Mají zvířata nějaká práva?

02. 03. 2017

Zvířata jsou živé bytosti a zaslouží si prožít hodnotný život bez zbytečného utrpení. Na tom se – v různé míře – lidé shodnou. Jenže ve skutečnosti je celá záležitost složitější. „Práva zvířat“ totiž právní řád neuznává nikde na světě. Téma ochrany zvířat a jejich práv je plné emocí, jak se na něj dívají vědci? Na to nabízí odpověď unikátní publikace Kapitoly o právech zvířat. My a oni z pohledu filosofie, etiky, biologie a práva, kterou vydává Nakladatelství Academia.

Kniha je prvním obšírnějším pokusem o odborné uchopení problematiky zvířecích práv v českém prostředí českými autory z různých vědních oborů. Publikaci sestavili dr. Hana Müllerová, dr. David Černý a dr. Adam Doležal z Ústavu státu a práva AV ČR.

Již samotné sousloví „práva zvířat“ je problematické. Co si pod tím máme představit? Jinak je vnímá filozof, jinak právník, jinak například člen spolku na ochranu zvířat. „V současné době právo tento pojem nezná, protože zvířata nejsou uznána za subjekty práva. Těmi jsou jen lidé nebo právnické osoby. Nový občanský zákoník sice stanovil, že zvíře není věc, jenže to je po právní stránce řešení napůl cesty, které ještě neříká, že by zvířata byla subjekty práva,“ vysvětluje hlavní editorka knihy právnička Hana Müllerová.

Podle ní se ve světě i v České republice mění postoj ke zvířatům. „Společnost se stává citlivější vůči utrpení zvířat. Dokládá to například zvýšený zájem o vegetariánské restaurace i o bioprodukty ze strany široké veřejnosti. V právním prostředí se ovšem tento posun odráží mnohem pomaleji,“ dodává Hana Müllerová.

Kniha je zajímavá v tom, že přináší pohledy odborníků z odlišných oborů. Například Adam Doležal ve své kapitole dokládá, že debaty o právech zvířat nejsou moderním výdobytkem, ale že se jimi zabývali už antičtí autoři. Filozof David Černý se ve své kapitole zabývá rozborem hlavních současných směrů filozofické argumentace ve věci morálního statusu zvířat.

Do knihy přispěl i biolog a filozof Stanislav Komárek, který se s nadhledem a slovním šarmem sobě vlastním zamýšlí nad světem lidí a zvířat. „Stále přetrvává pocit, že máme zvířata blízká, třeba kocoura Macíka, a zvířata vzdálená, což je vepř ve velkovýkrmně. Jenže podobné je to s lidmi. I lidi rozdělujeme na lidi blízké, naše občany, příbuzné, a lidi vzdálené, cizince, a ke každému máme jiný vztah,“ uvedl Stanislav Komárek při křtu knihy.

Náhled na zvířecí práva se podle Komárka posouvá stejně, jako se vyvíjel vztah k lidským právům. „Zaměstnávání dětí v továrnách v 19. století se tehdy bralo jako samozřejmé a neřešilo se, jestli nejsou pošlapávána jejich práva, a podobné to bylo před 150 lety na jižanských plantážích s černošskými otroky,“ dodal Komárek.

Filozof Tomáš Hříbek do knihy přispěl statí o konceptu animální mysli a Martin Škop se věnuje hodnocení místa zvířat v právním systému z pohledu postmoderní právní filozofie. Olga Smolová shrnuje debatu k tématu ve francouzských právních a filozofických kruzích a Lenka Bezoušková se věnuje pojetí ochrany zvířat v islámském právu a pravidlům rituální porážky.

Na pomezí teorie a praxe se pak veterinář Jiří Dousek a právnička Hana Müllerová pokoušejí o detailní rozbor současného stavu legislativy v oblasti ochrany zvířat proti týrání v České republice. V knize na závěr nechybí ani pohled představitelek ochranářských hnutí v ČR. Lucie Moravcová a Barbora Bartušková Večlová kritizují hodnocení zvířat podle jejich užitku pro člověka, nikoli podle hodnoty, kterou mají sama o sobě, a vznášejí otázku správnosti zastřešení ochrany zvířat Ministerstvem zemědělství.

Připravila: Leona Matušková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR

Foto: Stanislava Kyselová, Odbor akademických médií SSČ AV ČR (perexové foto: Pixabay)