Nástroje k řešení změny klimatu jsou na dosah, shodli se vědci i politici

24. 06. 2022

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější. „V našem středoevropském prostředí dopadá klimatická změna především na zemědělství, a to v podobě přetrvávajícího sucha.“

Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové nabízí věda řešení klimatické změny. Díky ní také víme, jak daleko může tato změna zajít, pokud proti ní nebudeme bojovat.

Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému. Souhlasně se vyjádřila také ministryně Helena Langšádlová, pořadatelka konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR: věda nám může pomoci najít tu správnou cestu ke zvládnutí klimatické krize.

Skepse není na místě
Poznatky a důkazy o klimatických proměnách prezentoval Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten připomněl základní fakt, že příjemné klima na naší planetě je výsledkem skleníkového efektu. Lidská činnost, vytvářející velké množství skleníkových plynů, však jeho správné fungování narušuje. „Problém lidské aktivity je, že generuje plyny nad rámec, který je pro naši planetu přirozený. A tento nadbytek se v prostředí kumuluje,“ vysvětlil Miroslav Trnka a upozornil, že za posledních třicet let se trend lidské společnosti ve vypouštění skleníkových plynů i přes apel vědecké komunity nijak zásadně nezměnil.

Část svého příspěvku věnoval otázce, do jaké míry je současná klimatická změna důsledkem naší činnosti. „Důkazů existují desítky a některé z nich jsou natolik přesvědčivé, že postačují samy o sobě,“ poznamenal.

Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je snížit naše negativní vlivy na klima a přírodu obtížný úkol, známe však postupy i data. Potřeba jsou finance a vůle.

Názory skeptiků, kteří odmítají uznat podíl lidské příčiny, odsoudil Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Dle jeho slov neexistuje jiné vysvětlení takto dramatických proměn podnebí. Snížení skleníkových plynů v atmosféře však není podle expertů nemožné. Je ale potřeba kromě výzkumu posilovat také vzdělání veřejnosti v této oblasti, a především změnit morálku, kterou se řídíme v našem chování k přírodě.

Akademie věd pomáhá
Optimistický postoj zastává také Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Ten představil plány a programy základního výzkumu klimatické změny. „Jsem velmi rád, že Akademie věd ČR se k této problematice otevřeně hlásí,“ připomněl s dodatkem, že výzkum klimatických změn je již řadu let pevně a systematicky zakotven do programů Strategie AV21.

Podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michala V. Marka vyžaduje klimatická změna co nejrychlejší řešení. Pozitivní změny se však neprojeví okamžitě, ale až v budoucnosti.

Eva Zažímalová k tomuto připomněla, že ve struktuře Akademie věd působí celá řada ústavů a pracovišť, které se výzkumem klimatu buď specificky zabývají, nebo se na něm podílí. „Kromě jiného jsou to například ústavy, které se zabývají výzkumem v oblasti energetiky. Ta s globální změnou úzce souvisí, protože sektor výroby energie je jedním z největších znečišťovatelů,“ poznamenala.

Nebát se a neznečišťovat
Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci. Michal V. Marek v tomto směru hovořil o „dluhové mentalitě“ společnosti, která je v boji proti změně klimatu rezervovaná a efektivní řešení oddaluje.

Podle Evy Zažímalové se však nálada ve společnosti i politické sféře posouvá správným směrem. „Velmi si cením toho, že se současná vláda této problematice věnuje,“ vyjádřila svou naději s dodatkem, že i samotná konference je důkazem, že téma klimatické změny se z prostředí výzkumu dostává do širšího povědomí. „Máme strategii přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR. Jen je třeba se mu skutečně věnovat a rozhodovat se nikoliv emotivně, ale racionálně a na základě ověřených dat.“

Celý záznam konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR můžete sledovat zde:

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Úřad vlády ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.