Výzkum roztříštěné pozornosti při rozhodování podpoří grant ERC

Představitelům státu občané mnohdy vyčítají, že se při svém rozhodování neopírají o relevantní informace. Jenže které jsou relevantní? A dokáže jedinec vůbec pojmout veškerá dostupná data v plné šíři? Jaký vliv na společnost má nedokonalost volby, zkoumá Filip Matějka z CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, který na svůj projekt získal konsolidační grant od Evropské výzkumné rady (ERC).

Člověka v současné době obklopuje tolik informací, že je jimi přehlcen. Je proto logické, že si vybírá, čemu bude věnovat pozornost, které zprávy, události či názory vezme v potaz a podle kterých potom upraví své chování. Taková rozhodování činí dennodenně každý z nás. Ne všechny volby jsou ovšem stejně důležité. Některé totiž ovlivňují životy dalších lidí – například rozhodnutí ekonomů, politiků nebo lékařů.

Studováním nedokonalosti rozhodovacích procesů se zabývá Filip Matějka z CERGE-EI. Teorie racionální nepozornosti ho zaujala, když při svém doktorském studiu působil na Princetonské univerzitě. Navštívil tehdy přednášku nobelisty Christophera Simse, který se tématem zabývá, a navázali spolupráci.

Výzkum českého ekonoma nyní podpoří ERC – uspěl v konkurenci dvou a půl tisíce projektů a získá prestižní konsolidační grant ve výši až dva miliony eur na pět let. Je to jeho již druhý grant od ERC, před pěti lety mu vědecká komise přiřkla i startovací podporu pro mladé vědce.

Zjednodušené závěry
Matějkův výzkum, jejž nazval Attention neboli Pozornost, by mohl pomoci zejména v aktuálním krizovém období, kdy vládní představitelé i jejich poradní orgány čelí mimořádným zkouškám, v novodobých českých dějinách naprosto ojedinělým. V modelu nedokonalého rozhodování jednotlivce vědec řeší mimo jiné chování vlád při regulaci trhu nebo v lékařském prostředí.

„Budeme zkoumat, jak a proč si lidé zjednodušují vidění světa. Například dnes spousta lidí věří, že je dobré se proinvestovat z krize. Je to zjednodušení, protože to v mnoha krizích vhodné je, ale v té současné pravděpodobně ne. V jiné části projektu se budeme snažit pomoci lékařům ušetřit pozornost, kterou věnují pacientům. Moderní technologie na ně o pacientech valí spoustu dat, která nejsou schopni zpracovat, a tak je často ignorují,“ vysvětluje Filip Matějka.

Z uznání pro českého badatele má radost předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová: „Snažíme se motivovat vědce k tomu, aby o ERC granty v co nejvyšší míře usilovali. Je to pro ně příležitost, jak zahájit špičkovou vědeckou kariéru, respektive jak v ní skvěle pokračovat, proto Filipovi Matějkovi ze srdce gratuluji.“

Filip Matějka se aktivně podílí na řešení koronavirové krize už od jara, kdy se stal členem ústředního krizového štábu, své komentáře nabízí také v rámci platformy IDEA anti COVID-19.

Odborná komise ERC letos v kategorii konsolidační grant podporu uznala osmině přihlášených projektů, z Čechů vedle Filipa Matějky uspěli ještě tři vědci z Masarykovy univerzity, přičemž celkem tři projekty jsou z oblasti sociálních a humanitních věd a jeden se zabývá výzkumem peptidů. Nejúspěšnějšími zeměmi v počtu konsolidačních grantů jsou Německo a Velká Británie – každá získá podporu pro padesát projektů. Loni grant obdržel například sociální antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR, o rok dříve historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. 

Připravily: Jana Bečvářová, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, na základě podkladů CERGE-EI
Foto: Vladimír Šigut, Univerzita Karlova

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí