Titul doktor věd obhájili matematici, psychologové i expert na fyziku plazmatu

Dizertační práce o psychologii demokracie, vývoji mateřštiny u nejmenších dětí, ale i o zaokrouhlovacích chybách při využití jednoho z klasických algoritmů úspěšně obhájili vědci z Akademie věd ČR. Ve středu 29. září 2021 slavnostně převzali diplomy potvrzující udělení prestižního titulu doktor věd (DSc.). Celkem diplom převzalo deset osobností, z toho sedm působí na pracovištích AV ČR, tři na univerzitách.

Titul uděluje Akademie věd ČR už od roku 2003, a to na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR. Udělení předchází náročného řízení spojené s obhajobou vědecké práce před odbornou komisí.

„Titul doktor věd znamená především potvrzení skutečnosti, že jeho nositelé jsou ve svém oboru nezpochybnitelnými vědeckými osobnostmi, které učinily originální výsledky,“ uvedla v zahajovacím projevu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. S titulem se podle ní pojí závazek sdělovat zjištěné vědecké poznatky veřejnosti, a to formou, která jí je srozumitelná.

Vývoj jazyka a demokracie

Mnohým letošním laureátům se to bezesporu daří. Například výzkum mateřštiny u nejmenších dětí, jemuž se dlouhodobě věnuje Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR, se v médiích těší poměrně velké pozornosti. Psali jsme o něm také v popularizačním časopise A / Věda a výzkum (v článku Rodilým mluvčím už v děloze v čísle 2/2020).

Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou

Při příležitosti třicátého výročí sametové revoluce v roce 2019 se skloňovalo také jméno další nynější nositelky titulu DSc. Martiny Klicperové, rovněž z Psychologického ústavu AV ČR. Ta se ve své práci věnuje i otázce, proč se v posttotalitních společnostech tak daří populismu a postojům „my“ versus „oni“, kdy „my“ za nic nemůžeme, zato „oni“ za nás rozhodují. „Navyklá pasivita a negativismus brání rozvoji demokratické samosprávy a otvírají cestu k pohodlným zkratkám ve formě následování demagogických svodů,“ vysvětlovala Martina Klicperová v článku Sametové otazníky v časopise A / Věda a výzkum (3/2019).

Psycholožka demokracie Martina Klicperová s diplomem potvrzujícím udělení titulu DSc.

Alergie a plazma

Po přečtení názvu dizertační práce Molekulární mechanismy nukleace a organizace mikrotubulů asi většina lidí nebude vědět, o čem je řeč. I takto složitá věda, která se dívá do nitra buňky, se ale dá prezentovat tak, že jí lze porozumět. Výzkum, jemuž se věnuje Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, totiž úzce souvisí mimo jiné s alergiemi, a ty už jsou lidem tematicky blízké. „Myslím, že budoucností léčby alergií jsou látky, které budou umět inhibovat proteiny signálních cest. Objevují se desítky až stovky možných látek,“ řekl Pavel Dráber v článku Alergie. Vzbouřený imunitní systém v časopise A / Věda a výzkum (1/2021).    

Také Pavel Dráber z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nese za jménem titul DSc.

Složitě může lidem mimo vědu znít také tematika tokamaků a fyziky plazmatu. Také té se ale v posledních letech média věnují, protože úzce souvisí s budoucnosti využívání energie. Jedním z expertů v tomto oboru je Jan Horáček z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který obhájil dizertační práci o odvodu tepla z tokamaků.

Dalšími novými nositeli titulu DSc. jsou Miroslav Rozložník z Matematického ústavu AV ČR (analýza velikosti zaokrouhlovacích chyb při použití klasického Gram-Smidtova algoritmu), Vladimír Liščák z Orientálního ústavu AV ČR (styky Evropy a mongolské Číny ve 13. a 14. století) a Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR (mechanické vlastnosti kovových materiálů).

Titul DSc. si nově za jménem píšou také matematik Artur Sergyeyev ze Slezské univerzity v Opavě, matematik Milan Pokorný z Univerzity Karlovy a právník Jakub Handrlica rovněž z Univerzity Karlovy.

Podrobné medailonky vědců včetně všech jejich titulů naleznete v tiskové zprávě.   

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
• Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
• Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
• Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
• Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
• Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra