Vědní oblasti

I. Oblast věd o neživé přírodě

1. Sekce matematiky, fyziky a informatiky

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce - především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1900 zaměstnanci, z nichž je asi 1150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

2. Sekce aplikované fyziky

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Detailní studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů "materiálových věd", jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se pak soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Např. umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

3. Sekce věd o Zemi

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Pozn:

Počty zaměstnanců a vědeckých pracovníků s VŠ vzděláním byly aktualizovány podle tabulky 2.7 v brožuře Výsledky hospodaření veřejných výzkumných institucí AV ČR k 31. 12. 2022.

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

4. Sekce chemických věd

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 vědeckých ústavů s přibližně 1563 zaměstnanci, z nichž je asi 1106 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

5. Sekce biologických a lékařských věd

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA - protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 2214 zaměstnanci, z nichž je asi 1422 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

6. Sekce biologicko-ekologických věd

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1275 zaměstnanci, z nichž je asi 777 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Pozn.

Počty zaměstnanců a vědeckých pracovníků s VŠ vzděláním byly aktualizovány podle tabulky 2.7 v brožuře Výsledky hospodaření veřejných výzkumných institucí AV ČR k 31. 12. 2022.

III. Oblast humanitních a společenských věd

7. Sekce sociálně-ekonomických věd

Česká společnost prošla od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací, které zahrnovala významnou sociální, politickou a ekonomickou transformaci, integraci do Evropské unie i intenzivnější zapojování do globálních procesů. Analýza těchto procesů a jejich důsledků pro českou ekonomiku, společnost i jednotlivce, vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu, je aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků minulých ekonomických transformací, výzkumu otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, faktorů ovlivňujících sociální nerovnosti i společenskou kohezi, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie – to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 180 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

8. Sekce historických věd

Úkolem pracovišť této sekce je především výzkum českých dějin v širším mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají, a to zejména od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie, archeometrie, či kupř. archeogenetika. Historický výzkum, který je zastoupen třemi ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku po současnost. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938–1945, 1948, 1968 či 1989 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Specifický výzkum je věnován spisům prvního prezidenta naší republiky, T. G. Masaryka, a jejich kritickému vydávání. Uměnovědné bádání se soustřeďuje především na oblast dějin a teorii výtvarného umění, architektury, památkové péče, estetiky a muzikologie. Sekce zahrnuje 6 ústavů s více než 450 zaměstnanci, z nichž je asi 280 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

9. Sekce humanitních a filologických věd

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. Literární věda se věnuje historii i současnosti české literatury v jejím jazykovém i teritoriálním vymezení, a to i ve vztahu k literaturám jiných jazyků a regionů, teorii literatury a rovněž literárnímu životu v českých zemích v celé historické perspektivě. Klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století – k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy – stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenského či J. Patočky. Slavistika se věnuje literaturám a jazykům slovanských zemí. Vychází přitom z tradičního komparativního pojetí a obohacuje tento pohled aktuálními trendy evropské slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu dějin, kultur a jazyků zejména Předního východu, Blízkého východu, střední Asie, Indie, jihovýchodní Asie, Číny a Japonska. Etnologie se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 530 zaměstnanci, z nichž je asi 400 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Pozn.

Počty zaměstnanců a vědeckých pracovníků s VŠ vzděláním byly aktualizovány podle tabulky 2.7 v brožuře Výsledky hospodaření veřejných výzkumných institucí AV ČR k 31. 12. 2022.

Newsletter