Kde můžeme hledat příčiny a kořeny radikalizace islámu
10. 10. 2018
Historie i současnost Blízkého východu, vnitřní i vnější vlivy určující jeho dnešní mnohotvárnost, role náboženství ve společnosti a politice – to byla hlavní témata přednášky s aktuálním přesahem nazvané „Radikální islám: Čím se stává ‚radikálním‘?“ (Radical Islam: What Makes it 'Radical'? ). V budově Akademie věd ČR ji pronesl Gershon Lewental, který do Prahy přijel na pozvání Orientálního ústavu AV ČR.
Gershon Lewental, historik specializující se na dějiny Blízkého a Středního východu, přednáší dějiny islámu na Shalem College v izraelském Jeruzalémě a vyučuje rovněž na University of Oklahoma v USA.
Ústředním bodem jeho zájmu jsou vzájemné vztahy a interakce mezi náboženstvím, nacionalismem, radikalismem, historickou pamětí a konflikty v regionu. V různých geografických i chronologických souvislostech zkoumá, jak jednotlivé společnosti a země využívají společné náboženské kořeny, ideologické postoje, představy a symboly k definování vlastní identity a naplňování svých cílů. Hledá společné náboženské a kulturní dědictví, historické souvislosti a návaznosti v různých islámských proudech a tendencích, a to dokonce i v kulturách, které na první pohled mají málo společného.
Čím se stává islám radikálním?
Ve výše naznačeném duchu se neslo i vystoupení Gershona Lewentala v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, kde s hlubokou erudicí pozorným posluchačům připomněl nejvýznamnější události, etapy i osobnosti určující pro vývoj islámu od jeho počátků až po současnost. Nastínil zároveň obrovský význam islámské minulosti zejména pro současné radikální islamisty, kteří usilují o celosvětové rozšíření svého náboženství a islámské společnosti. Představil jak první islámské myslitele, tak zrození myšlenky pan-islamismu i různé reakce islámu na novodobý vývoj na Blízkém a Středním východě i na soudobý západní svět.
Velkou pozornost věnoval vzniku radikálních tendencí a příčinám, proč se některé směry islámu odštěpily od tradičního islámu a začaly se uchylovat k násilí, včetně nové interpretace raného islámu a jejího využití (nebo možná spíše zneužití) k prosazování současných zájmů. Načrtl zrození myšlenky „globálního džihádu“ a úsilí o nastolení muslimské jednoty, osvobození muslimských území od cizí dominance a podpory džihádu jakožto náboženské povinnosti každého jednotlivce – a nabídl i hypotézy, proč tyto snahy selhávají. Zdůraznil přitom, že nejčastějšími oběťmi radikálního islámu jsou sami muslimové.
V diskusi pak účastníci setkání debatovali o tom, jestli je radikalismus přímo zakořeněn v islámu, nebo jsou radikální pouze některé jeho proudy. Ptali se, jaké jsou možné cesty budoucího vývoje tohoto náboženství, do jaké míry a jakým způsobem lze dosáhnout oddělení náboženské a státní moci. Nakolik silnými se mohou stát hlasy těch, kteří navrhují, aby se islám naučil, co udělalo západ silným, vycházel s ním apod.
Připravila Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay
Související:
Postavení žen v islámském světě
Více o tématu také v rozhovoru s ředitelem Orientálního ústavu AV ČR Ondřejem Beránkem ve třetím čísle časopisu A / Věda a výzkum.
Přečtěte si také
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým