Mezinárodní úspěch Akademie věd ČR: dva její vědci získali prestižní ERC granty

Nejlepší výsledek v soutěži o granty Evropské výzkumné rady za posledních deset let se podařil českým vědcům. V kategorii takzvaných ERC Starting Grants, které podporují mladé vědce až do výše téměř dvou milionů eur, uspělo hned pět badatelů. Dva jsou z Akademie věd ČR: bioložka Kateřina Sam a molekulární biolog Ondřej Štěpánek.

 Příjemné překvapení

„Samozřejmě mě to překvapilo, šance získat ERC grant je zhruba jedna ku deseti. Ale když jsem pak postoupil do druhého kola a jel do Bruselu, říkal jsem si, že by mě mrzelo, být tak blízko a neuspět,“ vzpomíná na svoje pocity Ondřej Štěpánek, který se prosadil v konkurenci více než tří tisíc letošních žadatelů z celé Evropy. Na Ústavu molekulární genetiky AV ČR působí jako vedoucí oddělení adaptivní imunity a imunitou se zabývá i jeho úspěšný projekt nazvaný Functional Diversity of T-Cells. Jeho tématem jsou buňky imunitního systému zvané T-buňky nebo také T-lymfocyty, které jsou zásadní v boji proti infekcím, ale zároveň se mohou podílet na vzniku autoimunitních chorob. Na svůj projekt tak Ondřej Štěpánek získal 1.7 milionů eur, rozložených do následujících pěti let.

Úspěšný žadatel o ERC Starting Grant Ondřej Štěpánek

Kolik je druhů T-buněk?

„Dá se říci, že o T-buňkách víme stále jen velmi málo, přitom jsou naprosto klíčové pro celý imunitní systém. My se budeme snažit s pomocí moderních metod určit, jaké druhy T-buněk vlastně existují. Jsou hodně různorodé a mají různé funkce, jeden typ například zánět podporuje, druhý typ ho naopak potlačuje,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek. V prvních dvou fázích projektu se zaměří na klasifikaci a funkční charakterizaci T-buněk, třetí část pak obnáší hledání molekulárních drah, které jsou zodpovědné za chování dané populace T-buněk. Vědci přitom budou porovnávat reakce imunitního systému jak u myší, tak u člověka, projekt má tedy potenciál i pro budoucí terapie.

„Jde o základní výzkum, takže nechci nic zveličovat. Nicméně je možné, že zjistíme, že určitá populace T-lymfocytů je účinná v boji proti nádorovým buňkám nebo třeba spouští autoimunitu, a že jiná populace naopak jejich působení tlumí,“ dodává Štěpánek.

Podobně jako další oceněná vědkyně Kateřina Sam se i Ondřej Štěpánek zúčastnil cvičného pohovoru v Technologickém centru AV ČR, pomohl mu také další nácvik pohovoru s kolegy.

Proč je svět zelený

Projekt Kateřiny Sam se pak ocitl na úplně prvním místě ve výčtu několika příkladů ERC Starting grantů přímo na stránkách Evropské výzkumné rady. Jmenuje se Why is the world green: testing top-down control of plant-herbivore food webs by experiments with birds, bats and ants. Kateřina Sam, která je v Biologickém centru AV ČR vedoucí laboratoře multitrofických interakcí a letos získala Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce do pětatřiceti let, na něj obdržela příspěvek ve výši 1.4 milionu eur.

„Proč je svět zelený? Nejobvyklejší odpovědí na tuto otázku je, že predátoři regulují populaci býložravé fauny, a tak může zelená vegetace vzkvétat. Nicméně zatím přesně nerozumíme tomu, jaký má význam tento vertikální způsob kontroly pro různorodost a výkon lesů, které pokrývají téměř třetinu zemského povrchu. Výzkum role určitých druhů predátorů, kteří se živí hmyzem (ptáci, netopýři či mravenci) byl přitom dosud sporadický. Kateřina Sam by chtěla toto bílé místo zaplnit,“ píše se na stránkách ERC grantů. Na testovacích místech v Japonsku, Číně, Malajsii, Papui-Nové Guinei a v Austrálii budou výzkumníci pomocí jeřábů umístěných v horních patrech porostů experimentovat s množstvím predátorů, aby zjistili, jaký dopad to má na lesní vegetaci.

Kateřina Sam na Papui-Nové Guinei v současnosti vede ornitologickou sekci National Forest Inventory, v jejímž rámci šest ornitologických týmů provádí biologický průzkum na celkem 1000 sčítacích bodech ležících po celé zemi. Je absolventkou postdoktorské stáže na Griffith University v Brisbane v Austrálii.

Mezi dalšími oceněnými ERC Starting Grants jsou Marek Mráz (Masarykova univerzita), Ondřej Pejcha (Univerzita Karlova) a Matyáš Fendrych (Univerzita Karlova). Komise celkem podpořila 403 žadatelů ze 44 zemí, a to částkou více než 600 milionů eur. Nejvíce se dařilo Německu (73), Itálii (42), Francii (33) a Holandsku (33). Do druhého kola hodnocení postoupilo deset českých žadatelů ze zhruba třicítky návrhů.

Související články:

Čeští vědci na stopě T-lymfocytů

Prémie Otto Wichterleho 2018: třiadvacet výjimečných talentů

Na titulní fotografii přebírá Kateřina Sam letošní Prémii Otto Wichterleho od předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové a místopředsedy Zdeňka Havlase

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ondřej Štěpánek, Ústav molekulární genetiky AV ČR a Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
• Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
• Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
• ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
• Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
• Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
• Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
• Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
• Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
• AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe