Čtyřiadvacet talentovaných vědců Akademie věd ČR získalo prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ta se uděluje od roku 2002, a letos se tedy konal jubilejní dvacátý ročník. „Doufám, že to budete vy, kteří budou zaštiťovat budoucnost Akademie, a že budete vědu v České republice posouvat mílovými kroky kupředu,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při slavnostním ceremoniálu v pražské vile Lanna 29. června 2021.
Ve svém úvodním projevu se Eva Zažímalová také dotkla zmíněného jubilea, připomněla, že řada z oceněných v prvním ročníku Wichterleho prémie je dnes velmi významnými vědci, známými i mezi širokou veřejností – například bratři Tomáš a Pavel Jungwirthové či Jan Konvalinka –, a vyjádřila přesvědčení, že mnohé z letošních laureátů čeká podobně slibná kariéra.
Prémie Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mladým vědcům do 35 let a je spojena s finanční odměnou 450 tisíc korun rozložených do tří let. Ve svém názvu nese jméno vynikajícího českého chemika, otce kontaktních čoček či silonu, ale také prvního polistopadového prezidenta tehdejší Československé akademie věd.
Největší zastoupení mezi letošními nositeli prémie – celkem dvanáct – mají obory zabývající se živou přírodou a chemickými vědami, následuje je osm talentovaných vědců z oborů neživé přírody a čtyři diplomy si odnesli badatelé věnující se humanitním vědám. Podívejte se do fotogalerie, kde jejich úspěchy představíme blíže. Ceremoniál můžete rovněž zhlédnout ze záznamu. Podrobné informace o laureátech najdete v tiskové zprávě.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Památkově chráněnou budovu v rezidenční čtvrti Bubeneč nechal v roce 1872 vybudovat významný průmyslový podnikatel, mecenáš vědy a umění Vojtěch Lanna.
Od roku 1957 vila slouží k reprezentačním účelům Akademie věd – letošní předposlední červnový den se stala svědkem předávání Prémií Otto Wichterleho.
Hosty přivítala moderátorka ceremoniálu Martina Spěváčková a poděkovala za dodržování epidemických opatření. Přítomné ubezpečila, že PCR testy vyšly všem negativní, a bezpečnému průběhu slavnosti tedy nic nebrání.
Úvodního slova se ujala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Vedle upomínky na dva významné muže této události – Vojtěcha Lannu, který vědu podporoval, a Otto Wichterleho, který výzkumem žil a stal se obrovským přínosem pro českou i světovou vědu – vyzdvihla práci mladých vědců, laureátů Wichterleho prémie.
Spolu s Evou Zažímalovou se předávání diplomů oceněným badatelům za I. vědní oblast ujala místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.
Jana Bergera z Fyzikálního ústavu AV ČR uchvátil nanosvět – zkoumá molekuly, atomy i částice ještě menší. Jeho přelomový výzkum – demonstrace prvního řízeného přenosu elektronu v rámci molekuly – by mohl urychlit nástup kvantových technologií jako třeba obrovské zrychlení počítačů.
Ve Fyzikálním ústavu AV ČR působí i Maksym Buryi, zaměřuje se na výzkum zvláštností zabudování aktivačních iontů do hostitelských sloučenin jak krystalických, tak amorfních. Zkoumá také základní fyzikální procesy, které provázejí rentgenovým či UV zářením indukované přenosy nábojů. To skýtá aplikační potenciál například v oblasti vývoje scintilátorů. Původně se přitom toužil stát chirurgem.
Poslední z trojlístku oceněných z Fyzikálního ústavu AV ČR je Ladislav Chytka. Jeho doménou je mix fyziky, astronomie a kosmologie. Měří totiž kosmické záření, jehož některé částice mají rekordní energii. Podílí se ale i na stavbách detektorů, které využívají optické teleskopy, a to i v samotné Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN).
Tomasz Kania z Matematického ústavu AV ČR si oblíbil Banachovy prostory, vybavené vzájemně provázanou strukturou, ale také nekonečně rozměrné. Přímka, rovina či trojrozměrný prostor – množina s prvky, které lze násobit číslem a sčítat mezi sebou a je v nich možné měřit vzdálenost. To vše zkoumá a rád přitom kombinuje neobvyklé metody a přístupy.
František Lukáč již jednu cenu má – v roce 2018 obdržel Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR rozvíjí výzkum bodových defektů materiálů v interakci s vodíkem a dusíkem za pomoci různých experimentálních metod. Nejvíce ho ale zajímají slitiny vysokoentropické, jejichž studium do ústavu přinesl.
Strukturní geologie, zejména deformace hornin, tok magmatu a modelování geologických procesů v laboratoři – to jsou hlavní vědecké zájmy Zuzany Roxerové z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Za svůj projekt zaměřený na studium toku magmatu získala v roce 2012 cenu Pro ženy ve vědě L’Oréal UNESCO. K jejím volnočasovým zájmům patří třeba čínská medicína nebo jihoamerická indiánská kultura.
Jak se chovají částice a plyn, když se z prostředí „běžného“ vesmíru dostanou do blízkosti černých děr? Toto téma provází Petru Sukovou z Astronomického ústavu AV ČR už od studií na vysoké škole. Zaměřuje se na provádění numerických simulací chování plazmatu za extrémních podmínek v blízkosti horizontu událostí a vyvíjí metody, jak zkoumat chaos v pojetí Einsteinovy obecné teorie relativity, kde se časoprostor zakřivuje. Loni získala Cenu Jana Friče.
Petru Vondráčkovi z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR učarovala síla tokamaku, v němž se pomocí velmi silného magnetického pole udržuje horké plazma za účelem studia energetického využití termojaderné fúze. Mladý vědec koordinuje rozsáhlou skupinu fyziků, inženýrů a modelářů, kteří společně navrhují nový tokamak nazvaný COMPASS Upgrade.
Štafetu od Ilony Müllerové převzal místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas, aby pomohl předat diplomy laureátům za II. vědní oblast, tedy z oborů živé přírody a chemických věd.
V centru zájmu Petry Beznoskové z Mikrobiologického ústavu AV ČR je pochopení, jak buňka dokáže dešifrovat genetický kód DNA a přeložit informaci z jednotlivých genů coby „úložišť dat“ do proteinů, které „vykonávají“ drtivou většinu buněčných funkcí. Inovativní přístup mladé vědkyně – využít tRNA jako opraváře – by do budoucna mohl přispět k léčbě různých syndromů a rakovin.
Prakticky ihned po nástupu do Laboratoře molekulární biologie prvoků v Biologickém centru AV ČR se Anzhelika Butenko stala klíčovým členem, a to zásluhou špičkové znalosti v oblasti bioinformatiky. Obor na pomezí biologie a informatiky je nyní – nejen v parazitologii – nezbytnou součástí excelentního výzkumu. Umožňuje podrobně analyzovat velké množství dat získaných biologickým výzkumem.
Jedinečné mechanické, optické a elektronické vlastnosti 2D materiálů již dlouho poutají pozornost fyziků a chemiků po celém světě. K nejslibnějším patří monovrstvy tvořené atomy jednoho prvku – například grafen. Učaroval i Haideru Golamovi z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. V centru jeho pozornosti stojí také plazmonika.
Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá scénáře budoucího sociálně-ekologického vývoje. Zajímá ji, jakým způsobem se společnost může vyvíjet do budoucna a jaké dopady tento vývoj může mít na přírodní prostředí i jaké jsou jeho přínosy pro člověka a kvalitu lidského života.
Za vývoj spektroskopie nukleární magnetické rezonance bylo uděleno už šest Nobelových cen a věnuje se jí i Rafał Łukasz Konefał z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Jeho výzkum se vyznačuje originálním přístupem i širokým mezioborovým propojením makromolekulární a fyzikální chemie.
Rodák z Peru Pável Matos-Maraví z Biologického centra AV ČR zkoumá fylogenezi a biogeografii mravenců, věnuje se i neotropickým motýlům. Je odborníkem na fylogenetické analýzy, molekulární metody v ekologii, makroevoluci a biogeografii.
Čím více budeme vědět o molekulární struktuře materiálů, tím hlouběji pochopíme jejich vlastnosti a budeme jejich chování moci předvídat a ovlivňovat. Rozsáhlý aplikační potenciál mají například nanostrukturované vodivé polymery. Nejen tyto pro budoucí praxi slibné látky studuje v oddělení vibrační spektroskopie Zuzana Morávková z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Rostliny a živočichové, jež člověk zavlekl mimo místa jejich původního rozšíření, jsou celosvětovým problémem, ohrožují biodiverzitu, škodí ekonomice i lidskému zdraví a jejich omezování stojí značné finanční prostředky. Invazemi kaktusů a dalších sukulentních rostlin se zabývá Ana Novoa z Botanického ústavu AV ČR.
Na přenos patogenů mezi volně žijícími zvířaty, zejména primáty, a člověkem se specializuje Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. To je významné nejen kvůli přímým dopadům na zdraví lidí i zvířat, ale i z hlediska ochrany biodiverzity a ekosystémů. Diagnostikou parazitů u primátů zabývá rovněž v terénu.
Eliška Procházková započala svou vědeckou dráhu už coby středoškolská studentka, kdy začala docházet do laboratoří Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V současné době se zde věnuje vývoji nových metod nukleární magnetické rezonance pro studium stereochemie bioaktivních molekul obsahujících fosfor.
Její kolega z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Tomáš Slanina si zvolil dráhu fotochemika. Vyvíjí nové metody pro kontrolu chemických a redoxních procesů pomocí viditelného světla i nové fotochemické a redoxní přepínače a fotoaktivovatelné molekuly. V ústavu vede čtrnáctičlenný tým.
Martin Volf z Biologického centra AV ČR do svého oboru – ekologie – vnáší nová témata, například výzkum evoluce chemických látek, jež rostliny využívají k obraně před hmyzem, který je požírá. Touto jedinečnou perspektivou popsal například evoluci evropské diverzity vrb a jejich specializovaných býložravců z říše hmyzu. Ve volném čase přitom rád chytá ryby.
Z rukou Evy Zažímalové za pomoci místopředsedy AV ČR Ondřeje Beránka převzali ocenění i vědci humanitních oborů. Jakub Drápal z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá kriminologií, zejména kvantitativním výzkumem ukládání trestů ve střední a východní Evropě. Stojí v čele aktivity Jaktrestame.cz, která prostřednictvím webových stránek zveřejňuje, jaké tresty a za jaké trestné činy jsou ukládány.
Politické myšlení, historie idejí, republikanismus, nacionalismus a další – takové jsou specializace historika a politologa Jana Květiny z Historického ústavu AV ČR. Je rovněž autorem monografií Mýtus republiky nebo Šlechtická demokracie, které pojednávají o ideovém světě polsko-litevské aristokracie.
Ivo Pezlar z Filosofického ústavu AV ČR se zaměřuje na oblast střetu filozofie a logiky, zejména na teorii typů a důkazově-teoretickou sémantiku a jejich aplikace při analýze přirozeného a matematického jazyka. Je také šéfredaktorem časopisu Teorie vědy a popularizuje filozofii pomocí kreslených vtipů nebo výuky filozofie s využitím videoher.
Konstrukce skupinových identit, paměti a vzpomínkových rituálů a také migrace a etnické odsuny ve 20. a 21. století na území českého Slezska. To je hlavní vědecký zájem Johany Wyss z Etnologického ústavu AV ČR. V současnosti pracuje na své první monografii s názvem Dědové ve Wehrmachtu, zabývající se hlučínskou kolektivní pamětí a odkazem druhé světové války v tomto jedinečném regionu.
Po slavnostním předání diplomů byl pro oceněné, zástupce Akademie věd ČR i další hosty připraven raut.
Krásným interiérům Lannovy vily v létě konkurují přírodní scenérie v zahradách okolo budovy.
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
