Začal festival Týden mozku: jak zvládat bolest a potrénovat paměť

Jedenáctého března jsme si připomněli den mozku. U té příležitosti se v Česku letos už po dvaadvacáté koná oblíbený festival Týden mozku, který pro všechny zájemce o vědu přichystal přednášky, filmy, workshopy, prohlídky nebo kvízy – tentokrát vše online. V týdnu od 15. do 21. března 2021 se nám budou pořádně točit mozkové závity. S jakými tématy vystoupí badatelé z Akademie věd ČR?

Sto bilionů cestiček, a to na prostoru o velikosti zralého grapefruitu. Skoro kilo a půl těžký lidský mozek je fascinující orgán, zodpovědný za řízení všech tělesných funkcí, stojí ale i za psychickým prožíváním člověka nebo ukládáním prožitků do paměti. Vědecké poznání o mozku je rok od roku ucelenější, přesto mají neurovědy ještě mnoho práce před sebou. „Myslím, že nalézt odpovědi na určité otázky potrvá ještě několik století,“ říká Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, zakladatel České společnosti pro neurovědy.

Právě Josef Syka před více než dvaadvaceti lety stál u zrodu Týdne mozku. Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku –, a prostřednictvím popularizačních přednášek, workshopů či doprovodných akcí seznamuje malé i velké zájemce o poznání s naším nejdůležitějším orgánem.

Virtuální premiéra
Letos se festival poprvé za celou svou historii přesouvá z přednáškových sálů a laboratoří do online prostoru. Pandemie covidu-19 do konání akce, kterou každoročně navštíví desetitisíce lidí, zasáhla už loni – tehdy byla z preventivních důvodů kvůli náhlé nepříznivé epidemické situaci dokonce úplně zrušena.

„Tradičně každý rok v březnu ožívá budova Akademie věd na Národní třídě studentským živlem, sály jsou plné posluchačů a přednášky odborníků jsou skvělé,“ uvedla předsedkyně instituce Eva Zažímalová při pondělním slavnostním zahájení a vyjádřila lítost, že ani letos není možné se na akci potkat osobně. „Populární festival jsme ale přesunuli do online prostředí, kam jsme ostatně kvůli koronavirové krizi museli přemístit drtivou většinu našich nejen popularizačních akcí. O nic ale nepřijdete, výzkum mozku pokračuje covidu navzdory,“ ubezpečila festivalové návštěvníky.

Trojrozměrné rozkládací modely letos nahradí virtuální prohlídka mozku. Připravena jsou videa i zábavné prezentace.

Jedna z výhod virtuálního prostředí spočívá v neomezené kapacitě „přednáškových místností“. V minulosti se totiž nezřídka stávalo, že počet zájemců zdaleka převyšoval prostorové možnosti sálů a rezervační systém se naplnil už krátce po spuštění.

Dalším nesporným benefitem této doby je skutečnost, že bohatý program odborníků ze všech koutů republiky lidé mohou zhlédnout v bezpečí svých domovů a k řadě přednášek se také budou moci vrátit i po skončení festivalu.

Hudba burácí, sluch slábne
Těžištěm každého dne budou přednášky expertů v odpoledních či podvečerních hodinách. Hned v pondělí 15. března od 16 hodin diváky seznámí se sluchovým systémem mozku sám nestor festivalu Josef Syka, odpoví i na to, jak sluch poškozuje hlasitá hudba a jak k alespoň částečné nápravě mohou pomoci sluchové neuroprotézy. Napadají vás další otázky, ať už k tomuto tématu, nebo k jiným? Zeptat se můžete přímo na Facebooku, a to každého řečníka z hlavního přednáškového cyklu před začátkem jeho vystoupení nebo i v jeho průběhu. Po skončení přednášky přijde řada na divácké dotazy během živě přenášené diskuze.

Au, bolí, bolí
Jak vzniká bolest a lze proti ní nějak vědomě bojovat? Výzkumem důležité ochranné funkce, která chrání organismus před poškozením, se zabývá Jiří Paleček z Fyziologického ústavu AV ČR a o tomto fenoménu bude hovořit v úterý 16. března od 16 hodin.

Na zpracování a vyhodnocení bolesti v mozku se podílí řada jeho center včetně mozkové kůry. Pomocí funkční magnetické rezonance vědci objasnili, že při zpracování bolestivých podnětů hrají roli různá místa mozku, jež vyhodnocují, odkud podnět přišel a jak byl intenzivní. Emoční oblast spouští třeba úzkost či strach, jiná část zase moduluje vnímání bolesti a rozhoduje o reakci na ni.

Vesmír v naší hlavě
Je k nevíře, že tak malý orgán, jako je mozek, zvládá řídit veškeré procesy odehrávající se v lidském těle. Využívá k tomu bilionů spojení mezi jednotlivými nervovými buňkami, v nichž tak probíhá čilá a v průběhu života jedince nekonečná komunikace.

Badatelé se dnes učí chápat signály přenášené prostřednictvím neuronů, funkci nervových okruhů a jejich význam pro chování. Přesto však mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Přednáška Aleše Stuchlíka z Fyziologického ústavu AV ČR ve čtvrtek 18. března od 16 hodin poodhalí některá tajemství neurobiologického výzkumu a ukáže moderní přístupy ke zkoumání mozku.

Kde sídlí mluva? A co všechno mozek musí zkoordinovat, aby člověk ze sebe vyloudil smysluplnou větu? Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR v neděli 21. března od 11 hodin vysvětlí, že při používání jazyka jde hlavně o souhru a že věda pomalu začíná odhalovat její zákonitosti.

Hravě o mozku
Zajímají vás spíše interaktivní činnosti? Festival vedle přednášek vědců nabízí i hravější doprovodný program. Můžete si například vyzkoušet, jestli máte paměť jako slon – prověří ji víkendový online test pracovní a epizodické paměti Poklad v truhle.

Test nazvaný Bludiště zase umožňuje rozlišit dva typy navigace s různým mozkovým podkladem – pomocí orientačních značek a prostřednictvím pozice startu. Pouze první z nich je závislá na vnitřním spánkovém laloku, mj. na hipokampu. Test používaný u pacientů s poruchami mozku, jako je Alzheimerova nemoc, si budete moci ověřit také o víkendu.

Na své si přijdou i zvídavé děti. Prostřednictvím kamery se dostanou do obřího modelu mozku, lámat hlavu si budou nad optickými klamy a mozek si potrénují i u vymýšlení povídek nebo říkanek, ve kterých každé slovo začíná na stejné písmeno. Mozek musí makat, málo myšlení maří mistrovské mety. Ostatně brainjogging jako z fitka nabízí i workshop trénování kognitivních funkcí mozku.

Když s někým mluvíme tváří v tvář, vnímáme jeho řeč nejen ušima, ale i očima. To roušky poněkud komplikují…

Jak moc je při diskuzi důležité nejen to, co slyšíme, ale i co vidíme, se potvrdilo vědcům z Psychologického ústavu AV ČR při nedávném průzkumu na jaře 2020, kdy se začaly plošně nosit roušky a odezírání ze rtů se ve velké míře stalo nemožným. Jak si s tím náš mozek poradil, se dozvíte ve videu, jež se divákům zpřístupní v sobotu 20. března.

Ostatně již rok trvající epidemická situace nutně ovlivnila nebo nasměrovala snad všechny oblasti vědy a řada odborníků téma včlenila do svého výzkumu. „Mnozí z přednášejících proto připojí i aktuální informaci o tom, jak covid-19 ohrožuje činnost našeho mozku a jaké jsou dlouhodobé následky pandemie na naši nervovou a duševní činnost,“ říká Josef Syka.

Kompletní program Týdne mozku najdete na webu festivalu.

Mozku se věnovalo také loňské číslo časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Týdne mozku; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Shutterstock

Přečtěte si také

• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
• Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
• Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
• Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
• Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
• A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi