Vnímání bolesti a její léčba
09. 05. 2018
Co se děje s naším tělem při bolesti? Na téma bolesti akutní, dlouhodobé i nesnesitelné mluvili ve středu 25. dubna MUDr. Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR a doc. MUDr. Jiří Kozák z Fakultní nemocnice v Motole.
„Bolest je velmi subjektivní vjem, který každý cítí jinak. Záleží také na kontextu, neboť jinak vnímá bolest člověk umírající na rakovinu a jinak žena s porodními bolestmi, která se těší na miminko,“ řekl Jiří Paleček, který se věnuje mechanismům a možnostem léčby bolesti v oddělení Funkční morfologie.
„Musíme člověku věřit, že bolest má, ale prověřit to,“ doplnil Jiří Kozák z Centra pro léčení a výzkum bolesti v Motole.
Akutní a chronická bolest
Akutní bolest je pozitivní ochranný faktor, varovný signál, který nás chrání před poškozením, třeba když položíme ruku na rozpálený vařič. Léčí se většinou snadno tím, že odstraníme její příčinu a také máme dostupné léky, které ji dobře tlumí. Asi 10 procent populace v České republice však trpí chronickými bolestivými stavy, u nichž často neznáme vyvolávající příčinu, nebo ji nedokážeme léčit. Chronická bolest dramaticky poškozuje pacienta a ovlivňuje negativně celý jeho život.
Neuropatický bolestivý stav vzniká poškozením centrálního nebo periferního nervového systému například při úrazu, pásovém oparu nebo diabetu. „Taková bolest je jen velmi obtížně léčitelná, protože za jejím rozvojem stojí mechanismy odlišné od těch, které jsou spojené s přímým poškozením tkáně, třeba jako při říznutí. Pro tyto stavy není dostupná dobrá léčba, a proto je velmi důležité tyto stavy studovat, abychom mohli pacientům pomoci,“ řekl Jiří Paleček.
Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR
Jiří Kozák z Fakultní nemocnice v Motole představuje model chronické bolesti
Extrémní případy
Existují lidé, kteří si dobrovolně poškozují tělo a necítí přitom bolest. „Jedná se o genetickou vadu, která vede k vrozené necitlivosti k bolestivým podnětům,“ řekl Paleček. Zmínil také kuriózní případ člověka s touto vrozenou vadou, který se o deset dolarů vsadil, že skočí z okna, bolest necítil, ale zemřel na zranění spojená s úrazem. Na druhou stranu jsou i lidé, kde naopak genetická změna funkce jejich receptorů vede až k agonické bolesti, vyvolané i jen mírným zvýšení teploty.
Přenesená, fantomová bolest a alodynie
Bolest z vnitřních orgánů je často přenesená na povrch těla a nedokážeme snadno určit její původ. Například při infarktu myokardu cítíme, jak se vystřeluje do levé horní končetiny. O extrémním případu fantomové bolesti ví své lidé po amputacích. „Díky patologické aktivaci nervových drah, cítí bolest v končetině, kterou už nemají“ řekl Paleček. Poukázal také na fenomén alodynie, bolesti vyvolané nebolestivým podnětem: „Například, když už máte prst spálený teplem a jemně se ho dotknete rukou, bude to bolet.“ Mechanismy zapojené do podobných patologických jevů jsou přítomné jak přímo v periferních nervových zakončeních tak v centrálním nervovém systému.
Když léčí chilli papričky
Dlouhá léta se ve výzkumu bolesti používá účinná složka pálivých paprik kapsaicin. Najdeme ji také v léčebných náplastech i mastech, po kterých kůže posléze znecitliví. Farmacie musela zdolat i určitá úskalí u experimentálních preparátů pro léčbu bolesti, které měnily práh jejího vnímání. „Lidé po jejich podání pak byli ochotni vypít 70 stupňů celsia horkou kávu,“ zmínil další extrém Paleček. Vědci ve Fyziologickém ústavu AV ČR zkoumají roli kapsaicinu a zejména jeho receptorů v molekulárních mechanismech bolesti a udávají tak nové směry při vyhledávání nových látek tišících bolest.
Jiří Paleček vysvětluje účinky kapsaicinu v léčbě bolesti
V léčbě chronické bolesti je nejdůležitější motivace
Jiří Kozák přistupuje k léčbě bolesti z klinického, medicinského hlediska. „U akutní bolesti předpokládáme nasazení silných léků, které se rychle vysadí. U chronické bolesti je nejdůležitější, aby měl pacient motivaci svůj stav změnit.“ říká lékař. Dodává, že v některých případech chronické bolesti může být skrytý i syndrom, za kterým může stát i snaha získávání výhod a pozornosti: „V těchto i dalších případech je možné použít psychoterapii a šlágrem poslední doby je metoda mindfullness s prvky soustředění na sebe sama.“
Drogová krize v USA
Řeč přišla i na opiáty. „Jsou to silné a skvělé léky pro onkologické pacienty, ale musí mít svá pravidla nasazení,“ řekl Kozák. Lékař zdůraznil, že až polovina všech lidí závislých na drogách v USA je měla zpočátku nasazené z důvodu léčby. Pokud však pacient začal léky užívat s jiným záměrem, než na potlačení bolesti, nastaly obtíže a známky abuzu ‒ nadužívání. Celospolečenský problém, který vyplynul z přílišného liberalismu v předepisování silných léků, řeší v současnosti i prezident Donald Trump.
Jiří Kozák z Fakultní nemocnice v Motole
Stimulátory míchy
V speciálních případech některých vážných případů bolesti mají lékaři možnost ovlivnit bolest také elektronickým stimulátorem míchy. „Výběr pacientů je velmi přísný a máme je pak na celý život,“ řekl Jiří Kozák. Stimulátor přehluší chronickou bolest, aniž by ohrozil vnímání akutní bolesti, která je důležitá. Zavedení elektrod k nervu je však krajní způsob řešení v případě, že bolest není ovlivnitelná jiným způsobem.
Na další přednášku se můžete těšit 3. října na téma chronického onemocnění ledvin způsobené vysokým krevním tlakem.
Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Michal Růžička, Fyziologický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi