Polární záře nad Ivalem
10. 05. 2016
Česká astrofotografie měsíce
Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.
Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.
Více v tiskové zprávě.
Foto: Martin Hossa
Přečtěte si také
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady