Zachrání nás genetické modifikace před hladem? Napoví přednáška v Akademii věd ČR

V roce 2050 bude na Zemi žít podle odhadů 9 miliard obyvatel. Už nyní trpí chronickým hladem více než tři čtvrtě miliardy lidí. Mění se klima a ubývá úrodné půdy. Není divu, že vyvstává otázka, jak se podaří lidstvo nasytit. Nadějí by mohly být genetické modifikace plodin. Panuje kolem nich ale mnoho dohadů a polopravd. Jak je to doopravdy? V přednášce Genetické modifikace: Ze zkumavky na pole? se tímto tématem bude v pondělí 18. března v budově Akademie věd ČR na Národní třídě zabývat Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Kvůli nestálým klimatickým podmínkám je nutné vyšlechtit odolné plodiny s novými vlastnostmi. Aby ale nasytily lidstvo, musely by jejich výnosy stoupnout nejméně dvojnásobně. Toho bohužel není možné dosáhnout klasickými metodami šlechtění.

„Trvá velmi dlouho, je pracné a nákladné. V existující variabilitě příbuzných druhů navíc nemusí existovat rostliny s požadovanými vlastnostmi. Jako možné řešení se proto nabízí využití nových genetických a molekulárně biologických metod editace genomu,“ vysvětluje rostlinný genetik Aleš Pečinka.

Rostliny, které přežijí skoro všechno

Díky genetickým modifikacím by bylo možné pěstovat rostliny, které zvládnou sucho, výkyvy teplot i prudké deště, budou odolnější vůči chorobám a škůdcům a mohou obsahovat cenné látky důležité pro výživu člověka.

Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR

„Velký potenciál mají nejnovější metody genetických modifikací, které - na rozdíl od starších přístupů - umožňují měnit vlastnosti rostlin velmi přesným způsobem, aby nedocházelo k nežádoucím změnám a vedlejším efektům. Nejslibněji se jeví metoda CRISPR/Cas9, tzv. molekulárních nůžek, která umožňuje velmi rychlou a přesnou změnu dědičné informace,“ dodává Aleš Pečinka.

Metoda molekulárních nůžek může vést k vyšlechtění nových odrůd s výrazně lepšími vlastnostmi. V Evropě nicméně není v současné době její využití ve šlechtitelské praxi povoleno.

Nature – Future

Přednáška Aleše Pečinky v Akademii věd ČR je součástí doprovodného programu k výstavě „Nature – Future: Rostliny budoucnosti“ v Galerii Věda a umění, která představuje úsilí vědců o zajištění dostatku potravin. Prostřednictvím velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta seznamuje návštěvníky s prací a odkazem ruského genetika N. I. Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Současně ukazuje, jak čeští vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky přispěli k odhalení tajemství dědičné informace některých významných zemědělských plodin.

Pohled do výstavního sálu Galerie Věda a umění v Akademii věd ČR

Přednáška se koná 18. 3. 2019 v 15:00 v Akademii věd ČR (Národní 3, Praha) v sále č. 205. Vstup je zdarma a není potřeba se předem registrovat.

Aleš Pečinka nyní působí v olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kam se navrátil z několikaletého pobytu v prestižním německém Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem. Je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci. 

Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky v Olomouci se stalo známým zejména díky usilovné práci rostlinného genetika Jaroslava Doležela, držitele Akademické prémie a České hlavy. Jaroslav Doležel byl členem týmu 200 vědců z celého světa, kterému se podařilo „přečíst“ komplikovaný genom pšenice seté. Tento genom je 5x větší než u člověka a jeho přečtení experti dříve považovali za prakticky nemožné. Výzkum genomu zásadně usnadnila metoda třídění chromozomů pomocí takzvané průtokové cytometrie, kterou vyvinuli právě vědci z Doleželova týmu. Získané informace umožňují využití molekulárních a biotechnologických metod ve šlechtění nových odolnějších odrůd, které jsou důležité pro zajištění výživy rostoucí světové populace.

Více informací také na webu  programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.  

Související články:

Meteority i tajemství rostlin. Nositelé prémie se ohlížejí za svými projekty

Hledá naději pro lidstvo. Genetik Jaroslav Doležel získal Českou hlavu

Mimořádné vědecké talenty ze zahraničí posilují tým v Olomouci

O programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost se dočtete v časopise A / Věda a výzkum (3/2017).

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím materiálu Radoslavy Kvasničkové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR
Foto z výstavy: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, portrétní foto: archiv Ústavu experimentální botaniky AV

Přečtěte si také

• A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
• Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
• Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
• Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
• NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku