Prestižní granty, každý v hodnotě přes 35 milionů, míří k vědcům z Akademie věd

Nápady českých odborníků uspěly v konkurenci více než čtyř tisíc žádostí z celé Evropy a získaly prestižní ERC Starting Grant. Projekty, jejichž cílem je efektivní ukládání solární energie, prozkoumání reakcí buněk na stres nebo nové strategie boje proti rakovině, představují trojici z celkově čtyř úspěšných grantů, které putují k badatelům z Česka. Za třemi jmenovanými stojí experti z AV ČR.

Prestižní granty financované z programu Horizon Europe získávají od Evropské výzkumné rady excelentní a originální projekty, které posouvají vědecké poznání a často jsou průlomové. ERC Starting Grants 2021 získalo celkem 397 mladých vědců z 22 zemí, přičemž Evropská výzkumná rada mezi ně rozdělí v přepočtu více než 15 miliard korun. Granty přitom nejsou vázané na instituci, ale na konkrétního vědce, kterému tak poskytnou svobodu do další práce.

Význam těchto grantů ilustrují slova předsedkyně AV ČR. „Jsou to nejprestižnější individuální granty v Evropě. Vědcům přinášejí velké finanční prostředky a přitom minimum administrativy a byrokracie,“ vysvětluje Eva Zažímalová. „Tyto granty jsou zaměřené na výzkum typu tzv. ‚high risk/high gain‘, při jejich úspěšném řešení je velká naděje na opravdu zásadní posun v daném oboru,“ zdůrazňuje.

Uspět v obrovské konkurenci čtyř tisíc žádostí znamená jeden z největších úspěchů v kariéře vědce. Letošními recipienty z řad odborníků AV ČR jsou Hana Cahová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Kateřina Rohlenová z Biotechnologickém ústavu AV ČR a Tomáš Slanina, taktéž z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Tajemství molekul na konci RNA
Hana Cahová vede v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vědeckou skupinu Chemická biologie nukleových kyselin. Grant obdržela na projekt nazvaný Nekanonické RNA čepičky – buněčné reakce na životní prostředí a stres.

Hana Cahová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Cílem projektu je poodhalit tajemství molekul vyskytujících se na konci RNA v buňce a jejich roli v reakci buňky na stresové podmínky. Tyto molekuly označované jako „čepičky RNA“ jsou velmi důležité struktury na konci vláken RNA, které molekulu RNA chrání před zničením buněčnými enzymy. Podle všeho však mají i další důležité funkce, např. pomáhají buňce reagovat na okolní prostředí a stresové podmínky. Jejich studium je nicméně velmi obtížné, protože není snadné je v buňce identifikovat.

Hana Cahová se svým týmem vyvíjí techniky, které by umožnily snáze tyto struktury zachytit a osvětlily, jakým způsobem v buňce reagují. To pomůže porozumět jejich metabolismu a roli, jak v důsledku toho buňka nim reaguje na stresové podmínky.

„Udělení tohoto prestižního grantu orientovaného na výzkum ambiciózních a leckdy riskantních hypotéz nám umožní prozkoumat i myšlenky, které by před pár lety byly považovány za neprokazatelné a nevyzkoumatelné,“ říká k udělen grantu Hana Cahová. „Odhalení role RNA čepiček přispěje k pochopení buněčných mechanismů spouštěných při stresu, což nabízí široké spektrum možností aplikace,“ vysvětluje své další bádání.

Dosud přehlížený cíl pro nové protirakovinné přístup
Kateřina Rohlenová vede v Biotechnologickém ústavu AV ČR v BIOCEV výzkumnou skupinu Laboratoř buněčného metabolismu. V rámci ERC grantu Mezibuněčné obchodování v metabolismu nukleotidů: nový cíl léčby? bude se svým týmem zkoumat metabolickou komunikaci v nádorech, aby identifikovala nové protirakovinné strategie.

Kateřina Rohlenová (uprostřed) z Biotechnologického ústavu AV ČR v BIOCEV

Zabývat se bude mezibuněčnou komunikací nukleotidů – stavebních kamenů DNA a RNA, které jsou nezbytné pro růst rakovinných buněk. Látky cílené na metabolismus nukleotidů se v léčbě rakoviny užívají již více než 70 let, jejich prokazatelný účinek ale kazí toxicita a vznik rezistence spojené s nádorovým prostředím. 

„Díky ERC Starting grantu využijeme unikátní myší modely a metody s rozlišením na úrovni jednotlivých buněk, pomocí kterých se pokusíme porozumět základní biologii výměny nukleotidů v nádorech a zdravé tkáni, identifikovat „Achillovy paty” rakovinných buněk v jejich přirozeném prostředí a odhalit nové koncepty pro terapii,“ vysvětluje Kateřina Rohlenová výzkum svého týmu.

Svoji vědeckou kariéru začala v laboratoři a následně absolvovala doktorandské studium u Jiřího Neužila v centru BIOCEV, kde svůj výzkum zaměřila na popis metabolismu buněk rakoviny prsu. Charakterizovala mechanismus účinku protirakovinné sloučeniny MitoTam zaměřené na mitochondrie, která nedávno prošla úspěšnou klinickou studií. Poté absolvovala postdoktorskou stáž u Petera Carmelieta v Belgickém Leuvenu, kde studovala buňky krevních cév v nádorech.

Ukládání energie přímo do chemických vazeb
Tomáš Slanina, vedoucí výzkumné skupiny Redoxní fotochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, získal grant na projekt nazvaný Ukládání elektronů do chemických vazeb: Směrem k molekulárním solárním elektrickým bateriím.

Tomáš Slanina z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Zaměřuje se v něm na řešení jedné z největších komplikací spojených s masovým přechodem na udržitelné zdroje energie, a sice na možnost stabilizace kolísající produkce solární energie a jejího efektivního ukládání. Se svým týmem vyvíjí molekulární systém, nazvaný SOLBATT, pro přeměnu světelné energie do chemických vazeb a jejich následnou konverzi na elektrický proud.

Ukládání energie přímo do chemických vazeb skýtá obrovský potenciál. Představuje novou možnost, jak ukládat elektřinu přímo na místě jejího vzniku za pomoci jediné solární baterie. Použití takového řešení v organických solárních článcích pomůže stabilizovat výkyvy ve výrobě solární elektřiny.

„Grant nám umožní naplno rozpracovat nápad, který jsem měl asi před pěti lety a od té doby mi nedá spát. Čím víc se do této problematiky s naší výzkumnou skupinou noříme, tím zajímavější zákonitosti a chování objevujeme,“ popisuje své nadšení z vědeckého výzkumu Tomáš Slanina. „Pětiletý grant nám poskytne možnost zaměřit se na fundamentálně nové přístupy, které mají velký potenciál posunout naše znalosti o výrobě, ukládání a uvolňování sluneční elektrické energie,” uzavírá.

Uspěje každý desátý grant
Češi nepatří v rámci Evropy mezi nejúspěšnější žadatele o granty z programů Evropské výzkumné rady. V Česku proto na popud AV ČR a Univerzity Karlovy vznikla expertní skupina, ve které mají odborníci ze základních vědních oblastí za úkol žádosti o ERC granty podporovat a jejich žadatelům pomáhat.

„Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech – mohou jen ti nejlepší z nejlepších. Kritéria ERC grantů jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině budou proto pouze ti, kdo mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů ERC,“ vysvětluje působení expertní skupiny předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. V minulosti získali čeští vědci na svou práci díky grantům ERC téměř 1,5 miliardy korun.

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Biotechnologický ústav AV ČR, BIOCEV

Přečtěte si také

• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři