Sedm perspektivních vědeckých osobností získalo prémii Lumina

Jednu z nejštědřejších prémií, Lumina quaeruntur, získalo pět talentovaných vědců a dvě špičkové vědkyně Akademie věd ČR, kteří díky ní budou moci postavit vlastní týmy. Zelenou tak dostane podrobná analýza demokracie a svobodných voleb, výzkum velkého fenoménu v medicíně – mikrobiomu – nebo to, jaké síly hýbají vesmírem. Nových výsledků se brzy dočkají i obory jako sociologie města, fyzikální chemie či filozofie matematiky a logiky.

Hledání světel – tak lze volně přeložit latinský název prémie Lumina quaeruntur. Přesně takovým světlem je na vědeckém poli každý ze sedmi oceněných, pro něž prémie rovněž znamená závazek k tomu, aby posouvali hranice poznání a směřovali svůj výzkum ke společensky důležitým praktickým aplikacím. Odměnu i slib v jednom přijali ekonom Jan Zápal, mikrobiolog Miloslav Kverka, socioložka Slavomíra Ferenčuhová, fyzici Georgios Loukes-Gerakopoulos a Ippocratis Saltas, chemička Vladimíra Petráková a filozof Ansten Mørch Klev.

Přijali ji však zatím pouze symbolicky a na dálku. Vzhledem k aktuální epidemické situaci nemohli převzít diplomy z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové osobně, tradiční slavnostní ceremoniál byl z důvodu vládních opatření odložen.

Podmínkou pro udělení prémie o celkovém úhrnu až dvacet milionů korun v rámci maximálně pětiletého období je, aby čtvrtinu rozpočtu nového výzkumného týmu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.

„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – například ERC či jeho ekvivalent,“ podotýká Eva Zažímalová a dodává: „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech.“

Vesmírné bádání
Astrofyzika, fyzika gravitačních vln a černých děr a chaos: to je hlavní specializace ostravského rodáka s řeckými kořeny Georgiose Loukese-Gerakopoula z Astronomického ústavu AV ČR. Jeho vědecký zájem se postupně přesunul od nelineárních dynamických systémů ke gravitačnímu záření ze systému s extrémním poměrem hmotnosti. Gravitační vlny bývají někdy označovány jako nejvíce nepolapitelný jev v astronomii. Přitom právě jejich prostřednictvím lze pozorovat vesmír, učit se o formování hmoty a galaxií a povaze časoprostoru.

Díky prémii Lumina quaeruntur se vědecká skupina Georgiose Loukese-Gerakopoula bude moci soustředit na zkoumání gravitačního záření ze systémů s extrémním poměrem hmotností. Záměrem skupiny bude prozkoumat vliv rezonancí a chaosu v těchto systémech na gravitačních vlnách.

Georgios Loukes-Gerakopoulos z Astronomického ústavu AV ČR

Také vědecké zaměření druhého nositele ocenění Lumina quaeruntur, Ippocratise Saltase z Fyzikálního ústavu AV ČR, souvisí se studiem vesmíru. Mladý vědec, pocházející z Řecka, totiž plánuje rozvinout interdisciplinární výzkum na pomezí astrofyziky, kosmologie a částicové fyziky.

Program jeho výzkumné skupiny nese ambiciózní název: Nové cesty při hledání temné energie. Ippocratis Saltas v něm chce mimo jiné vyvinout nové, extrémně citlivé testy pro ověření gravitačního zákona za využití Slunce a nedávno objevených gravitačních vln. Dále si klade za cíl zkoumat podstatu tajemné temné energie ve vesmíru a teoreticky popsat její kvantový původ. 

Ippocratis Saltas z Fyzikálního ústavu AV ČR

Plány oceněných žen
Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR se specializuje na sociologii města, což je vědní disciplína, která zkoumá společenský život a vztahy v metropolitních oblastech. Zaměřuje se na historii plánování měst a sociologické teorie města, post-socialistická města, panelová sídliště nebo lokální reakce na klimatickou změnu.

Ocenění Lumina queruntur jí umožní založit nový vědecký tým pod názvem Centrum pro studium sociální změny a materiálního prostředí (CESCAME). Zajímat ho budou inovativní praktiky reagující na environmentální změny, třeba ty spojené se spotřebou energií a zdrojů nebo historické změny v oblasti bydlení a urbanismu, například související s problémy s kvalitou a dostupností bydlení ve městech. Zaměří se i na otázku, jak a kým jsou inovace v městských kontextech vytvářeny a jak se vzájemně ovlivňují formální expertní inovace, například nové technologie ve výstavbě, a neformální inovativní praktiky obyvatel měst.

Slavomíra Ferenčuhová ze Sociologického ústavu AV ČR

Další nominantka se zabývá výrazně menšími jednotkami. Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumá procesy, které se dějí při dopadu světla na materiál. Když je materiál podobně velký, jako je vlnová délka dopadajícího světla, nastartuje například u kovových nanočástic kolektivní kmitání elektronů. Ty se chovají podobně jako světlo samo, ale jsou „uvězněné“ jen u povrchu nanočástice. Říká se jim povrchové plazmony. Pomocí plazmonických nanočástic tak lze měnit chování dopadajícího světla.

Držitelka prémie chce vyvinout metodu, která pomůže zlepšit superrozlišovací mikroskopii. K přesnému umístění molekul a nanočástic využije její vědecká skupina například tzv. DNA origami.

Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Člověk v epicentru zájmu
Co ovlivňuje politické chování a rozhodování? Jak měřit efektivitu veřejného sektoru? A jak je ekonomická moc kontrolována? Ekonom Jan Zápal z Národohospodářského ústavu AV ČR se specializuje na výzkum z oblasti aplikované ekonomické teorie, politické ekonomie, ekonomie veřejné volby a ekonomie veřejného sektoru. Z této perspektivy tak podrobně analyzuje demokracii.

Díky ocenění Lumina queruntur zahájí výzkumný program Výzvy demokracie. Projekt bude studovat tři jevy, které přímo ohrožují demokracii: sociální aktivita robotů naprogramovaných zasahovat do demokratických voleb, detailní zacílení na voliče se záměrem změnit jejich chování během politické kampaně a nedostatek politik na prevenci sociálních problémů. Tým například navrhne webovou platformu pro on-line sledování sociálních robotů a podrobně popíše skupiny, které jsou jejich činností nejvíce zranitelné. Propojí tak odborné znalosti z oblasti ekonomie, politologie, informatiky a umělé inteligence.

Jan Zápal z Národohospodářského ústavu AV ČR

Odpovědi na mnohé filozofické otázky lidstvo hledá od nepaměti. Norský badatel Ansten Mørch Klev, který působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, si pro svůj výzkum zvolil následující: co je základem matematiky, do jaké míry ji skutečně známe a jaký je její vztah s logikou?

Zabývá se především tzv. konstruktivní teorií typů, což bude i hlavní zaměření jeho nového vědeckého týmu. Cílem bude – zjednodušeně řečeno – přijít na to, o čem matematika je a jak jí rozumíme, čili prozkoumat, jak nejlépe chápat matematické objekty, jako jsou například čísla a funkce. Neotřelou tezí badatele přitom je, že tyto objekty jsou konstituovány na jazykové úrovni. Projekt se tak bude pohybovat na pomezí filozofie a matematiky, což se bude odrážet i v mezioborovém složení výzkumného týmu.

Ansten Mørch Klev z Filosofického ústavu AV ČR

Aplikovaný lékařský výzkum, který rozvíjí Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu AV ČR, se zaměřuje především na vliv mikrobů v lidském těle a na jeho povrchu na zdraví člověka. V centru pozornosti výzkumu Miloslava Kverky proto stojí mimo jiné biomarkery lidských nemocí a jejich využití v časné diagnostice nebo modulace slizničního imunitního systému pomocí mikrobioty a jejich složek.

Výzkumný tým, který Miloslav Kverka povede, se zaměří na vliv mikrobiomu na průběh zánětlivých a nádorových procesů. Hlavní náplní projektu bude analýza mechanismů, jimiž mikrobiom reaguje s imunitním systémem. Vědci budou hledat možnosti, jak tuto interakci příznivě ovlivnit, například léčebným potenciálem v podobě změny potravy, užíváním probiotik, prebiotik a podobně. Možnost ovlivnit rozvoj patologických procesů by pak mohla směřovat k důležitým praktickým aplikacím s významem pro celou společnost.

Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Více o výzkumu oceněných vědců a vědkyň se dozvíte v tiskové zprávě.

Připravily: Markéta Růžičková a Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: SSČ AV ČR, archiv vědců

Přečtěte si také

• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři