Předsedkyně AV ČR navštívila Fyziologický ústav

25. 07. 2017

Při své další návštěvě pracovišť zamířila předsedkyně Akademie věd ČR na Fyziologický ústav v Praze 4 v Krči. Tento ústav se řadí mezi nejvýznamnější tuzemské pracoviště v biologických vědách a biomedicíně, jeho výzkum se zaměřuje zejména na onemocnění nervového a kardiovaskulárního systému a vybraných metabolických chorob. Předsedkyni doprovázel na prohlídce místopředseda AV ČR pro oblast věd o živé přírodě a chemických věd Zdeněk Havlas.

Během neformálního jednání ředitel ústavu Jan Kopecký zdůraznil, že většina závažných onemocnění v rozvinutých zemích souvisí s nezdravým životním stylem a stárnutím populace. Ostatně při vzniku těchto chorob, ať už jde o neurodegenerativní onemocnění, ischemickou chorobu srdce nebo například cukrovku, se uplatňuje souhra podobných patologických mechanismů.

Podle ředitele Kopeckého kvalita výzkumu do značné míry závisí na kvalitě experimentálních zvířecích modelů onemocnění, takzvaných bio-modelů. „Náš ústav byl průkopníkem v zavádění řady z nich, a tyto bio-modely jsou teď využívány v široké mezinárodní spolupráci. Pokud však chceme dělat výzkum na světové úrovni, musíme modernizovat infrastrukturu, zejména rekonstruovat prostory a vybavení pro chov a ustájení experimentálních zvířat.“ V posledních dvou letech se podařilo s ostatními biologicky zaměřenými ústavy krčského areálu definovat společnou koncepci a plán postupné rekonstrukce infrastruktur, které jsou nezbytné pro využívání bio-modelů. Nyní je potřeba pro to získat prostředky.

Fyziologický ústav spolu s některými dalšími ústavy AV ČR se nachází v krčském areálu z 60. let minulého století.

Poté následovala prohlídka jednotlivých pracovišť, začínalo se oddělením Chovu a zoohygieny laboratorních zvířat v budově hlavního zvěřince, pokračovalo se oddělením Genetiky modelových onemocnění, které se zaměřuje na výzkum genetického podkladu tzv. „metabolického syndromu“. Ten souvisí s obezitou a vede k rozvoji diabetu 2. typu, kardiovaskulárních chorob a dalších onemocnění. Oddělení pod vedením Michala Pravence získalo celosvětové uznání a udržuje významné mezinárodní spolupráce zejména díky využívání unikátního bio-modelu takzvaných rekombinantně imbredních potkanů. Ten umožňuje charakterizovat vliv jednotlivých genů na rozvoj výše uvedených onemocnění.

Nová metoda pro vývoj transgenních potkanů.

V oddělení Biologie tukové tkáně, nově pod vedením Martina Rossmeisla, se hosté seznámili s dalšími komplexními přístupy používanými pro výzkumem fyziologické regulace metabolismu a jejího narušení při obezitě a doprovodných onemocněních. Výzkumní pracovníci ukázali, jak jsou poruchy studovány, včetně použití moderní techniky µCT/PET pro analýzu jednotlivých orgánů a tkání v celém zvířeti nebo s vyžitím systému pro analýzu metabolismu celého zvířete na podkladě nepřímé kalorimetrie. Ředitel Kopecký při té příležitosti zdůraznil, že se během posledních let podařilo ústavu zavést mnoho jedinečných technik a získat k tomu moderní přístroje.

Technologie µCT/PET umožňuje zobrazit hnědou tukovou tkáň v živé myši

Dokladem špičkového vybavení byla též demonstrace systému CellVizio, který s využitím konfokální mikroskopie a světlovodných vláken zobrazuje funkční stavy vybraných tkání v celém zvířeti nebo představení nejmodernějšího konfokálního mikroskopu.

3D zobrazení kapilár v lidské placentě.

Návštěva oddělení Bioenergetiky, které vede Tomáš Mráček, ukázala, jak je rozvíjen výzkum chorob zapříčiněných poruchou metabolismu mitochondrií. Tato velmi těžká a většinou fatální onemocnění se začínají projevovat již v dětském věku. Jejich diagnostika a poznání jejich podstaty významně pokročily také díky výzkumům prováděným ve spolupráci mezi Fyziologickým ústavem a 1. lékařskou fakultou UK, v rámci Centra mitochondriální biologie a patologie, centra excelence.

Vedoucí oddělení vývojové kardiologie František Kolář pak hostům ukázal, jakým způsobem studují odolnost srdečního svalu vůči poškození akutním nedostatkem kyslíku, a to na jednotlivých úrovních od molekuly až k celému organismu. Využívají přitom zvířecí modely lidských onemocnění. Představil také hypoxickou komoru, kterou ústav získal díky dotaci na přístrojové investice Akademie věd.

V oddělení Buněčné neurofyziologie se pak hosté seznámili s výzkumem Ladislava Vyklického, který se věnuje studiu funkčních a farmakologických vlastností ionotropních glutamátových receptorů. Ty jsou aktivovány během synaptického přenosu a zodpovídají za tvorbu paměťových stop. Nadměrná aktivace glutamátových receptorů se však podílí na patologii řady neurodegenerativních onemocnění. Hosté měli zájem o výsledky vývoje látek s neuroprotektivním působením a zaujala je organizace synaptických kontaktů, tzv. dendritických trnů. Dozvěděli se také, jak úspěšně funguje široká meziústavní spolupráce v rámci Projektu excelence v oblasti neurověd, která zahrnuje i vývoj nových léčiv ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie.

Nervová buňka v tkáňové kultuře.

Vedoucí oddělení Neurofyziologie paměti Aleš Stuchlík ukázal, jak se pomocí neuroanatomických, farmakologických a behaviorálních přístupů studují mechanismy učení a paměti. Kognitivní funkce bývají narušeny nejen například při Alzheimerově chorobě, ale i v případě dalších onemocnění, jakými jsou např. obsedantně-kompulzivní porucha či schizofrenie. Zdůraznil význam spolupráce s Národním ústavem duševního zdraví, s nímž oddělení sdílí několik klinicky zaměřených výzkumných projektů.

Připravil: Fyziologický ústav AV ČR
Foto: Fyziologický ústav AV ČR

Předsedkyně AV ČR navštívila Fyziologický ústav

Přečtěte si také

Newsletter