Patagonští pstruzi jsou zdrojem lidské tasemnice

Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili pomocí molekulárních analýz parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR spolu s kolegy z Košic a Argentiny. Jejich zjištění  publikoval prestižní časopis Emerging Infectious Diseases.

Škulovec široký (Dibothriocephalus latus) se vyvíjí ve vodním prostředí. Jeho prvním hostitelem jsou vodní korýši (klanonožci), z nějž se následně dostanou larvy do druhého mezihostitele – ryby. Konečným hostitelem je člověk, který se může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného rybího masa. Tasemnice dospívá ve střevě, kde může dorůst značných rozměrů, a to 2 až 15 metrů.

Téměř neznatelné příznaky

„V učebnicích se píše, že tato tasemnice ubírá pacientům vitamin B12, způsobuje chudokrevnost a hubnutí. Jednalo se ale o vzácné případy pacientů s nedostatečnou výživou převážně z Finska po 2. světové válce. Ostatní studie ukazují, že až 80 % pacientů nepociťuje žádné příznaky a jen 20 % pacientů uvádí bolesti břicha či průjem,“ popisuje nákazu tímto škulovcem parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR. Právě on hledal v roce 2017 při svém pobytu v Argentině důkazy, které by potvrdily pravdivost předchozích pochybných nálezů tohoto parazita v nepůvodních patagonských pstruzích.

Nejbližší přírodní ohnisko škulovce širokého je totiž až v severní Americe u hranic USA s Kanadou a jinde na jižní polokouli se dosud nevyskytoval. „Zajímavé je i to, že na severu nenapadá tento druh škulovce pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Tito přirození hostitelé se ale nevyskytují v Jižní Americe, a tak v Patagonii došlo k zajímavému přeskoku této tasemnice na netypického hostitele, kterého v domovině nikdy nenapadá,“ říká Roman Kuchta.

Jak se tasemnice dostala do Patagonie?

Nepůvodní pstruzi byli zavlečeni ze severní Ameriky a Evropy do mnoha jezer jihoamerické Patagonie. V současnosti se hojně vyskytují v Argentině, Chile a také v největším jihoamerickém jezeře Titicaca v Peru a Bolívii. Odtud jsou pstruzi vyváženi do okolních zemí a je dokonce možné, že jsou příčinou vypuknutí diphyllobothriozy, tedy onemocnění způsobeného touto tasemnicí, v Brazílii kolem roku 2005.

Je stále záhadou, jak se tento škulovec dostal do Patagonie. Přivézt jej mohli nakažení imigranti z Evropy či severní Ameriky, nebo se parazit v jižní Americe vyskytoval. V druhém případě však vědcům chybí původního rybí hostitel. „Hypotézy existují, ale nejsme schopni je zatím potvrdit. Pracujeme na tom pomocí molekulárních metod,“ uzavírá Roman Kuchta.

Na titulním obrázku škulovec široký (Dibothriocephalus latus)

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČRv ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti