Nová kniha vypráví o židovských a romských rodinách za holokaustu
22. 12. 2020
Zkušenosti židovských a romských rodin, které čelily hrůzám holokaustu, se prolínají a do určité míry podobají. O genocidě Romů a Sintů za druhé světové války se toho ví méně než o genocidě Židů. V obou případech ale platí, že stále existují neodkrytá zákoutí minulosti a nové úhly pohledu – například rodinná perspektiva. Zabývá se jí kniha Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath, která nedávno vyšla v americkém nakladatelství Rutgers University Press. Její spolueditorkou je Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Výzkum holokaustu se krátce po válce zaměřoval především na popis a rekonstrukci toho, co se přesně stalo. Definovaly se pojmy, zkoumalo se, kolik lidí zahynulo, postupně vycházelo na světlo, jak fungovaly koncentrační a vyhlazovací tábory a podobně. Například v Německu se výzkumníci soustředili především na zločiny nacismu a vyrovnání se s vlastní vinou. Spíše na oběti nežli pachatele se pak obracela pozornost badatelů v Izraeli, Polsku a později také Spojených státech.
Zhruba od osmdesátých let 20. století se ve Spojených státech a západní Evropě rozvíjí výzkum holokaustu z genderové perspektivy. Převážně badatelky se věnují osudům konkrétních lidí, a to často žen a dětí. V březnu 2017 se v Praze konala velká mezinárodní konference, která tento pohled rozšířila na celou rodinu. Konferenci organizovala Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR spolu s Eliyanou Adlerovou z Pensylvánské státní univerzity a Ruth Leiserowitzovou z Německého historického ústavu ve Varšavě. Některé vybrané příspěvky, které zazněly na tehdejší konferenci, tvoří základ nyní vydané knihy.
Knihu vydalo americké nakladatelství Rutgers University Press.
Rozvody v ghettu
Kniha přináší nové poznatky o každodenním životě v polských židovských ghettech, například o manželství a rozvodech. Jak ve své kapitole popisuje Michal Ungerová z izraelské Ashkelon Academic College, manželství v ghettech se rozváděla zejména na žádost žen a při realizaci pomáhala speciální rabínská komise. Důvodů k rozvodu bylo víc. Podle náboženských zvyklostí by se žena, pokud by nevěděla, co se stalo s jejím mužem, v budoucnu mohla znovu provdat jen s velkými obtížemi. V době hrozících deportací proto páry žádaly rabíny o účelový rozvod s tím, že v případě přežití se znovu nechají sezdat.
Manželství se ale rozpadala rovněž z důvodů, které jsou aktuální i dnes. Páry si prostě přestaly rozumět. V ghettu to nezřídka souviselo se změněnou rolí mužů a žen. Muž, který měl před válkou určité postavení, zaměstnání a roli v rámci rodiny, se ocitl bez prostředků a s malou možností zajistit rodinu. Zatímco žena, dříve v domácnosti, získala možnost přivýdělku úklidem, pomocí v kuchyni nebo ručními pracemi.
Neznámé romské osudy
Dosud málo prozkoumané podrobnosti o osudech romských rodin ve východní Evropě, konkrétně na bělorusko-litevském pomezí, v knize odhaluje Volha Bartashová z Leibnizova ústavu východoevropských studií. V rámci svého terénního etnografického výzkumu hovořila s místními Romy a sesbírala spoustu svědectví. Vyslechla a v knize popsala příběhy o několika zachráněných romských dětech. Píše také o snahách některých romských rodin vystavět pomníčky na místech, kde přišli o život jejich předkové.
O poválečné zkušenosti Romů v letech těsně po válce se ve svých kapitolách rozepisují Anja Reussová z Ústřední rady německých Romů a Sintů a Helena Sadílková, jedna z koordinátorek Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Kniha Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath vyšla v říjnu 2020 v americkém nakladatelství Rutgers University Press. Elektronická podoba knihy byla zařazena do prestižního projektu MUSE, který zprostředkovává klíčové materiály v oboru humanitních studií. Publikace je jedním z výsledků grantového projektu EXPRO Kateřiny Čapkové s názvem Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: University of Liverpool Library (úvodní foto), Rutgers University Press (obálka knihy)
Přečtěte si také
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
- Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace
- Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
- Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?
- Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové