Covid, tornádo i GMO potraviny. Začíná popularizační Týden Akademie věd

01. 11. 2021

Přednášky pro veřejnost, diskuze, pokusy i dny otevřených dveří v laboratořích a výzkumných centrech nabízí první ročník Týdne Akademie věd ČR. Navazuje na osvědčený Týden vědy a techniky AV ČR, který má za sebou již dvě úspěšné dekády. Vzhledem ke zhoršující se situaci pandemie covidu-19 se část programu koná online. Koronavirus se pochopitelně stal i jedním z témat programu, protože vědci a vědkyně z Akademie věd ČR se dlouhodobě aktivně podílejí na hledání řešení pandemické krize.

Bohatý program si organizátoři připravili nejen v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze, ale také přímo ve vědeckých pracovištích po celé republice. „Týden Akademie věd pojímáme jako svátek instituce jako takové. Důraz chceme klást na prezentaci toho nejzásadnějšího vědeckého bádání a na aktuální úspěchy našich vědeckých pracovníků za poslední rok,“ říká Eva Zažímalová.

Ocenění za popularizaci
Na úvod festivalu se předávaly Ceny předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Za dlouhodobou činnost v této oblasti předsedkyně AV ČR ocenila tři osobnosti ze tří hlavních vědních oblastí Akademie věd ČR (živá příroda, neživá příroda, humanitní vědy).

V kategorii živá příroda si ocenění z rukou členů Akademické rady Markéty Pravdové a Ondřeje Beránka převzal Miloslav Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. V posledních letech se aktivně zasazuje za přirozenou krajinu spásanou velkými kopytníky – konkrétně v rezervaci ve středočeských Milovicích (psali jsme o ní v článku Milovická krajina ožívá pod kopyty znovuzrozených praturů).

Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR s cenou za popularizaci

V kategorii humanitních věd si ocenění za popularizaci oboru vysloužila Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR. Specializuje se na dějiny středověku a často vystupuje jako expertka v pořadech České televize, Českého rozhlasu i tištěných médiích.

Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR s cenou za popularizaci

V kategorii neživá příroda si ocenění za popularizaci oboru odnesl Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR. Dlouhodobě se věnuje vzdělávání a předávání nadšení pro informatické vědy, stojí například za iniciativou 100vědců – setkávání nadaných středoškolských studentů a jejich pedagogů s vědci. Je jedním z kmenových členů Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), které se zabývá mimo jiné modelováním vývoje pandemie covidu-19 a jejího vlivu na společnost.

Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR s cenou za popularizaci

Přednášky o covidu i tornádu
Jak vidíme, covid-19 zaměstnal ve vědeckém světě i informatiky, ale pochopitelně nejen je. Asi největší objem práce v této oblasti ležel a stále leží na výzkumíních v přírodovědných a medicínských oborech. Například na expertech na chemii.

Právě o aktivitách chemiků v oblasti výzkumu nového koronaviru si přichystal přednášku pro veřejnost Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zmínil se v ní, s čím vším věda (a zejména chemie) proti novému koronaviru přišla a na čem v současnosti vědci a vědkyně pracují. Přednáška se konala online v 18:00.

Nejen covid, ale i extrémní projevy počasí představují v posledních měsících a letech hrozbu. Třeba ničivé tornádo, které se přehnalo koncem června jižní Moravou. Dalo se předpovědět? Dal by se v budoucnu vytvořit systém včasného varování, který by pomohl zachránit lidské životy? Ve své přednášce v úterý v 18:00 o tom (také online) promluví meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Online přednášky na další zajímavá témata se konají každý den, jejich seznam nabízejí webové stránky Týdne Akademie věd ČR.

V pátek se uskuteční panelová diskuze o přínosech a rizicích geneticky modifikovaných potravin, které se zúčastní například Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jaroslav Doležel a Aleš Pečinka z olomoucké pobočky Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

TAV
Kdo zavítá do hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě, spatří znak Týdne AV ČR v trojrozměrné podobě.

Návštěvy laboratoří
Hlavním lákadlem popularizačních akcí vždy bývají návštěvy přímo u vědců – v laboratořích, pracovnách, výzkumných centrech. Program si připravila téměř všechna pracoviště Akademie věd (více než padesátka pracovišť), jen s ohledem na aktuální situaci kolem covidu-19 je nutné zkontrolovat si, jestli se akce skutečně koná. Například oblíbené exkurze na meteorologických pozorovatelnách v Kopistech a na Milešovce se bohužel ruší.

V programu, zveřejněném na stránkách festivalu, lze vyhledávat pomocí filtru. Dny otevřených dveří a návštěvy přímo u vědců jsou k dispozici po vyfiltrování „prezenčních“ akcí. K dispozici by měla být například exkurze do historické budovy U Tří červených růží, kde sídlí Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

S prezenční návštěvou zatím počítá také Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR v Praze, kde bude možné si prohlédnout přístroje, které slouží k 4D mikrotomografii.

Vstup do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze

Na zastávce s vědcem
Jak o vědě přemýšlejí mladí vědci a vědkyně na počátku své kariéry? Co je k práci motivuje a co musí zvládnout? Nejen o tom budou dva večery rozhovorů s laureáty Prémie Otto Wichterleho, udělované perspektivním výzkumníkům. Online interview najdete v programu pod názvem Vědecká zasTÁVka.

O svých zkušenostech a práci více poví mimo jiné vědec, který řeší ukládání trestů v Česku, historik, který mapuje dějiny všedního dne, nebo vědkyně, která zkoumá, jaký dopad má vývoj společnosti na životní prostředí.

Další zajímavosti

Program si pro návštěníky připravili také sponzoři Týdne Akademie věd ČR. Například společnost TRUMF sanace s. r. o., generální partner festivalu, představí metodu, která efektivně předchází vlhkým zdím a mokrým mapám. O digitalizaci a automatizaci pak promluví zástupce společnosti ČEPRO, a. s., hlavního partnera festivalu.

Součástí festivalu jsou i výstavy. Jedna z nich se koná v Galerii Věda a umění v přízemí hlavní budovy AV ČR na Národní třídě. Nazývá se Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře a představí historický vývoj tohoto specifického výtvarného směru a způsoby jeho nápodob s využitím fotografických a grafických technik.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.