PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?

19. 02. 2025

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes deset let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR a je koordinátorkou mezioborového výzkumného programu Strategie AV21 s názvem Epicentra civilizace. K celoživotnímu zájmu o středověk ji přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a spíše než známé historické osobnosti ji lákají skryté vrstvy dějin. V epizodě Podcastu Akademie věd prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. Také vás zajímá, jak vypadají experimenty v historických vědách? A co má badatelka společného s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Zahrádku pěstovanou podle středověkého vzoru ve skanzenu Curia Vítkov u Liberce jsme navštívili před dvěma lety. Prohlédnout si ji můžete ve fotogalerii.

Rozhovor s historičkou najdete i v časopise A / Věda a výzkum 2/2017 (od str. 35).

O tom, jak se žilo dětem ve středověku, jsme psali v časopise AΩ / Věda pro každého 2/2019 (od str. 19). Dana Dvořáčková-Malá téma zpracovala v publikaci Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství.

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Dany Dvořáčkové-Malé, Historický ústav AV ČR

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu Curia Vítkov, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. V červnu zde rostou dobromysl, pelyněk či rmen barvířský.

Rmen barvířský je zdrojem žlutého barviva. Ve skanzenu ho pěstují za účelem přírodního barvení vlny.

Obytné budovy ve dvorci tvoří nadzemnice – srubové, hliněnou mazanicí omazané domky. Jedná se o jednoprostorové stavby, které se liší velikostí a krytinou střechy.

Otopná zařízení většiny nadzemnic byla umístěna do rohu místností, přičemž kouř je dováděn dymníkem nad poval a otvory ve štítech sedlových střech.

Ve středověku se k pečení nekvašeného chleba nebo chleba z kvasového těsta používaly různé obiloviny, nejčastěji pšenice a žito. Ve skanzenu zkoušejí tyto postupy replikovat.

Chleby ve středověké ikonografii mívají zpravidla tvar menších kulatých bochníčků, archeologické nálezy ale dokládají tvary různé.

Unikátní dětský hedvábný obleček (tzv. křestní) nalezený na Pražském hradě, sestávající z košilky s kapucí a kalhotek s klínky na plenky, byl datován k roku 1280. Na snímku replika ušitá ze lnu.

Do péče o domácnost v chudších rodinách spadala i starost o zajištění oděvů, nejprve se však musela zpracovat vlna do nití.

Historička Dana Dvořáčková-Malá si jako překvapení do studia přinesla vřeteno a při rozhovoru chvíli spřádala vlněné nitě. Na snímku s moderátorkou Jitkou Kostelníkovou.

PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu Curia Vítkov, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. V červnu zde rostou dobromysl, pelyněk či rmen barvířský.

Rmen barvířský je zdrojem žlutého barviva. Ve skanzenu ho pěstují za účelem přírodního barvení vlny.

Obytné budovy ve dvorci tvoří nadzemnice – srubové, hliněnou mazanicí omazané domky. Jedná se o jednoprostorové stavby, které se liší velikostí a krytinou střechy.

Otopná zařízení většiny nadzemnic byla umístěna do rohu místností, přičemž kouř je dováděn dymníkem nad poval a otvory ve štítech sedlových střech.

Ve středověku se k pečení nekvašeného chleba nebo chleba z kvasového těsta používaly různé obiloviny, nejčastěji pšenice a žito. Ve skanzenu zkoušejí tyto postupy replikovat.

Chleby ve středověké ikonografii mívají zpravidla tvar menších kulatých bochníčků, archeologické nálezy ale dokládají tvary různé.

Unikátní dětský hedvábný obleček (tzv. křestní) nalezený na Pražském hradě, sestávající z košilky s kapucí a kalhotek s klínky na plenky, byl datován k roku 1280. Na snímku replika ušitá ze lnu.

Do péče o domácnost v chudších rodinách spadala i starost o zajištění oděvů, nejprve se však musela zpracovat vlna do nití.

Historička Dana Dvořáčková-Malá si jako překvapení do studia přinesla vřeteno a při rozhovoru chvíli spřádala vlněné nitě. Na snímku s moderátorkou Jitkou Kostelníkovou.

Dana Dvořáčková-Malá se věnuje i překladům starých německých textů vzniklých na našem území. Snímek zachycuje ilustraci z eposu Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden). Dílo vzniklo v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje.

Přečtěte si také

Newsletter