinými, úplně čistými technologiemi. Do té doby ale musí stát občanům zabezpečit fakticky a finančně dostupnou energii. Na tuto otázku se ale nedívejme pouze z ekonomické perspektivy – jde totiž o strategickou záležitost, která ovlivní naši budoucnost.“

Totožný názor vyjádřil i velvyslanec České republiky v Německu Jan Podivínský, podle něhož se v našich podmínkách bez jaderné energie prostě neobejdeme. „V Německu se rozhodli jít na základě politického rozhodnutí jinou cestou. Pro vědeckou spolupráci mezi námi a Spolkovou republikou přesto existuje velký potenciál – například v oblasti přeshraniční spolupráce, kdy lze rozvíjet energetické systémy či elektromobilitu v kombinaci s inteligentními systémy řízení na dálnici, která spojuje Ústí nad Labem a Drážďany.“

Na snímku zleva předseda Komise pro energetiku AV ČR Jiří Plešek a velvyslanec České republiky v Německu Jan Podivínský

Někdejší předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš souhlasí, že jde především o to, abychom energetickou budoucnost naší země měli rozmyšlenou a nepodlehli populistickým voláním a krátkodobým trendům. I za tímto účelem se v Akademii věd ČR prosazuje dvojice programů Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie a Systémy pro jadernou energetiku, které preferují uplatnění „jádra“. „Oba programy se úspěšně rozvíjejí a jednotlivé ústavy, které se jich účastní, již spolupracují s aplikační a průmyslovou sférou.“

Semináře se zúčastnil i bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Vstupenka do budoucnosti
Podle bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana, který v současnosti působí v Centru životního prostředí UK, skutečně pokračuje ve světě odklon od využívání fosilních paliv, zejména od uhlí, a narůstá, i když velmi pomalu, produkce z obnovitelných zdrojů energie. Přitom ale emise oxidu uhličitého, které v předchozích třech letech stagnovaly, narostly. „Jaderná energie se uplatňuje velmi málo a žádný výraznější nárůst nelze očekávat, protože se prosazují konzervativní trendy.“

Bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan

Jak uvedl Hynek Beran z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze, energetická soběstačnost a fungující strategický obor je ekonomickou i bezpečnostní výhodou celého státu. Takové bylo ostatně i zadání nezávislých komisí. Představa, že ale disponujeme stabilní a prosperující energetikou, je lichá. Ve své přednášce proto představil některá doporučení včetně toho, že bychom měli budovat decentralizovanou energetiku a inteligentní sítě.

Hynek Beran z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze představil některá doporučení týkající se energetické budoucnosti České republiky.

Vstupenkou do zajištěné budoucnosti je podle odborníků především to, abychom se vyrovnali se dvěma přelomovými obdobími, která před českou energetikou vyvstanou v několika příštích letech. Prvním je uzavření okolo 40 % uhelných elektráren, které dosud exportují elektřinu, ovšem nesplňují nejnovější ekologické limity. Druhým ukončení činnosti jaderných a některých uhelných elektráren v Německu, zejména v sousedním Bavorsku.

Jak vysvětlil Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, někdy okolo roku 2021 přestane být Česká republika exportérem elektřiny a hrozí problémy s pokrytím denního a sezónního průběhu potřebného výkonu. V roce 2035 se navíc začne s odstavováním Jaderné elektrárny v Dukovanech i dalších zdrojů. Do té doby bude nezbytné vybudovat potřebnou náhradu.

Vladimír Wagner soudí, že v úvahu připadají dva scénáře. Podle prvního se česká energetika přemění v nízkoemisní tím, že zkombinujeme jaderné a obnovitelné zdroje. Předpokladem ale je, že se podaří vybudovat jaderné zdroje. Podobnou cestou, dlužno podotknout úspěšnou, se vydala například Francie, které se v posledních letech dařilo emise snižovat. Na rozdíl třeba od Německa, které stagnuje v důsledku odstavování jaderných elektráren.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR

Pokud se ale jaderné bloky postavit nepodaří, nabízí se kombinace plynových a obnovitelných zdrojů. „Takovou cestou se vydalo Bavorsko a na jeho vývoji uvidíme, jaké dopady přechod od jádra k plynovým zdrojům má. V každém případě se však musíme, co nejdříve rozhodnout, které zdroje a jakou formou chceme využívat. Zároveň je třeba modernizovat sítě i průmysl a využít potenciál úspor,“ dodává Vladimír Wagner.

Podobný pohled sdílí také Jiří Plešek. Masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, které v současnosti Německu dodávají kolem 35 % energie, je úctyhodný, avšak nese s sebou nepředvídatelné problémy. Patří mezi ně zejména přetoky energie ze severu na jih, intermitence dodávky energie apod. Tyto problémy snad lze řešit, i když to nemusí být snadné. „Naopak odstavení jaderných elektráren považuji za hrubou chybu. Část spotřeby budou muset krýt klasické elektrárny spalující uhlí, což není dobré. Iracionální nedůvěra k jaderným elektrárnám bohužel ovlivňuje jednání politiků.“

Podle Jiřího Pleška lze také očekávat nárůst fotovoltaiky, decentrálních zdrojů obnovitelných i neobnovitelných, především účinných kogenerací a snad i dostavbu dalších bloků jaderných elektráren. „Energetická koncepce počítá zhruba s 50–60 % z jaderné energie a 20–30 % z obnovitelných zdrojů, což je sice ambiciózní, avšak rozumný program.“

Vojtěch Máca z Centra pro životní prostředí UK představil na semináři možné dopady prolomení územních ekologických limitů na lidské zdraví.

Právě jaderná energetika představuje vhodný nástroj, jak čelit globálnímu oteplování – jejím prostřednictvím lze získat elektrickou energii, aniž bychom do ovzduší vypouštěli skleníkové plyny. Kdybychom ji chtěli nahradit, museli bychom upřednostnit fosilní paliva, která ale do atmosféry uvolňují obrovské množství CO₂.

Předseda Komise pro životní prostředí AV ČR Radim Šrám z Ústavu experimetnální medicíny AV ČR hovořil o tom, jaké jsou důsledky využití fosilních paliv na lidské zdraví.

Radomír Pánek, který v Akademii věd ČR koordinuje druhý z „energetických“ programů Systémy pro jadernou bezpečnost, soudí, že dostatečný potenciál na masivnější náhradu fosilních zdrojů má zkrátka pouze „jádro“. „Jiné možnosti v České republice vlastně ani nemáme, protože zásoby fosilních paliv mají své limity, a nadto jejich využívání musíme v nejbližší době nahradit.“

Více o dvojici programů Strategie AV21, které se zaměřují na problematiku energetiky rovněž v časopise A / Věda a výzkum.

Účinná přeměna a skladování energie (1/2017)

Systémy pro jadernou bezpečnost (4/2017)

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Jakým směrem rozvíjet energetiku? Experti upřednostňují jádro

Přečtěte si také

Newsletter