Unikátní mapa představuje vzácné stromy a brouky "moravské Amazonie"

Zmapovali dvanáct tisíc stromů, prošli více než čtrnáct tisíc hektarů lesů a luk, výzkumu se věnovali jedenáct let. Entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity připravili unikátní interaktivní mapu lužních lesů na jižní Moravě.  Veřejnost si tam může dohledat nejen informace o památných stromech, ale i o chráněných broucích, přičemž někteří z těchto brouků na mnoha místech Evropy již vyhynuli.

Území mezi dolními toky Dyje a Moravy je posledním místem, kde čápi ještě hnízdí na stromech, a je tak biologicky cenné, že mu vědci přezdívají „moravská Amazonie“. Při mapování této oblasti zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách, do mapy pak zapisovali druh stromu, jeho zdravotní stav či přítomnost brouků.

Lužní lesy jižní Moravy

Nejstarší ze zmapovaných stromů žijí téměř 400 let a největší z nich mají průměr kmene přes dva a půl metru. Tyto kolosy jsou pamětníky starého pastevního hospodaření. Staré stromy však rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá. „Problém je v tom, že na území už se sto padesát let nepase, všechny lesy jsou husté a stromy už nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Vidíme, že pro biodiverzitu jsou tyto mohutné stromy velmi důležité, žijí na nich stovky druhů brouků, dvakrát víc než v hustém lese. Může se ale stát, že brouci brzy nebudou mít vhodných stromů dost a vyhynou,“ upozorňuje šéf vědeckého týmu, Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Měření v terénu

Vědci v lužních lesích našli například tesaříka alpského, tesaříka obrovského či páchníka hnědého, kteří umožňují přežít i stovkám dalších chráněných druhů hmyzu. „Hledali jsme pobytové známky těchto brouků, výletové otvory nebo trus larev. Tesařík obrovský udělá do dubu díru, do které se vejde prst. Páchník hnědý obývá dutiny stromů a v nich nacházíme bobečky larev. Narazit na živé brouky ve dne téměř není možné,“ popisuje David Hauck z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Tesařík obrovský

Kromě nich vědci objevili také několik vzácných druhů, které v této oblasti nečekali. Jedním z nich byl rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech. Mezi několika druhy nalezenými v Česku vůbec poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků, dřevomil Rhacopus pyrenaeus, známý jen z několika nálezů z pár míst Evropy. Stejně jako rýhovec pralesní se v Německu považuje za vyhynulý druh.

Rýhovec pralesní

Ačkoli je území jihomoravských luhů tak biologicky cenné, rozloha chráněných území je tu minimální. Dosud se zde nepodařilo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast a nyní se připravuje vyhlášení sítě maloplošných přírodních rezervací. Mapa tak slouží jako důležitý podklad pro rozhodování o tom, kde rezervace vzniknou. Vznik mapy financovala Agentura ochrany přírody a krajiny a později Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR.

Připravilo Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Odborem mediální komunikace AV ČR
Foto: Jan Miklín, David Hauck, Ivo Jeniš, Biologický ústav a Ostravská univerzita

Interaktivní mapa (v češtině)

Interaktivní mapa (anglicky)

Mapa s výskytem tesaříka alpského

Přečtěte si také

• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti