Registrované partnerství slaví 14 let, zájem o něj roste

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství. Přes počáteční bouřlivé debaty se nakonec toto úřady posvěcené soužití stalo pevnou součástí českého právního řádu. Z dosud registrových svazků přitom můžeme vysledovat zcela zřetelné tendence a trendy. Ty nejdůležitější shrnuli na základě veřejně dostupných dat výzkumníci ze Sociologického ústavu AV ČR.

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají v současné zákonné úpravě stejná práva jako manželé. Nemohou například pobírat vdovský důchod nebo společně žádat o adopci dítěte. Přesto se vznik tohoto institutu stal důležitým mezníkem v boji za práva homosexuální menšiny v České republice. Od jeho uzákonění do konce roku 2019 vstoupilo na našem území do registrovaného svazku celkem 3625 párů. Během ledna až dubna 2020 přibylo dalších 49.

Opětovný nárůst

Po úvodním nadšení, kdy první dva roky vstupovalo do tohoto institutu v průměru 257 párů, následující čtyři léta zájem pozvolna klesal. Od roku 2011 začal opět mírně stoupat, aby za rok 2016 skokově narostl na historické maximum 348 nových partnerství. Loňský rok zůstává druhým „nejúspěšnějším“, do společného svazku vstoupilo hned 345 párů. U zhruba 300 registrovaných jde o cizince, z poloviny o Slováky a Slovenky.

Počty vzniklých a zaniklých registrovaných partnerství v jednotlivých letech

Na věku (ne)záleží

Opětovný nárůst počtu uzavíraných svazků má podle sociologů více důvodů. Tím prvním může být početně silnější skupina lidí ve věku 35 až 45 let, kteří do registrovaného svazku vstupují nejčastěji. Další příčinou může být i poměrně dlouhá doba existence samotného institutu, která s velkou pravděpodobností přispěla u většinové společnosti k normalizaci pohledu na gaye, lesby a jejich vzájemné vztahy. Průměrný věk osob v registrovaném partnerství je 41 let, přičemž nejstarším žijícím párem jsou dvě ženy, kterým je 94 a 90 let.

Před úřady přitom oficiálně předstoupila jen velmi malá část homosexuálních párů „To dokládá, že registrované partnerství není uznáním stejnopohlavních vztahů na úrovni manželství,“ podotýká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.

Změna vnímání

Zatímco prvních pět let tvořily až dvě třetiny registrovaných partnerství muži, od roku 2010 lze sledovat narůstající zájem žen. V roce 2018 stvrdilo svůj svazek tímto způsobem poprvé více žen než mužů (160 ku 158) a počet vstupujících ženských párů se mezi lety 2010 a 2019 dokonce ztrojnásobil.

Počty uzavřených registrovaných partnerství v letech 2006 až 2019 podle pohlaví páru

Stále ožehavé téma

Mediálně i politicky nejkontroverznějším tématem ve vztahu ke gayům a lesbám zůstává otázka rodičovství. Stejnopohlavní páry se mohou stát rodiči několika způsoby. Buď jeden či jedna z nich, respektive oba či obě, přichází do vztahu s potomky ze vztahů předchozích, nebo má dítě jeden z partnerů svěřené do péče formou adopce či pěstounství. Podle údajů Ministerstva vnitra měly osoby žijící v registrovaném partnerství v dubnu 2020 ve své péči 68 dětí, z toho 34 nezletilých. Reálný počet dětí vyrůstajících v takovýchto svazcích je ovšem mnohonásobně vyšší.

V posledních letech navíc přibývají i další způsoby nabytí rodičovství: Stále častěji se děti rodí do domácností párů stejného pohlaví plánovaně. Případně do takzvaného sdíleného rodičovství lesbického páru s otcem gayem či párem gay otců. „Faktem zůstává, že gayové a lesby rodiči byli, jsou a budou, bez ohledu na kvalitu právního ukotvení nebo komplikovanost uskutečnění rodičovských tužeb.“ shrnuje Zdeněk Sloboda.

Otázce rodičovství osob homosexuální orientace se věnuje specializovaný web Sociologického ústavu AV ČR.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Sociologický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí