prof. Jan Řídký, DrSc.

Místopředseda a člen předsednictva Akademické rady AV ČR

• pověřený koordinací centra ELI Beamlines a infrastruktury CERN ve vztahu k AV ČR
• koordinace provozu, rozvoje, bezpečnosti a aplikace počítačových sítí AV ČR a jejich pracovišť, včetně dotačního řízení v této oblasti; mezinárodní spolupráce v oblasti informatiky a počítačových sítí
• koordinace agendy v oblasti informačních technologií a systémů, včetně dotačního řízení v této oblasti
• zastupování při koordinaci transferu znalostí a technologií do aplikační sféry, při tvorbě koncepce spolupráce s komerční sférou pro I. vědní oblast a při koordinaci a koncepčním dohledu nad využíváním duševního vlastnictví pro I. vědní oblast

Fyzikální ústav AV ČR

V letech 1970–1975 absolvoval studium teoretické jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od ukončení studií pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Vědecky působí v oblasti experimentální fyziky elementárních částic, kandidátskou disertační práci obhájil v roce 1983. Poté více než sedm let strávil v zahraničí ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně a v CERN. Od roku 1997 se podílí na mezinárodním projektu observatoře Pierra Augera. V letech 2006–2010 zde působil jako koordinátor fluorescenčního detektoru observatoře. V roce 2010 obhájil vědecký titul DrSc.

Ve Fyzikálním ústavu AV ČR působil v letech 1991–2005 jako vedoucí oddělení experimentální fyziky částic, v letech 2005–2007 jako vedoucí sekce optiky a v letech 2007–2017 jako ředitel ústavu. Mimo to byl členem Vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR (1992–1998) a členem oborové rady Grantové agentury ČR (2000–2005). V období 2001–2007 byl delegátem České republiky v Evropském výboru pro budoucí urychlovače (RECFA). Z pozice ředitele ústavu se podílel na řadě projektů ze strukturálních fondů (OP PK a OP VaVpI), z nichž svým mimořádným mezinárodním významem zejména vyniká projekt ELI. Od roku 2017 je členem Akademické rady, ve svém prvním funkčním období působil jako místopředseda AV ČR pro oblast věd o neživé přírodě.

Jeho pedagogická činnost obnáší výběrové přednášky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde je členem zkušební komise F9. Byl školitelem nebo konzultantem 11 obhájených doktorských prací. V roce 2008 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, v roce 2014 zde byl jmenován i profesorem. Je autorem 3 prací a spoluautorem více než 400 experimentálních prací s cca 14 000 citacemi.