Orientální ústav AV ČR se už téměř sto let věnuje výzkumu rozsáhlého regionu od Blízkého východu až po východní Asii. Jeho badatelé a badatelky vycházejí z detailních znalostí tamních reálií a primárních pramenů a jejich vědecké práce zveřejňují ta nejlepší mezinárodní akademická nakladatelství a oborové časopisy. Orientální ústav AV ČR uchovává ve svých fondech cenné a originální sbírky rukopisů, starých tisků a dalších pramenů ze studovaného regionu. Ve čtvrtek 25. června 2020 si je prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek vítá předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou. Orientální ústav navštívila 25. června 2020 v rámci „turné“ po všech více než padesáti pracovištích Akademie věd ČR.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová přebírá originální dárky od Jarmily Ptáčkové z oddělení Východní Asie – ozdoby ze srsti jaků z vlastního chovu a čestnou vstupenku na festival asijské hudby a kultury Eastern Tunes, který pracovníci Orientálního ústavu organizují již pět let.
Odborník na Indonésii a Malajsii Tomáš Petrů z oddělení Jižní Asie hovoří s členkou Akademické rady Markétou Pravdovou.
Ukázky z Tibetské knihovny Orientálního ústavu AV ČR. Ručně psané knihy a dřevotisky přivezl do Prahy v padesátých letech 20. století bývalý ředitel ústavu Josef Kolmaš.
Diskuse s pracovníky Orientálního ústavu AV ČR se zúčastnili vedle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové také místopředseda Pavel Baran a členka Akademické rady Markéta Pravdová (po pravici paní předsedkyně).
O mezinárodní spolupráci Orientálního ústavu AV ČR a o činnosti pobočky na Taiwanu a plánech společných projektů s vybranými institucemi v Japonsku hovořil vedoucí oddělení Východní Asie Jakub Hrubý, odborník na politické, sociální a institucionální dějiny středověké Číny. Pobočku na Taiwanu vede Táňa Dluhošová, jíž nedávno vyšel článek v jednom z oborově nejprestižnějších impaktovaných časopisů, The Journal of Asian Studies.
Jednou z aktuálních publikací pracovníků Orientálního ústavu AV ČR je kniha Kevina L. Schwartze nazvaná Remapping Persian Literary History, 1700-1900 (The Edinburgh University Press, 2020). Kevin L. Schwartz absolvoval magisterské studium na Harvard University, doktorské na University of California, Berkeley, v pražském Orientálním ústavu AV ČR působí od roku 2017.
Lu Sünova knihovna uchovává množství cenných edic čínských knih, často v tradičních vazbách.
Knihovnu Orientálního ústavu AV ČR dnes tvoří několik samostatných složek: vedle Všeobecné knihovny je to zejména čínská Lu Sünova knihovna (téměř 70 tisíc sv.), Korejská knihovna (3 000 sv.), Tibetská knihovna (5 000 sv.) a Knihovna Johna Kinga Fairbanka, obsahující na 1700 svazků anglofonní literatury k dějinám Číny 19. a první poloviny 20. století. Celkově obsahují knihovny Orientálního ústavu na 300 tisíc svazků monografií, sborníků a periodik (též rukopisy a vzácné tisky) a patří k největším podobně zaměřeným knihovnám ve střední Evropě.
Tibetoložka a odbornice na rozvojovou a etnickou politiku Číny Jarmila Ptáčková ukazuje předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové sbírku tibetských tiskovin, mezi které patří vzácné dřevotiskové vydání Kandžuru a Tandžuru (tibetského buddhistického kánonu a jeho komentářů) z klášterní tiskárny v Derge.
Archiv Orientálního ústavu AV ČR disponuje sbírkou vzácných výtisků tibetských periodik z oblasti středního i východního Tibetu z druhé poloviny padesátých let 20. století, tedy z období počátku obsazení tibetských oblastí armádou Čínské lidové republiky...
Výtisky v archivu ústavu patří k posledním na světě a jsou vzácným zdrojem informací o tehdejší situaci i postupech čínské propagandy.
Další ukázka vzácných výtisků tibetských periodik z druhé poloviny padesátých let 20. století.
Ručně vyřezávané dřevotisky tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a sbírky komentářů Tandžuru z 18. století z tiskárny kláštera v Derge.
Více než třetinu zaměstnanců Orientálního ústavu AV ČR tvoří cizinci. Od roku 2017 je posilou oddělení Východní Asie odbornice na kulturní a intelektuální dějiny moderního Japonska Nobuko Toyosawa (na snímku uprostřed mezi Janem Zouplnou a Jakubem Hrubým). V loňském roce jí vyšla v Harvard University Asia Center publikace nazvaná Imaginative Mapping: Landscape and Japanese Identity in the Tokugawa and Meiji Eras.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová povzbuzovala vědecké pracovníky Orientálního ústavu AV ČR k podávání přihlášek do grantového řízení Evropské výzkumné rady ERC. „Vaše projekty mají obrovský potenciál velkého interdisciplinárního projektu. Nové možnosti se objevují zejména nyní v souvislosti s koronavirovou krizí a pandemií nemoci covid-19. Stálo by za to, využít vašich znalostí současné Číny a spojit síly v jednom projektu třeba s biology, epidemiology nebo parazitology,“ říká Eva Zažímalová.
Na snímku je hebraista Jan Zouplna, vedoucí oddělení Blízkého východu. V letošním roce zaznamenal velký úspěch, když jeho práci o přerodu francouzsko-izraelských vztahů na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století zveřejnil impaktovaný časopis British Journal of Middle Eastern Studies. Jeho článek je založen na pečlivém výzkumu materiálů z francouzských, izraelských a britských archivů.
Orientální ústav AV ČR má ve své sbírce na 1500 kusů starobylých koptských papyrů. Nejstarší pocházejí z řeckého ptolemaiovského období starého Egypta (od třetího století před naším letopočtem). Papyry čekají na řádný popis, ústav proto plánuje společný projekt s odborníky z centra manuskriptů v Hamburku.
Ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek ukazuje předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové jeden ze starobylých koptských papyrů a také jeden z tibetských tisků.
Ve středu snímku v první řadě stojí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (s květinou) a ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek. Další zleva: Jarmila Ptáčková, Jakub Hrubý, Tomáš Petrů, Hana Třísková, Markéta Ondráčková (všichni Orientální ústav AV ČR), Jana Bludská (Akademická rada), Jan Zouplna (Orientální ústav AV ČR), Lenka Vostrá, Taťána Petrasová a Markéta Pravdová (všechny Akademická rada). TEXT: Leona Matušková, FOTO: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
