„Ten okamžik je silnější než já,“ dojal se laureát Bolzanovy medaile
06. 02. 2019
Dva skvělí matematici se světovým renomé, Francouz s českými kořeny Antonín Novotný a Miloslav Feistauer, převzali prestižní akademické ocenění, které se udílí již od poloviny 60. let. Jde o medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.
Oba ocenění vědci přijeli na slavnostní ceremoniál v Matematickém ústavu AV ČR na pražském Novém Městě v doprovodu svých manželek, taktéž matematiček. Ceny jim předala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a ředitel ústavu Jiří Rákosník, který připomenul význam proslulého pražského matematika a filozofa Bernarda Bolzana, po němž je cena pojmenovaná. Součástí programu, jehož úředním jazykem byla – jak je na Matetickém ústavu dobrým zvykem – angličtina, byl i hudební doprovod.
Miloslav Feistauer v prostorách Matematického ústavu, naslouchá mu Antonín Novotný (v první řadě vpravo)
Ostatně k hudbě má velmi blízko i expert na numerické metody Miloslav Feistauer, který pochází z Náchoda a jehož publikace vycházejí v prestižních nakladatelstvích jako Oxford University Press či Springer Verlag. Ve svém proslovu děkoval nejenom přátelům matematikům, ale i hudebníkům, s kterými hraje na housle například Paganiniho.
Zahraniční úspěchy má také druhý oceněný, Francouz se zvučným českým jménem Antonín Novotný, který studoval v Praze a habilitoval se ve Francii. Prahu stále velmi často navštěvuje.
„Nebudu skrývat dojetí. Ten okamžik je silnější než já,“ uvedl při přebírání Bolzanovy ceny Antonín Novotný a v lehčím duchu pokračoval: „Ocenění přijímám s rozpaky, a to ze dvou důvodů. Mám pocit, že si cenu nezasloužím. A pak – že jsem na ni příliš mlád.“
Antonín Novotný přebírá cenu od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové
Prof. RNDr. Miloslav Feistauer, DrSc., dr. h. c. (nar. 1943), působí na Katedře numerické matematiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se především vývojem a analýzou numerických metod pro řešení parciálních diferenciálních rovnic. Společně s Alexandrem Ženíškem publikoval v letech 1987–1988 v prestižním časopise Numerische Mathematik dvě průkopnické práce o numerickém řešení nelineárních eliptických problémů druhého řádu metodou konečných prvků. V článcích zkoumal vliv numerické integrace a aproximace křivočaré hranice (tzv. variační zločiny) na chybu výsledného přibližného řešení. Od začátku 90. let se zabýval vývojem a analýzou nových efektivních metod pro řešení Eulerových a Navierových–Stokesových rovnic popisujících proudění stlačitelných tekutin. V poslední době významně přispěl k teorii a aplikacím nespojité Galerkinovy metody kombinující výhody metody konečných objemů a metody konečných prvků.
Díky dlouhodobé spolupráci se Škodou Plzeň na vývoji parních turbín nalezly jeho vědecké výsledky využití v průmyslu. Je spoluautorem patentu pro separátor vodních kapiček z mokré páry pro 1000MW turbínu v jaderné elektrárně Temelín. S kolegy z Ústavu termomechaniky AV ČR spolupracuje na výzkumu interakce proudících tekutin a elastických struktur s využitím např. při simulaci vibrací křídel letadel či proudění vzduchu v lidských hlasivkách.
Profesor Feistauer, člen Učené společnosti ČR, je světově uznávaným odborníkem ve svém oboru. Specializovaná matematická databáze MathSciNet uvádí jeho 122 prací včetně tří monografií. Přednesl referáty na více než 180 konferencích (včetně 64 zvaných plenárních přednášek). Působil na univerzitách v Německu, Francii, Rakousku a v USA, byl iniciátorem a hlavním organizátorem konferencí Numerical Modelling in Continuum Mechanics pořádaných v Praze a členem programových a vědeckých výborů řady dalších mezinárodních konferencí.
Prof. RNDr. Antonín Novotný, CSc. (nar. 1958), je francouzský matematik českého původu zaměřený na matematickou fyziku a světově uznávaný odborník na teorii parciálních diferenciálních rovnic a jejich použití v popisu pohybu tekutin. V poslední době dosáhl pozoruhodných výsledků v oblasti numerické matematiky a odhadů chyb numerických metod zejména pro stlačitelné proudění. Jde o zcela originální přístup založený na metodě relativní energie, kterou Novotný adaptoval pro tyto účely. Mezi jeho novější aktivity patří také výzkum vícesložkových tekutin.
Je autorem nebo spoluautorem 114 publikací v mezinárodních časopisech a spoluautorem dvou vysoce citovaných monografií (databáze MathSciNet eviduje 1790 citací, databáze WoS eviduje 91 publikací s 853 citacemi bez autocitací). Monografie Introduction to the Mathematical Theory of Compressible Flow (Oxford University Press, 2004) o teorii rovnic stlačitelného proudění, napsaná společně s Ivanem Straškrabou, se v krátké době stala standardním referenčním zdrojem v oboru. S Eduardem Feireislem napsal Novotný další monografii Singular Limits in Thermodynamics of Viscous Fluids (Birkhäuser, 2009), kterážto práce o problematice singulárních limit získala cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Společně s japonským matematikem Jošikazuem Gigou edituje profesor Novotný prestižní encyklopedickou řadu Handbook of Mathematical Analysis in Mechanics of Viscous Fluids vydávanou nakladatelstvím Springer.
Antonín Novotný se aktivně podílí na výchově doktorandů v rámci společného programu české a francouzské vlády. Spolu s Patrickem Penelem získal na Univerzitě v Toulonu podporu pro místo hostujícího profesora z Československa, resp. České republiky, které umožnilo pobyty na Univerzitě v Toulonu a spolupráci mnoha českých vědců s tamními kolegy. Profesor Novotný se organizátorsky věnuje též společným akcím pořádaným MÚ AV ČR a MFF UK, např. sérií letních škol Evropské matematické společnosti Mathematical Aspects of Fluid Flows (ESSAM) nebo International Summer School on Evolution Equations (EVEQ).
Související články:
Praha, metropole světové matematiky
Čestná oborová medaile Bernarda Bolzana
Připravili: Milan Pohl a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun