Nejdelší slovo i gramatické chytáky. Jazyková poradna řeší také kuriózní dotazy

Znáte nejdelší české slovo bez samohlásek? Víte, jaké i/y napsat, když chcete sdělit, že si nutně potřebujete dobít/dobýt mobilní telefon? Anebo zakládáte dceřinou/dceřinnou společnost a nejste si jistí, kolik těch „n“ tam vlastně je? Obraťte se na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR. Nabízí také webovou databázi, kde si problém můžete sami vyhledat – je totiž možné, že nejste první, kdo po řešení pátrá.

Jestliže zrovna nemáte po ruce Slovník spisovného jazyka českého nebo Pravidla českého pravopisu, stejně dobře, možná i lépe, poslouží Internetová jazyková příručka. Každý den zaznamená průměrně šedesát tisíc přístupů a mezi uživateli je už docela dobře známá. Některé odpovědi tam ovšem nenajdete. A promluvit si přímo s odborníkem na slovo vzatým je někdy přece jen lepší.

Jazykové poradenství funguje v Ústavu pro jazyk český AV ČR už od roku 1936. Denně pracovníci jazykové poradny přijmou okolo čtyřiceti až padesáti hovorů. Lidé se nejčastěji ptají na psaní velkých písmen, na interpunkci ve větě či skloňování a časování. Padají však i jiné dotazy, týkající se jazykové problematiky, o níž se jinde informace nalézt nedají, a pokud ano, nebývá v takovém zdroji často pojednáno z perspektiv, které tazatel očekává. Bývají neobvyklé, někdy až kuriózní.

Nejdelší české slovo bez samohlásek
Jednoho z tazatelů například zajímalo, které české slovo vytvořené jen ze samých souhlásek je nejdelší. Favoritů najdeme hned několik. Nejčastěji se uvádí „scvrnkls“, „čtvrthrst“ a zatím nejdelší „čtvrtsmršť“. Ale ani o těch nelze s naprostou jistotou tvrdit, že jsou nejdelší. Nemůžeme totiž vyloučit, že někdo vymyslí ještě delší slova. „Pokud chceme, jsme schopni utvořit různá extrémně dlouhá slova tak, aby neodporovala pravidlům české slovotvorby a pravidlům ohýbání. Zároveň je nutno zdůraznit, že to jsou slova a slovní tvary utvořené uměle, tedy pouhé jazykové konstrukty,“ píšou jazykovědci v odpovědi.

Taková slova jdou jen obtížně vyslovit a nejsou ani dobře srozumitelná. Možná bychom si ještě dokázali představit užití slova čtvrthrst ve větě. Může-li být hrst ořechů, půlhrst si odměříme snadno a čtvrthrst ještě jakž takž. Ale u slova čtvrtsmršť? Ať googlíme, jak googlíme, význam najít nelze. A je ještě čtvrtinová smršť vůbec smrští? Podobně u čtvrtlijáku – jde ještě o liják, nebo už je to jen mírné mrholení?

Telefonická jazyková poradna funguje každý všední den mezi 10. a 12. hodinou.

Právě z podobných otázek směřujících na linku poradny, ale samozřejmě zejména těch naprosto běžných, vytvořili pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR a Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni webový portál Dotazy z jazykové poradny, který umožňuje práci s databází dotazů a odpovědí na ně. Funguje od roku 2020. S vytvářením databáze pomohla odborníkům umělá inteligence. Telefonáty nahrávají, převádějí na text a lingvisté je následně v anonymizované podobě přepisují do databáze a lingvisticky anotují. V současné době je zpracováno téměř třicet tisíc nahrávek, převážně z let 2016–2019.

Určeno pro laiky i odborníky
„Databáze je autentickým zdrojem informací o tom, co lidi ohledně češtiny zajímá, co řeší a s čím si nevědí rady. Oproti standardním příručkám obsahuje i okrajové jevy, na které se ve slovnících a mluvnicích z kapacitních důvodů zpravidla nedostane,“ vysvětluje Kamila Smejkalová, vedoucí oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Webový portál nabízí různé možnosti vyhledávání. Nechybějí ani statistiky „nej“: nejnovější klíčová slova, nejnovější dotazy, kategorie s nejvíce dotazy a podobně. Veřejnost tak má možnost poučit se o jazykové problematice obsažené v dotazech a odpovědích, ale také s materiálem systematicky pracovat, například vyhledávat ho a třídit podle různých kritérií.

Můžeme vidět, které oblasti jazyka se těší největšímu zájmu, případně na jaké konkrétní výrazy se lidé nejčastěji ptají. Další výhodou je, že se v rámci odpovědi lze na daný jazykový prostředek zaměřit detailněji a do větší hloubky. „Vzhledem k údajům o datu vložení odpovědi se dá také velmi pěkně mapovat vývoj užívání určitých prostředků, respektive míra zájmu o ně, u některých nových slov se dá zpětně zjistit, kdy se začala v českých textech užívat, podle toho, kdy se poprvé v databázi objevila jako předmět dotazu,“ doplňuje Kamila Smejkalová.

Webový portál Dotazy z jazykové poradny

Ach, ten gender…
Po zadání výrazu „dceřiná“ do vyhledavače hned vím, že tou jedinou možností je jedno „n“. A jak je to s dobíjením telefonu? Ano, měkké „i“ je správně! V odpovědi se uvádí: „Sloveso dobít znamená utlouct/usmrtit (lovec dobil poraněné zvíře), přestat tlouct (její srdce dobilo dnes ráno), popřípadě doplnit elektrický náboj nebo jiný potenciál (dobít baterii, mobil).“ A v případě, že byste svůj chytrý telefon někdy nejraději dobili ve smyslu prvního uvedeného užití (například hodem z okna), měkké „i“ je stále správně.

Databáze je strukturována tak, aby poskytla co nejjednodušší možné vyhledávání běžným uživatelům. Užitečný webový nástroj však pomůže nejen tazatelům z řad veřejnosti, ale i samotným badatelům – je bohatým zdrojem informací zejména pro lingvisty. Na stejný dotaz odpoví jednotným způsobem, stačí si ho najít z minula. A pokud jako laik právě nepotřebujete s žádným jazykovým oříškem poradit, můžete se dotazy probírat jen tak, třeba natrefíte na něco, co jste vůbec netušili.

„Web je určen široké veřejnosti i profesionálním uživatelům jazyka, zkrátka komukoli, kdo potřebuje pomoc s řešením nějakého jazykového problému. Je však určen i čtenářům, které prostě jen zajímá, na co se lidé v jazykové poradně ptají,“ shrnuje Kamila Smejkalová. Malá kuriozita na závěr: o vojačce či psychiatričce jste už dozajista slyšeli, ale věděli jste třeba, že přechýlená podoba slova životopisec je životopiskyně?

O tom, jak funguje jazykové poradenství v Ústavu pro jazyk český AV ČR, se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum 4/2019.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?