Zámecký hotel v Třešti se po dvouleté rekonstrukci otevřel vědcům i veřejnosti

11. 05. 2022

Pobýval zde například spisovatel Franz Kafka, možná byl zdejší zámek dokonce inspirací pro jeho slavný román. Náročná rekonstrukce objektu zahrnující i zahradu, rybník a park trvala dva a půl roku a stála téměř čtvrt miliardy korun. V úterý 10. května 2022 se zámek slavnostně otevřel pro návštěvníky z akademické sféry i pro veřejnost. Nechyběla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členové Akademické rady AV ČR, představitelé regionu i města Třešť a další vzácní hosté, například předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil. Zámek bude sloužit jako hotel, wellness, restaurace, prostor pro kongresy či svatby.

Novorenesanční zámek téměř v samém centru Třeště na Vysočině se už dříve jako hotel a kongresové prostory využíval. Akademie věd, tehdy ještě československá, jej získala v roce 1984. Historii má však mnohem bohatší. První zmínky sahají do roku 1513 – městečko vlastnil Václav Vencelík z Vrchovišť, který zde nechal vybudovat tvrz. Ve druhé polovině 16. století ji rok Vencelíků nechal přestavět na renesanční zámek, realizaci měl na starosti italský stavitel Mořic Grimm. Zámek postupně přešel do vlastnictví několika rodů. Další významná přestavba následovala v roce 1714, tentokrát v duchu baroka. Svou současnou novorenesanční podobu získal v roce 1860.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a Tomáš Wencel, ředitel Střediska společných činností AV ČR, společně doprovázejí předsedu Senátu PČR Miloše Vystrčila (vlevo).

Od osmdesátých let 20. století sloužil zámek Československé akademii věd jako konferenční centrum. Uskutečnilo se zde mnoho významných konferencí a akcí, například i zasedání akademií věd Visegrádské čtyřky či pravidelná setkání se Slovenskou akademií věd. „Když jej Akademie přebírala, byl ve zchátralém stavu. Jala se jej rekonstruovat, ovšem pochopitelně způsobem, který byl poplatný té době. Nicméně už tehdy se s ním počítalo jako s konferenčním centrem,“ uvedla předsedkyně Eva Zažímalová, která poděkovala Středisku společných činností AV ČR za zdařilou a nápaditou proměnu a popřála zámku mnoho spokojených hostů.

Rekonstrukce „od podlahy“
Rekonstrukce zámku, který je od roku 1973 kulturní památkou, se zaměřila především na vnitřní prostory. „Vyměnily se rozvody vody, elektřiny i odpadů. Renovovány byly podlahy, povrchy a veškeré interiéry: pokoje, koupelny, salonky, prostory restaurace,“ říká Tomáš Wencel, ředitel Střediska společných činností AV ČR, pod něž správa a provoz zámku spadá. „Zámek už opravu velmi potřeboval, provozně-technické zázemí přestávalo sloužit a vybavení neodpovídalo standardům, na které jsou vědečtí pracovníci při konferencích zvyklí. Jsem rád, že jsme se zbavili předrevoluční výzdoby a zámek dostal moderní šmrnc a díky propojení s osobností Franze Kafky také jedinečnou atmosféru a autenticitu.“

Zámek v Třešti za sebou má dlouhou historii, která sahá až do 16. století.

Celková kapacita hotelu je nyní 63 pevných lůžek, samozřejmostí jsou konferenční prostory, hlavní sál pro 120 lidí, menší salonky či svatební sál. Nechybí pochopitelně salonek Franze Kafky a takzvaný barokní salonek, který je jediným místem v objektu, kde se dochovala část původní barokní výzdoby – strop. Novinkou je moderní kuchyně a prostory wellness se saunou. „Paralelně s rekonstrukcí zámku jsme uskutečnili i renovaci zámecké zahrady. Nechali jsme vyčistit rybník, opravit jeho hráz a v části parku nad rybníkem jsme založili mokřad,“ pokračuje Tomáš Wencel.

Inspiroval zdejší zámek Franze Kafku?
Je možné, že třešťský zámek spisovatele inspiroval při psaní jeho románu Zámek o nesnázích zeměměřiče K. „Dosavadní kafkovská bádání tuto hypotézu nepotvrdila ani nevyvrátila, jisté je pouze to, že Kafka zámek v Třešti dobře znal. Dokonce se objevuje na dvou pohlednicích, které odeslal své rodině,“ doplňuje Václav Petrbok. Zda bylo zdejší sídlo opravdu onou múzou třeba ještě literární vědci (ne)potvrdí, jisté je však to, že se Kafka naopak stal inspirací pro přestavbu zdejších prostor. Historii místa připomínají například jeho ilustrace v hotelových interiérech a také logo zámku „psané“ Kafkovým rukopisem.

Kafkovská témata se objevují v mnoha detailech rekonstrukce zámku.

V plánu je výstava, která podrobně zachytí vztah Franze Kafky a dalších význačných osobností k městečku Třešť, kde je doloženo jedno z nejstarších židovských osídlení na Moravě. Rovněž se počítá s pořádáním společenských akcí spojených nejen se slavným spisovatelem, ale také s dalšími místními rodáky, jimiž byli mimo jiné výtvarník a grafik Jiří John, ekonom a politolog Josef Alois Schumpeter nebo legionář Josef Jiří Švec.

Pohled do geologické historie
V přilehlém zámeckém parku se díky spolupráci České geologické služby a geologů z Akademie věd ČR otevřela zcela nová geologická naučná stezka. Geopark Třešť nabízí návštěvníkům několik desítek unikátních exponátů dovezených z různých částí České republiky, některé jsou až 600 milionů let staré. Při slavnostním otevření hosty po stezce provedli autor projektu geolog Kryštof Verner a ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. „Geologie podloží je základem lidské civilizace. Místní instalace je podána mimořádnou formou, která je přístupná i laickému publiku. Na to my velmi dbáme, protože popularizaci oboru považujeme za opravdu důležitou,“ uvedl Zdeněk Venera při zahájení.

Součástí areálu zámku je také naučný geopark. Ten mapuje geologickou historii regionu.

Na jeho slova navázal geolog Kryštof Verner, který ocenil možnost vybudování geoparku přístupného široké veřejnosti právě v této lokalitě. Expozice s podtitulem Regionem renesance proti proudu času poskytuje sumární vhled do pestré geologické historie nejenom tohoto regionu, ale celé České republiky. „Historie byla spojena s velkými zvraty, od dob, kdy probíhaly velké deformace v zemské kůře a na hlavy tehdejších zde žijících bytostí padal vulkanický popel, přes například období křídy v druhohorách, kdy se na plážích proháněli dinosauři,“ přiblížil geolog a pozval hosty na komentovanou prohlídku.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.