Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti

Akademické svobody a jejich uplatnění v praxi, úskalí nových technologií ve vědě a výzkumu nebo důsledky neetického jednání vědců. To je výběr témat multioborové konference Vědecká integrita a úloha vědy, která se koná ve dnech 24.–26. září 2024 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze. Program je rozdělen do devíti tematických bloků, v nichž vystupuje více než třicet přednášejících, mezi jinými právník Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff nebo imunolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK. Úvodní přednášku proslovila bioetička Renata Veselská z Masarykovy univerzity a Bioethics Consulting. Konferenci pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR.

Konferenci v úterý 24. září zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová: „Dnešní doba je charakteristická rychlým, až překotným rozvojem různých technologií a naprosto bezprecedentním přístupem ke všem možným informacím. V takové společnosti a v takové době jsou principy, na kterých stojí vědecké bádání, to znamená objektivita, ale současně velká precisnost, transparentnost a etické jednání, velmi důležité.“

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová uvádí multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy.

Ve vědeckém prostředí všude na světě se podle Evy Zažímalové setkáváme s případy, kdy jsou různě upravovány a zkreslovány výsledky výzkumu, jsou manipulována data a porušovány etické normy. Na etické pochybení vědce nebo vědkyně se ale stejně dříve nebo později přijde a pak poškozuje to celou vědu. Situaci rozhodně nepomáhá fakt, že se vědci cítí být pod tlakem, aby co nejvíce publikovali a že se klade větší důraz na kvantitu vědeckých výstupů než na jejich kvalitu.

„Tuto konferenci jsme svolali právě proto, abychom mohli o těchto věcech diskutovat a pokusit se alespoň částečně najít cesty, jak posílit to, čemu říkáme vědecká integrita,“ doplnila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Úvodní řeči pronesli také předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Věra Kovářová a další hosté.

🤝V Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze začíná 3denní multioborová konference Vědecká integrita a úloha vědy.

📣Program je rozdělen do 9 tematických bloků, v nichž vystoupí více než 30 přednášejících, mj. právník Jiří Přibáň z Univerzity Cardiff nebo imunolog Jan Černý z… pic.twitter.com/zTkimswcxv

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) September 24, 2024

Vědecký výzkum, který má naplnit svůj smysl, tedy přispět k rozvoji společnosti, musí jít ruku v ruce nejen s objektivitou a poctivostí. Nezbytnou podmínkou je i dodržování etických norem, pravidel duševního vlastnictví nebo transparentnost ve využívání veřejných financí. Tyto klíčové zásady lze shrnout pod pojmem vědecká integrita, s nímž pracuje název konference.

Mravní integrita – úhelný kámen vědy
„Mravní integritu považuji za opravdový úhelný kámen vědy a úhelný kámen je klíčový, bez něj se každá stavba zhroutí,“ řekla v úvodní přednášce bioetička Renata Veselská z Masarykovy univerzity a Bioethics Consulting. Za velmi důležité pokládala vysvětlit rozdíl mezi termínem vědecká integrita (research integrity) a etika výzkumu (research ethics), protože se v českém prostředí často setkává s jejich směšováním a záměnou. 

Vědecká integrita je širší pojem a není úplně přesným a správným překladem anglického termínu research integrity. Obsahuje například poctivé dodržování základních standardů vědecké práce nebo prevenci střetu zájmů. Etika výzkumu pak slouží k ochraně účastníků výzkumu. Více k informací k tématu nabízí publikace Renaty Veselské a kolektivu Etika výzkumu a vědecká integrita.

Úskalí spolupráce vědců a firem
V dalších dnech se konference zaměří mimo jiné na téma spolupráce vědy s aplikační sférou. „Zatímco etika v akademické obci se zabývá otázkami duševního vlastnictví poměrně podrobně, podnikové koncepce nikoli. Zkušenosti ukazují, že korporace se ve vztahu k veřejnému výzkumu nechovají vždy eticky,“ zmiňuje v anotaci ke svému konferenčnímu příspěvku Josef Lazar, člen Vědecké rady AV ČR. 

O zkušenostech se sdílením duševního vlastnictví výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou promluví také člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek a obecněji se o transferu znalostí v prostředí Akademie věd ČR vyjádří místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová.  

Nové výzvy AI ve vědě
Používání nástrojů umělé inteligence ve vědě a výzkumu přináší nové etické výzvy, s nimiž se budou muset akademici vypořádat. I na toto téma se proto zaměřuje aktuální konference.

„V referátu poukážeme na nově se ukazující potenciál umělé inteligence ve formě současných velkých jazykových systémů a na jejich kvalitativní posun od systémů generujících znalosti směrem k systémům generujícím umělou moudrost. To je velmi silný argument ve prospěch intenzivního výzkumu, rozvoje a využívaní takových systémů,“ slibuje v anotaci první z přednášejících tohoto bloku Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR. „Pořád zde ale zůstává i stinná stránka týkající se dosažení souladu chování umělé inteligence s našimi hodnotami,“ píše tento vědec, rovněž člen Vědecké rady AV ČR, dále.

V bloku věnovaném AI ve vědě vystoupí také Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.

Neetické jednání vědců
Do vlastních řad se podívají výzkumníci v tematickém bloku nazvaném Důsledky neetického jednání vědců, kterému bude předsedat Oldřich Tůma. Ze své pozice předsedy Komise pro etiku vědecké práce AV ČR přednese také příspěvek o zkušenostech z činnosti této komise.

V této souvislosti je vhodné poznamenat, že letos na jaře Akademický sněm AV ČR přijal přepracovaný Etický kodex vědecko-výzkumné činnosti v Akademii věd České republiky, který prošel rozsáhlejší revizí.

Závěry pro vědu i pro stát
Kulatý stůl, který se uskuteční v poslední den konference, shrne stanoviska, jež budou formulována závěrem jednotlivých bloků, a to ke konkrétním diskutovaným problémům. Tato stanoviska budou adresována jak vědecké komunitě, tak institucím státu.

Celý program včetně seznamu přednášejících a jejich anotací je k dispozici na webových stránkách konference. Multioborovou konferenci Vědecká integrita a úloha vědy pořádá Vědecká rada Akademie věd ČR.

O podobném tématu etiky jsme psali také v článku: V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu.

Více informací k události najdete také v tiskové zprávě AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
• Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
• Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
• Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
• Botanici dokončili poslední díl Květeny ČR, završili tak padesátiletý projekt
• Nebojme se být ambiciózní, říkají vedoucí Dioscuri center v Akademii věd
• Transfer z Akademie věd do průmyslu: šance, jak dále rozvíjet českou ekonomiku
• Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR
• Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
• Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela