Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu

16. 11. 2022

Nenávistné komentáře na sociálních sítích a v diskusních příspěvcích na internetu podrývají soudržnost a stabilitu české společnosti. Slova jsou mocnými zbraněmi, které ubližují a zraňují. Nenávist se navíc ze slovní roviny přesouvá i do reálného života. Jak silně nás slovní nenávist ohrožuje a jak se s ní dá bojovat? Tématu se věnovala konference, kterou pořádal výbor pro vzdělávání Senátu Parlamentu ČR spolu s Filosofickým ústavem AV ČR. Akce se konala v úterý 15. listopadu 2022 a uskutečnila se s podporou Strategie AV21.

V prvním bloku přednesli své příspěvky z oboru filozofie, psychologie a práva odborníci a odbornice v daných oblastech. V odpoledním bloku pak zazněly osobní zkušenosti obětí nenávistných komentářů.

„Já jsem velkou zastánkyní svobody projevu a z ní vyplývající plurality názorů, ale má to jedno velké ale, a to se málo zdůrazňuje. Svoboda projevu s sebou nese velkou zodpovědnost za to, co řeknu a jaké to bude mít následky. Demokracie je svoboda, ale taky velká zodpovědnost,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Hate speech ubližuje
Vlivu nenávistných projevů na jejich oběti se ve svém příspěvku věnovala sociální psycholožka Sylvie Graf z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR. Citovala přitom výsledky několika studií, které se týkaly válečných uprchlíků a uprchlic, včetně současných ukrajinských. „Poté, co jsou vystaveni hate speech, zažívají pocity vyloučení, izolace a mezikulturní konflikty, které jim zabraňují v aktivní účasti a zapojení do společnosti,“ uvedla Sylvie Graf. Oběti nenávistných poznámek procházejí takzvaným akulturačním stresem.

Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR

Výzkumy se zaměřují i na pachatele nenávistných komentářů. Nejčastěji jsou jimi lidé, kteří inklinují k pravicovému autoritářství, mají představu o světě, kde jsou jedni dominantní, zatímco druzí se musejí přizpůsobit. Jednají na základě předsudků, které k dané skupině, již napadají, mají. Roli hraje pocit ohrožení a strach, který agresoři zažívají, ale také negativní sebehodnocení.

Aktérů hate speech je mnohem méně, než je těch, kteří jsou jim vystaveni. Nenávistné komentáře se šíří podobně jako epidemie mezi obrovské množství lidí a působí velké škody. Z výzkumů dále vyplývá, že čím více se ve veřejném prostoru s hate speech setkáváme, tím více máme tendenci škodlivost těchto projevů bagatelizovat, otupujeme vůči obhroublostem a přestáváme být citliví k obětem. Přitom soucit a empatie jsou základními kameny civilizované lidské společnosti.

Jak tento problém řešit? Mimo jiné je třeba cíleně pracovat s předsudky ve společnosti. Klíčové jsou meziskupinové kontakty – je nezbytné, aby se spolu lidé setkávali nejlépe tváří v tvář a poznávali se navzájem. Výzkumy jednoznačně dokládají pozitivní vliv takových setkání. Dá se uvažovat například o cílených workshopech, na kterých by se měli možnost potkat a seznámit lidé z různých společenských skupin – váleční uprchlíci, LGBT lidé, lidé z etnických menšin a zástupci většinové společnosti. Pokud takové přímé kontakty není možné zprostředkovat, mohou pomoci alespoň nepřímé zkušenosti (videospoty, rozhovory v médiích a podobně), ty ale mají o něco menší efekt.

Jsme jako společnost odolní?
Krize, kterým v současné době čelíme, mohou mít dalekosáhlé důsledky, pokud v sobě jako společnost nenajdeme dostatek odolnosti. Jedním z nejefektivnějších zdrojů společenské odolnosti je koheze společnosti, tedy její schopnost „držet pohromadě“. Společenská soudržnost nevylučuje konflikt, ten ale musí být kultivovaný a v mezích demokracie. Nesmí stát na pocitech ohrožení a vyloučení. To jsou teze, které ve svém příspěvku představila Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, vedoucí programu Odolná společnost pro 21. století, jejž rozvíjí v rámci Strategie AV21.

„My všichni jsme zranitelní, své životy nemáme plně pod kontrolou. Je nutné připustit, že nějakým způsobem se na společenském naladění, které povoluje hate speech a diskriminaci, podílíme do určité míry všichni, třeba i jako mlčící přihlížející většina,“ řekla Alice Koubová.

Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR

Termínu odolnost se bude šířeji věnovat velká mezinárodní konference, která se koná ve dnech 21. až 23. listopadu 2022 v Praze. Pořádá ji Akademie věd ČR jako jednu z velkých akcí, které jsou součástí českého předsednictví Evropské unii.

Osobní zkušenosti
Silné osobní příběhy lidí, kteří se dodnes potýkají s důsledky nenávistných komentářů, jimž museli čelit, zazněly od právničky Kláry Kalibové, ředitelky sdružení In Iustitia. Zmínila romského zpěváka Radka Bangu a českou muslimku Kateřinu Gamal Richterovou. Oba se rozhodli bránit se obrovskému množství nenávistných příspěvků, které se na ně valily, právní cestou. Naráželi přitom na vlažný postoj policie i soudů.

Nenávisti na internetu čelí ve velkém měřítku také někteří politici. Své zkušenosti na konferenci sdílel například senátor Jiří Drahoš, který se s pomluvami a masivními nenávistnými reakcemi setkal zejména v druhém kole prezidentské volby v roce 2018. Dodnes se ve veřejném prostoru objevují lži, které tehdy někteří lidé cíleně šířili. Také Jiří Drahoš se pokoušel bojovat s hate speech právní cestou, ale ani on neuspěl.

Další osobní vhled na problematiku nabídl poslanec Ondřej Kolář, který je trnem v oku zejména kvůli svému pevnému postoji vůči Rusku. Velmi silnou zkušenost přinesl také koordinátor iniciativy Hate Free Culture Lukáš Houdek, jenž nenávistným reakcím čelí už více než deset let.

Konferenci moderoval Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR. Další informace o akci najdete také na webu Filosofického ústavu AV ČR.

O tématu předsudků a stereotypů jsme nedávno natáčeli podcast se Sylvií Graf:

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.