
Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
06. 03. 2025
Poznání, ale i zábavu pro návštěvníky připravili organizátoři festivalu věnovaného nejdůležitějšímu, a přitom stále záhadnému orgánu lidského těla. V pondělí 10. března začíná Týden mozku a nabídne přednášky, workshopy, výstavy nebo prohlídky laboratoří, a to v osmi městech napříč Českou republikou od Plzně přes Prahu až po Karvinou. Všechny akce jsou přitom zdarma.
„Tak jako nepoužívané železo rezaví, stojatá voda zahnívá či v zimě zamrzá, tak mozek bez cvičení leniví,“ prohlásil před více než pěti sty lety Leonardo da Vinci. Renesanční umělec a vizionář věděl, o čem mluví. Svůj mozek trénoval dozajista vydatně – ostatně svědčí o tom jeho ohromný odkaz. Mimochodem, sám se pokusil při úrovni tehdejších poznatků anatomii mozku zachytit.
Od té doby věda pokročila mílovými kroky, ale stále se nedá tvrdit, že nejvyšší řídící orgán nervové soustavy, považovaný za centrum myšlení, paměti, kreativity a emocí, bezpečně známe. Vždyť obsahuje asi sto miliard neuronů – přibližně tolik, jako je hvězd v galaxii Mléčná dráha. Každý z neuronů je navíc synapsí spojen se stovkami nebo tisíci dalších a probíhá mezi nimi čilá komunikace.
Tradice delší než čtvrt století
Na důležitost výzkumu v neurovědách upozorňuje celosvětová kampaň Brain Awareness Week, v Česku tradici v podobě festivalu Týden mozku v roce 1998 založil Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Výzkum mozku je velice rychlý a pro lidstvo naprosto zásadní, mám proto radost, že se o výsledky a úspěchy můžeme podělit s veřejností,“ říká nestor tuzemské neurovědy.
Pro laickou veřejnost je totiž Týden mozku určen především. I letošní ročník, již šestadvacátý v řadě, prostřednictvím popularizačních přednášek, workshopů či doprovodných akcí seznámí žáky, studenty i dospělé zájemce s naším nejsložitějším orgánem.
Přednáškové sály, posluchárny, laboratoře, chodby, atria i veřejná prostranství v Praze, Brně, Ostravě, Karviné, Plzni, Jihlavě, Hradci Králové či Olomouci tak v týdnu od 10. do 16. března zaplní jediné téma – mozek. Zato z mnoha různých pohledů.
Hlavní cyklus přednášek se bude konat v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. (CC)
Bolest, humanoidi i osvojování řeči
Z bohatého hlavního programu, jenž se koná v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, vybíráme pár příkladů. V pondělí Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR vysvětlí, jak vzniká bolest. Ta je totiž základním fyziologickým mechanismem chránícím organismus před poškozením, a tak je nesmírně důležité pochopit, kde se bere a jak se s ní dá bojovat.
V úterý se posluchači přednášky Lukáše Valihracha z Biotechnologického ústavu AV ČR podívají, co se děje v mozku při mrtvici – jedné z nejčastějších současných příčin úmrtí (stála zřejmě i za smrtí Leonarda da Vinciho) – i jak se mozek po této příhodě zotavuje.
Středa bude patřit humanoidním robotům vybaveným umělou kůží po celém povrchu těla, kteří se perfektně hodí pro výpočetní modely vývoje a fungování reprezentace těla v mozku primátů. O tom, jak nakonfigurovat multimodální senzorické informace o aktuální poloze humanoida, aby dokázal ovládat své tělo, pohovoří Matěj Hoffmann z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Jak se učíme mateřskou řeč? A co se děje, když se učíme nový, cizí jazyk? Čtvrteční přednáška Kateřiny Chládkové z Psychologického ústavu AV ČR představí nejnovější poznatky neurolingvistiky o tom, jak se jazyk zapisuje do „notové osnovy“ naší mozkové aktivity a jak si ji přizpůsobuje.
Kateřina Chládková se zaměřuje na jazykové učení a řečovou interakci u kojenců, dětí a dospělých.
V pátek budou návštěvníci festivalu spolu s Jonášem Vlasákem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR moct nahlédnout do fascinujícího světa molekulární navigace v mozku. Posluchači se dozvědí například to, že nervové buňky mají své vlastní navigační systémy – podobně jako my používáme GPS navigaci při cestování.
Některé části programu jsou již obsazené, ale vzniknou z nich videozáznamy, které budou moct zájemci následně zhlédnout z pohodlí domova. Najdou je na webu akce, kde jsou už nyní videa toho nejzajímavějšího z minulých ročníků.
Poučeně a přitom zábavně
Doprovodný program ocení ti, koho lákají spíše interaktivní činnosti. V jeho rámci lze například prozkoumat svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale fungují i v naprosté tmě. Návštěvníci festivalu mohou potrápit mozek nad záhadami elektromagnetismu nebo otestovat svůj strach z výšky ve virtuální realitě.
O tom, že je mozek i krásný, přesvědčí několik výstav v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Jak rozdílně vidí mozek neurochirurg, radiolog, biochemik či experimentální biolog? A jak vypadá mozek malých živočichů pod mikroskopem?
Mikroskopické snímky Rahula Bhaskarana z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (CC)
Dění mimo metropoli
Pozornosti by neměl ujít ani mimopražský program. V Karviné například odborníci ze Slezské univerzity ukážou, jak si udržet bystrou mysl v každém věku, co se děje v mozku při nakupování a jak se toho dá zneužít či jaký vliv na vývoj dítěte mají média.
Olomoučtí zase mohou navštívit osmimetrovou maketu mozku, kde se před nimi zjeví neuronová síť v celé své kráse a komplikovanosti. Ostravská univerzita nabídne přednášku zaměřenou na novou naději pro zlepšení paměti prostřednictvím neurostimulace. Jaký vliv má na naši motivaci a pocity štěstí dopamin či jaká je cesta mysli ke zlatému řezu, pak prozradí jihlavská setkání.
Paralelám mezi lidským mozkem a umělou inteligencí, hibernaci, zákonitostem a poruchám biorytmů či souvislosti stresu a konspiračních teorií se budou věnovat v pásmu přednášek plzeňští vědci. A v Hradci Králové se návštěvníci festivalu dozvědí, proč emoce hrají klíčovou roli v našem každodenním životě.
Brněnský program zve do laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování mozku, na workshop měření EEG či na sérii přednášek týkajících se takzvaných awake operací, tedy neurochirurgických zákroků při vědomí pacienta.
Kompletní program Týdne mozku je k dispozici na webu festivalu.
Mozku jsme se věnovali také v časopisu A / Věda a výzkum (předchůdce současného čtvrtletníku A / Magazín).
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; archiv Týdne mozku
Text a fotografie označené (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat