Předsedkyně v Ústavu pro hydrodynamiku probírala úpravu i čištění vody

První, co návštěvníka Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zaujme, je jeho sídlo. Vila Majorka je podle všeho jediná pražská vila v alpském stylu. Některé objekty původně viniční usedlosti ze sedmnáctého století (dnes kulturní památka) se později upravily pro potřeby cihelny. Dnes tvoří součást budov hydrodynamického pracoviště, které se stalo další zastávkou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové na jejím turné po jednotlivých ústavech. Provázeli ji tam místopředseda Jan Řídký a členka Akademické rady Lenka Vostrá.

Špičkové technologie

„Chtěli bychom z Majorky vytvořit ubytovací zařízení pro zahraniční postdoktorandy,” představuje hostům plány s alpskou vilou ředitel Martin Pivokonský. Ústav se zaměřuje zejména na teoretický a experimentální výzkum v mechanice tekutin, studium reologických vlastností nenewtonských látek, jako jsou emulze, suspenze, polymerní roztoky či taveniny, a modelování změn vodního režimu a transportu cizorodých látek v biosféře vlivem klimatické variability a lidské činnosti.

Vila Majorka je zřejmě jediná pražská vila v alpském stylu

Velkou pozornost pak výzkumníci věnují úpravě vody. Zabývají se odstraňováním organických látek, včetně metabolických produktů sinic a řas pomocí procesů koagulace a flokulace s následnou separací vzniklé suspenze. Právě výzkum zaměřený na produkty metabolismu sinic v angličtině známé jako „algal organic matter“ je v souvislosti s eutrofizací vody a masivním rozvojem vodního květu velmi aktuální, protože tyto látky rapidně zhoršují možnosti úpravy vody. Problém spočívá nejen v jejich velmi obtížné odstranitelnosti, ale také v tom, že negativně ovlivňují separaci dalších znečisťující příměsí.

Ředitel ústavu Martin Pivokonský

Nemluvě o tom, že dokážou „nabourat“ i celé technologické postupy: jsou známy i případy, kdy masivní rozvoj vodního květu vedl až k totálnímu kolapsu technologické linky pro úpravu vody. V ústavu intenzivně pracují na metodách odstraňování těchto látek, včetně dalších mikropolutantů, jako jsou pesticidy či léčiva, například na aktivním uhlí. Prostě výzkum zaměřený na úpravu vody a její kvalitu má v ústavu prioritu.

„Máme ambici dát týmy hydrologie a úpravy vody pod jedno oddělení hydrologie a životního prostředí a také vytvořit v ústavu hydropedologickou laboratoř s účastí odborníků z dalších akademických ústavů a také vysokých škol,” přibližuje další plány ředitel Pivokonský. Ústav je od loňského roku součástí výzkumné infrastruktury SoWa (Soil and Water Ecosystems), což mu přináší nejen prostředky, ale i přístup ke špičkovým technologiím v oblasti hydrologie.

Experimenty na Šumavě

Velkou tradici má v ústavu studium vody v krajině. Odborníci využívají vlastního experimentálního povodí na Šumavě (LIZ). Na ploše 99 hektarů studují plošné nasycení území vodou, nasycení půdního profilu až do hloubky 90 cm, a především vliv klimatické změny na režim vody v krajině a jeho dynamiku. K dispozici mají nepřetržitá hydrometeorologická a hydrologická data od r. 1975. LIZ je součástí mezinárodních monitorovacích sítí, a díky tomu mají pracovníci ústavu přístup k dalším sítím v rámci Evropy. „Vodní režim v krajině je složitá záležitost a potřebujete dlouhé řady dat,“ upozorňuje na problém hydrologie vědecký tajemník ústavu Václav Šípek.

Návštěvy se zúčastnili i místopředseda AV ČR Jan Řídký (uprostřed) a členka Akademické rady Lenka Vostrá

Problémy s plasty

Hydrodynamický ústav je prvním pracovištěm, které řeší výskyt plastů v surové i upravené vodě. Vědci ve vodě detekovali celou řadu plastových částic, včetně např. polyetylentereftalátu (PET) nebo polyakrylamidu, z dalších antropogenních částic se ve vodě vyskytuje ve značném množství třeba azbest a sklo. Ukázalo se, že ani současné technologie si s odstraněním těchto částic mnohdy nedokážou poradit.

Odstraňování antropogenních polutantů z vody je pro hydrology velký problém, ostatně celá řada úpraven vody, které se v nedávné minulosti rekonstruovaly, stále používá zastaralé technologie. Jak upozorňuje Martin Pivokonský, je velmi pravděpodobné, že v budoucnu budou nutné další masivní investice do vodárenských technologií. Profesor Pavel Vlasák připomíná i rizika průmyslového zemědělství: nadužívání pesticidů kvůli nesprávnému střídání plodin způsobuje další komplikace úpravy pitné vody.

Součástí prohlídky byly i laboratoře

Velkým tématem posledních let je pak sucho a nedostatek vody v souvislosti s její kvalitou a možností upravitelnosti na vodu pitnou. Ústav pro hydrodynamiku je přitom jediné akademické pracoviště, kde se zdroje vody komplexně řeší i ve spolupráci s řadou světových odborníků. Právě proto je ústav zapojen v komplexním programu Strategie AV21 Přírodní hrozby „Voda pro život“, který využívá spolupráce s vodohospodářskými společnostmi a státní správou.

V tomto směru mají v ústavu velké plány, ke kterým potřebují nejen skvělé spolupracovníky, ale i investice do přístrojového vybavení. Novou hydropedologickou laboratoř chtějí dokončit v roce 2019, v ústavu aktuálně probíhá i rekonstrukce laboratoří a dalšího zázemí.

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA