Nedaleko takzvané kobyliské zatáčky, kde se v květnu 1942 odehrál atentát na Reinharda Heydricha, se nachází vcelku nenápadná šedá novostavba. Uvnitř ale ukrývá vzácné duchovní bohatství. Přibližně 185 tisíc svazků knihovny Tomáše G. Masaryka a spolu s nimi i rozsáhlé osobní archivy obou prvních československých prezidentů. Instituce zároveň schraňuje písemnosti týkající se dějin Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň. Badatelé a badatelky se věnují také současnému výzkumu a vydávání odborných studií a knih. Masarykův ústav a Archiv AV ČR navštívila 25. června 2020 v rámci série návštěv pracovišť předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou před budovou Masarykova ústavu a Archivu AV ČR přivítal dosavadní ředitel Luboš Velek (po její pravici) i jeho nástupce Rudolf Kučera (funkce se ujímá v srpnu 2020). Luboš Velek stál v čele instituce od roku 2010.
Návštěvníci Masarykova ústavu a Archivu AV ČR měli možnost prohlédnout si knihy, které instituce vydává. Jednou z nich je např. korespondence Aloise Musila (1868–1944), orientalisty, arabisty, teologa, cestovatele a jednoho ze zakladatelů Orientálního ústavu.
Knihu T. G. M. v kostce připravili historici Dagmar Hájková, Pavel Horák a Lukáš Rous. Přehlednou a čtivou formou se zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zabývá se jeho dětstvím, studijními léty, rodinou, akademickými přemi i politickým angažmá. Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje dobové fotografie, karikatury, mapy a faksimile dokumentů.
Luboš Velek vedl Masarykův ústav a Archiv AV ČR od srpna 2010 do července 2020. Během těchto deseti let se podařilo postavit novou budovu ústavu (která byla plánována již od roku 1932), násobně zvýšit kapacity moderních archivních depozitářů a rovněž výrazně internacionalizovat toto historické pracoviště. Od srpna 2020 ústav vede Rudolf Kučera.
Dalším zajímavým výstupem badatelské práce Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je kniha Katedrály industriálního věku od Zdeňka Nebřenského. Publikace se zabývá vznikem moderní továrny, kterou chápe nejen jako ekonomické, technické a výrobní místo, nýbrž také jako místo, kde pracovali a žili lidé.
Galerie obrázků pro aktualitySetkání v budově Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se zúčastnili (zleva): členky Akademické rady Lenka Vostrá a Markéta Pravdová, zástupce ředitele pro vědeckou činnost a nastupující šéf ústavu Rudolf Kučera, dosavadní ředitel Luboš Velek a zástupkyně ředitele pro archivní činnost Marie Bahenská. Na pravé straně pak sedí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a členka Akademické rady Taťána Petrasová.
Návštěvy pracoviště se zúčastnil také místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran, který hovoří s předsedkyní Evou Zažímalovou.
V srpnu 2020 dochází v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR k předání ředitelského postu. Končící šéf Luboš Velek (2010–2020) poděkoval kolegům za spolupráci a předal pomyslné žezlo Rudolfu Kučerovi. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při té příležitosti promluvila k zaměstnancům instituce a popřála jim, ať se jim i nadále daří.
Setkání zaměstnanců Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se konalo v červnu 2020 na nádvoří moderní budovy instituce, která se nachází jen kousek od tzv. kobyliské zatáčky, kde byl v roce 1942 spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nově nastupující šéf Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera mluví k zaměstnancům instituce a děkuje svému předchůdci ve funkci za odvedenou práci pro Masarykův ústav a Archiv AV ČR i celou Akademii věd České republiky.
Masarykův ústav a Archiv AV ČR existuje pod tímto názvem od roku 2008. Skládá se ze dvou původních institucí s historií, která sahá až do roku 1932. Tehdy vznikl Ústav T. G. Masaryka jako nadace, jejímž úkolem bylo spravovat a doplňovat knihovnu a archiv prvního československého prezidenta. Druhá instituce – Archiv Akademie věd zahájil svou činnost jako „Archiv ČSAV“ v roce 1953 a schraňuje a zpracovává písemnosti vzniklé na půdě pracovišť Akademie věd.
Původní Ústav T. G. Masaryka získal od prvního československého prezidenta darem jeho rozsáhlou soukromou knihovnu a archiv. Jeho budoucí činnost měl zajistit dar ve výši 10 milionů tehdejších korun. Ústav se měl vedle péče o tyto sbírky zabývat i vědeckým výzkumem a zpřístupňováním díla T. G. Masaryka. Prvním sídlem ústavu se stal Pražský hrad, v roce 1938 se přestěhoval do vlastní budovy v Bubenči, o kterou ovšem během protektorátu přišel a dočasně zanikl. Po roce 1945 krátce sídlil např. v Kramářově vile. V rámci kampaně proti TGM na počátku padesátých let 20. století byl zrušen a jeho archivní a knihovní fondy byly necitlivě rozděleny do různých institucí.
Základem Knihovny T. G. Masaryka byla tzv. knihovna profesorská, která čítala asi 70 000 svazků. Postupně byla doplňována pravidelnými nákupy, dary zahraničních knihoven a soukromými odkazy. Od roku 2017 probíhá s finanční podporou Vlády ČR a AV ČR systematická katalogizace knihovního fondu původního Ústavu TGM, čítajícího dnes přibližně 185 000 svazků.
Osobní knihovna TGM obsahuje knihy s osobními věnováními a mnohdy také s bohatým poznámkovým aparátem a komentáři psanými přímo rukou prvního československého prezidenta.
Knihovna TGM obsahuje tituly z oblasti politických věd, sociologie, filozofie, ale i přírodních věd nebo beletrie v češtině, němčině, angličtině, francouzštině, ruštině a mnoha dalších jazycích.
TEXT: Leona Matušková; FOTO: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
