Tornádo poškodilo lidi, budovy i památky. Archeologové nabízejí pomoc

15. 07. 2021

Obce na Břeclavsku a Hodonínsku zasažené tornádem 24. června 2021 se vypořádávají se situací, jakou nikdo z nás nepamatuje. Přírodní živel vzal lidské životy a zničil stovky domů. Už méně se ví, že udeřil v oblasti, která je nesmírně archeologicky cenná. Přímo v Mikulčicích, v jedné z postižených obcí, se nachází vědecká základna Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Budově se téměř nic nestalo, pohroma ale postihla některé ze zaměstnanců. Ústav jim nabídl pomoc a hledá možnosti, jak se zapojit do citlivé obnovy zástavby v historicky hodnotné lokalitě.

„Když začalo tornádo, utíkal Víťa jako první schovat slepice. (Fenka) Gira se pelášila schovat do kůlny, což Víťu upozornilo na to, že by měl také najít úkryt. Rozběhl se přes dvůr do sklepa. Tam se už ale nedostal. Doběhl tedy do kůlny za Girou. Pak začalo lítat sklo a nábytek, do domu se valila voda. Držel se, čeho mohl. Víťa i Gira přežili. Přežily i slepice. Víťa sice říká, že nic nechce, a že jsou na tom lidi hůř, jenže my Mikulčané ho známe a nechceme ho v tom nechat!“ Tak zní text na dárcovském serveru Donio.cz, popisující příběh Víta Pavky, jednoho z technických zaměstnanců Archeologického ústavu AV ČR. „Obytnou část domu už má pan Pavka zbouranou, peníze by mu měly pomoct ke stavbě nového obydlí,“ říká Lumír Poláček, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

2021_07_15_Morava
Dům pana Pavky, zaměstnance archeologické základny v Mikulčicích, po tornádu (zdroj: Donio.cz)

Přírodní živel poškodil domy ještě dalších dvou zaměstnanců Archeologického ústavu. V obou případech ale půjde naštěstí budovy zachránit a jejich majitelé se vzdali možnosti vypsat na jejich pomoc sbírku.

„Určitě bych ale rád upozornil na možnost přispět na účet obce Mikulčice, s níž udržujeme trvale dobré vztahy a vzájemně si pomáháme,“ dodává Lumír Poláček a odkazuje na transparentní účet zřízený Mikulčicemi.

Nezapomeňme na kulturní dědictví
Samozřejmě v akutní fázi je potřeba pomoci lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou a veškeré dosavadní jistoty. V další fázi ale nelze zapomenout na to, že oblast postižená tornádem patří k nejcennějším archeologickým lokalitám u nás.

Z mnoha budov zůstala jen suť a bude nutné vystavět významné části vesnic úplně nanovo. Jelikož jde o cenné území, podléhají stavební povolení specifickým zákonným podmínkám. „I v případě, že by stavby prošly zjednodušeným řízením, jde o to, aby se nezničily archeologické památky, proto hledáme mechanismus, jak pomoci občanům, aby se jim usnadnila administrativa s povolováním přestaveb, a jak zároveň uchránit kulturní dědictví, které je pod zemí,“ vysvětluje Lumír Poláček.

Při takto masivní obnově výstavby nebude příliš čas na velké vědecké výzkumy, přinejmenším by ale bylo vhodné zaevidovat případné archeologické nálezy. V lokalitě se nacházejí významné památky třeba z období Velké Moravy, ostatně samotná budova vědecké základny Mikulčice-Trapíkov se nachází přibližně jeden kilometr od akropole velkomoravského hradu Mikulčice-Valy (s důkazy o osídlení již v pravěku).

Archeologický ústav nyní proto ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje připravuje platformu, která by ulehčila úřední postupy v oblasti archeologické památkové péče související s opětovnou výstavbou.

Více informací najdete na webu vědecké základny v Mikulčicích a na stránkách Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Konkrétní možnosti pomoci se nabízejí na donátorském serveru pod hashtagem #SpolecneProMoravu.

O tornádech jsme vedli také facebookový #vědo_hovor s Petrem Zacharovem z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR:

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Donio.cz a Jana Plavec
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.