Od fosilií přes domácí savce až po biodiverzitu. Živa ocenila popularizátory

15. 06. 2021

Rozmanitost přírody v kostce, vegetace na třech kontinentech, druhohorní mořští mlži a současní suchozemští plži či zdomácnělá zvířata. To jsou témata článků, které v roce 2019 vyšly na stránkách biologického popularizačního časopisu Živa, periodika se 168letou tradicí. Jejich autoři – David Storch, Jiří Kolbek, Barbora Křížová a Tomáš Němec – 14. června 2021 převzali ceny na slavnostním ceremoniálu v pražské vile Lanna. In memoriam získal ocenění i významný zoolog Jan Zima.

Letošní předávání bylo trochu netradiční. Ač máme polovinu června 2021, texty oceněných autorů na stránkách Živy vyšly už v průběhu roku 2019. Tak jako i v případě jiných akcí si odklad vyžádala pandemie nemoci covid-19. „Dokonce už dvakrát. Abychom pauzu dohnali, letos uspořádáme dva ceremoniály – ceny za předloňský rok jsme právě předali a na podzim si slavnostní setkání zopakujeme a oceníme nejlepší články roku 2020,“ říká šéfredaktorka časopisu Jana Šrotová.

Spolu s předsedou redakční rady Janem Votýpkou tak ve vile Lanna 14. června pomohli předat pamětní diplomy a dárky pětici laureátů.

Úvodní slovo Evy Zažímalové
Ceny spolu s šéfredaktorkou Živy a předsedou redakční rady předávala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Ohrožená rozmanitost přírody
Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad třicet let redakční rada a redakce udělily Davidu Storchovi z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, za článek k tématu biodiverzity a za významný podíl na celkové koncepci a přípravě monotematického čísla věnovaného biodiverzitě. Vědec ji přijal z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Jak při ceremoniálu zaznělo, toto monotematické číslo by mohlo bez ostychu sloužit jako učebnice o rozmanitosti přírody – srozumitelné podání, vysvětlení základních pojmů i široké rozpětí od prokaryot přes hmyz až k ptákům či eseje o budoucnosti biologické biodiverzity jsou ideálním pomocníkem pedagogů při středoškolské výuce.

David Storch se makroekologii a příbuzným oborům věnuje dlouhodobě, vedle vědeckého bádání se vyjadřuje veřejně i v různých poradních orgánech k problémům ochrany krajiny, vody a biodiverzity. „Patrné změny probíhají například spolu se změnou obhospodařování krajiny – intenzifikací zemědělství. To je globálně největší problém. Nejviditelnější je pak šíření nepůvodních druhů. A za obojím stojí člověk,“ upozorňuje.

David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy

Ne vždy jsou ale změny k horšímu. „O čem se málo ví a vypadá to jako paradox, je, že v posledních dekádách jednoznačně přibývá vegetace, a to navzdory tomu, že se lidstvo rozrůstá.“ Vědec, jehož srdečním tématem jsou ptáci afrických i českých savan, plánuje pro Živu napsat v brzké době článek o vymírání druhů. Co se ptáků týká, poznamenává zajímavou skutečnost, totiž že ubývají ti malí a krátkověcí, kdežto velcí a dlouhověcí přibývají.

Toulky Brazílií, Mongolskem i Korejí
Cenu Antonína Friče za významný příspěvek k rozvoji časopisu Živa na poli autorském, organizačním a popularizačním předával držitel ceny za rok 2018 geobotanik Pavel Kovář, dřívější předseda redakční rady Živy. Štafetu pomyslně postoupil kolegovi Jiřímu Kolbekovi, který byl dlouhá léta spojen s Botanickým ústavem ČSAV a později AV ČR.

Ve své vědecké práci se Jiří Kolbek zabývá především vegetací ve středoevropském prostoru, na Korejském poloostrově, v mongolských stepích a brazilských campos rupestres. „K biologii jsem se dostal jako žák sedmé třídy základní školy, kdy jsem odebíral a četl Živu,“ přiznává badatel kořeny své vášně pro vědu. Na časopisu oceňuje jeho roli zprostředkovatele mezi vysoce odbornou úrovní a současně srozumitelným podáním třeba právě pro studenty.

Jiří Kolbek dlouhá léta působil v Botanickém ústavu ČSAV a později AV ČR

„Do Koreje jsem se dostal vlastně náhodou, původně jsem chtěl studovat ruské stepi, ale to z nějakých důvodů neprošlo. Jako alternativu mi nabídli krajinu korejskou,“ vzpomíná Jiří Kolbek. Do ostře sledované země se vypravil několikrát a jako první na světě podrobně studoval tamní vegetaci od vysokohorských pásem až po nížiny. Na svých cestách po ekosystémech 21 zemí se setkal s mnohými krásami, obzvláště ho upoutaly střevíčníky, zemní orchideje. „Ve střední Evropě roste jen jeden druh, ale v Číně, třeba v Sečuánu, jsou plné lesy různých druhů, láká mě popsat jejich ekologii,“ vypráví a naznačuje tím další možné téma pro některé z budoucích čísel Živy.

Podpora mladých autorů i vzpomínka na legendu
Nejenže se popularizační časopis orientuje na mladou generaci mezi čtenáři, sází také na mladé autory. I proto každoročně oceňuje vědce ve věkové kategorii 26 až 30 let. V roce 2019 porotu nejvíce zaujaly rovnou dva články. Spojuje je téma měkkýšů – v textu Barbory Křížové, doktorandky italské Università degli Studi di Ferrara, jde o měkkýše mořské druhohorní, u jejichž fosilií na našem území lze studovat zajímavý fenomén: prolínání teritorií chladnomilných a teplomilných druhů, kdežto druhý laureát, Tomáš Němec z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se ve svém článku věnoval současným suchozemským plžům coby potravě různých skupin predátorů, například brouků střevlíků. Ceny předali členka Akademické rady Markéta Pravdová a místopředseda AV ČR pro II. vědní oblast Zdeněk Havlas. Oba mladí autoři získali vedle diplomu také finanční odměnu.

Zvláštní ocenění pak obdržel in memoriam významný český zoolog Jan Zima za čtyřdílný seriál pro Živu o domácích savcích a jejich původu. Cenu od předsedkyně Akademie věd ČR převzala manželka vědce Irena Zimová. Jan Zima spojil svůj kariérní život s Akademií věd – působil v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky či Ústavu biologie obratlovců, jejž také několik let vedl, mezi lety 2009 a 2017 byl rovněž členem Akademické rady. Se vzpomínkami na svého kolegu se svěřili předsedkyně Eva Zažímalová či Miloš Anděra, člen redakční rady Živy. Mimo jiné vyzdvihli jeho fenomenální práci Zoologie obratlovců, která od svého vzniku v roce 1983 dodnes platí za „bibli“ oboru.

Skupinové foto oceněných, zástupců Akademie věd ČR a redakce
Společná fotografie oceněných i zástupců Akademie věd ČR a redakce Živy

Exkurz do historie
První číslo časopisu Živa vyšlo v roce 1853 a jeho duchovní otec Jan Evangelista Purkyně s ním měl velké plány: „Látku poskytnou všechny říše přírody, úkazy její na hvězdném nebi, v oboru vzdušném, v hlubinách vod, i na povrchu země i v jejím lůnu. Zvláštní ohled bráti se bude na nejbližší a nejznámější předměty přírodní, jaké po všech svých vlastech nacházíme, odkudž se nám pak udá k nejznámějším cizokrajným postupovati, i k vědeckému poznání jich čtenáře povznesti.“

Na čtenáře ostatně tento zakladatel oboru buněčné biologie myslel především, když psal: „(…) budeme se snažiti, abychom v mysli čtenářů svých utvořili velkolepý obraz přírody, sloužící k ovidomění vysokého našeho lidského stanoviska.“

Od poloviny 19. století Živa prošla několika turbulentními obdobími, ve kterých přestala vycházet. Její tradice se znovuobnovila přesně sto let po prvním sešitu, v roce 1953. V této podobě ji vydává Nakladatelství Academia za podpory Akademie věd ČR. Stěžejní cíl časopisu ovšem zůstal po celých bezmála sedmnáct dekád neměnný – srozumitelně seznámit čtenáře se všemi probádanými kouty biologie, tedy dnes tolik skloňovaná popularizace vědy.

J. E. Purkyně
Jan Evangelista Purkyně na grafice Františka Bílka

U příležitosti 145. výročí existence časopisu začala v roce 1998 redakční rada udělovat Ceny Živy autorům nejpodařenějších článků uplynulého roku. V minulosti cenu v některé z kategorií získali například Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, Petr Ráb z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR či Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.