Jedenáct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"

20. 05. 2024

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR převezme dnes z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 11 jeho nových nositelů. Působí na pracovištích Akademie věd České republiky, jeden z nich na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Vědecký titul vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Zájem o získání titulu projevují i vědci mimo Akademii věd, jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť či ze zahraničí. Titul „doktor věd“ (nebo jeho anglický ekvivalent „Research Professor“) za jménem totiž potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál.

Titul uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení.

Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise pro obhajoby, jejichž členy jsou specialisté z pracovišť AV ČR a vysokých škol a nejméně tři oponenti z České republiky i ze zahraničí. Akademie věd ČR usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v legislativě České republiky. Od roku 2003 bylo uděleno 224 těchto titulů.

Pravidla udělování vědeckého titulu „doktor věd“ a další informace jsou umístěny na webových stránkách AV ČR na adrese: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedecky-titul-dsc./.

Více informací:
Mgr. Dajana Vasiljevićová
Sekretariát Vědecké rady AV ČR
+420 221 403 565
vasiljevicova@kav.cas.cz

TZ ke stažení

Noví nositelé titulu „doktor věd“:

Doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D., DSc., pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE-EI, který obhájil disertaci nazvanou „Anti-social behavior and Discrimination: Selected topics“. Práci obhájil před komisí Ekonomie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“.

Docent Michal Bauer je předním českým odborníkem na behaviorální ekonomii, rozvojovou ekonomii a experimentální ekonomii. Jeho výzkumy mapují, jakým způsobem ekonomické a psychologické faktory ovlivňují rozhodování. Mají odezvu zejména v zahraničí a publikovaly je přední mezinárodní ekonomické časopisy s vysokým impakt faktorem, a dokonce i nejprestižnější vědecký časopis Nature.

Teorií docenta Bauera si vědecká komunita velmi cení, umožňují pochopit komplexní společenské problémy současnosti, jako jsou chudoba, nerovnosti, diskriminace či válečné konflikty. Jím navržená řešení mají potenciál ovlivňovat nejen ekonomický vývoj, ale i celospolečenské dění.

Doc. Ing. Petr Cintula Ph.D., DSc., pracovník Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Logic and Implication: An Introduction to the General Algebraic Study of Non-classical Logics“. Práci obhájil před komisí Matematické struktury a získal titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Docent Petr Cintula se zabývá problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky. Je mezinárodně uznávaným odborníkem, jehož výzkum je charakteristický mimořádně širokým záběrem; zejména v oblastech abstraktní algebraické logiky, substrukturální logiky a matematické fuzzy logiky. Vysoce ceněna je jeho schopnost abstrahovat mimořádně komplexní problematiku neklasických logik.

Docent Cintula ve své disertaci významným způsobem navázal na teorie Petra Hájka, zakladatele fuzzy logiky. Zaměřil se v ní především na využití neklasické teorie „slabě-implikativní logiky“, konkrétněji na logické modelování ve vysoce formalizovaných situacích, v nichž je klasická binární logika nedostatečná či příliš vágní.

Prof. RNDr. Oldřich Fatka, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který obhájil svoji disertaci „Exceptionally preserved Cambrian and Ordovician fossils in the Barrandian area“. Práci obhájil před komisí Geologické vědy a získal titul „doktor geofyzikálně-geologických věd“.

Hlavními oborem jeho zájmu je paleontologie, jmenovitě funkční morfologie, systematická klasifikace a paleoekologie různých skupin bezobratlých živočichů jako jsou trilobiti, ostnokožci a hyoliti. Zabývá se stratigrafií svrchního prekambria a spodního paleozoika. Je autorem téměř stovky knižních a časopiseckých publikací, účastnil se desítek expedic a exkurzí po celém světě.

Disertační práce pana profesora Fatky se věnuje výjimečně zachovalým fosiliím kambria a ordoviku. Vysoce ceněn byl zejména jeho celostní přístup od stratigrafie až po diagenezi a mimořádná erudice v této problematice. Jeho výzkum je postaven na nejmodernějších metodických přístupech za užití všech dostupných přístrojových technik.

Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D., DSc., pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Komedie nové a duchovní. Raně novověké biblické drama v českých zemích“. Práci obhájila před komisí Bohemistika a získala titul „doktor filologických věd“.

Doktorka Magdalena Jacková je výraznou a v české literární vědě mimořádnou badatelskou osobností, věnující se problematice literatury a kultury na českém území v raném novověku. Soustředí se především na problematiku dramatu vznikajícího mezi 16. až 18. stoletím, od barokní latinsky psané tvorby až k českému dramatu v čase předbělohorském. Je přitom schopna kombinovat náhledy literárněvědné, vycházející z náročné filologické a historické analýzy, opírající se o znalost příslušných jazyků, s pohledem teatrologickým. Tedy s ohledem na to, pro jaký typ adresátů sledované divadelní hry vznikaly a jak se tehdy i hrály.

Její disertace vykresluje poetiku latinsky napsaných dramat s biblickou tématikou, které vznikly na českém území, zároveň však představují velmi specifický a pozoruhodný nadnárodní fenomén. A jako taková má tato disertace svou přitažlivost i pro širší evropskou badatelskou veřejnost. Ambicí Magdaleny Jackové je však rovněž učinit ten pozapomenutý kulturní jev také součástí české paměti.

Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc., pracovník Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky a CERGE-EI, který obhájil disertaci nazvanou „Estimating causal relationships using historical data from 20th-century wars“. Práci obhájil před komisí Ekonomie a získal titul „doktor sociálních a humanitních věd“.

Profesor Jurajda je předním českým ekonomem, jehož hlavními obory zájmu jsou ekonomie práce a ekonomie vzdělávání. Odborníci oceňují jeho multidisciplinární přístup a schopnost dosahovat vynikajících výsledků v širokém okruhu vzájemně se prolínajících problematik od dopadů minimální mzdy, přes změny ve mzdové struktuře, po přenos hodnot mezi generacemi nebo genderové rozdíly a dopady válečných konfliktů. Profesor Jurajda byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

Ve své disertaci se profesor Jurajda zaměřil na měření a identifikační strategie v moderních válečných konfliktech za použití ekonomických metod k řešení otázek, které jsou důležité pro společenské a humanitní vědy.

Vladimir Lotoreichik, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Optimization and asymptotics of eigenvalues for differential operators with surface interactions“. Práci obhájil před komisí Jaderná, subjaderná a matematická fyzika a získal titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.

Doktor Lotoreichik je mezinárodně uznávaný odborník v matematické fyzice, který si získal výrazné renomé v analýze singulárních Schrödingerových a Dirakových operátorů a ve spektrální geometrii. Obory jeho zájmu jsou spektrální geometrie, operátorová teorie a matematická fyzika. Témata, jimž se věnuje, se týkají zejména tvarové optimalizace a asymptotického chováni vlastních hodnot diferenciálních operátorů. Je autorem nebo spoluautorem více než 60 časopiseckých nebo sborníkových textů.

Jednotícím tématem disertační práce pana doktora Lotoreichika jsou tzv. povrchové interakce, (fyzikální) izoperimetrické nerovnosti týkající se vlastních čísel diferenciálních operátorů ke geometrickým veličinám.

Doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Advanced enviromental scaning electron microscopy“. Práci obhájil před komisí Elektrotechnika, elektronika a fotonika a získal titul doktor technických věd.

Docent Vilém Neděla je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru elektronové mikroskopie a více než 20 let pracuje na výzkumu a vývoji nových detektorů signálních elektronů. Pomocí matematicko-fyzikálních simulací také vyvíjí nové metody pro zobrazování elektricky nevodivých, často na radiační poškození vysoce citlivých vzorků ve vysokém rozlišení. Je zakladatelem dvou laboratoří, autorem řady vědeckých metod a hlavním organizátorem jedné z nejprestižnějších vzdělávacích akcí v oboru, Podzimní školy elektronové mikroskopie.

Ve své disertaci se zaměřil na problematiku pokročilé environmentální rastrovací elektronové mikroskopie ESEM, konkrétně detekci signálních elektronů, výzkumu nových detekčních principů a vývoji nových detektorů elektronů. Současně ve své práci představil vývoj nové metody korelativní světelné elektronové mikroskopie.

RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., DSc., pracovnice Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Molecular mechanisms in the development and function of auditory neurons“. Práci obhájila před komisí Biomedicína a získala vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Doktorka Pavlínková je výraznou vědeckou osobností v oblasti neurověd. Zásadní je její významný vědecký přínos pro specificky transkripční a epigenetické regulace v embryonálním vývoji, molekulární genetika vývojových poruch, neuro-senzorické poruchy, poruchy sluchu a patofyziologické mechanismy odpovědi na onemocnění cukrovkou. K těmto a dalším neurovědním tématům publikovala řadu zásadních prací v prestižních mezinárodních časopisech a výrazně tak přispěla k rozvoji vědění v této oblasti. Vede také úspěšnou vědeckou Laboratoř molekulární patogenetiky.

Disertační práce doktorky Pavlínkové se zabývá molekulární genetikou kongenitálních malformací poruch sluchu. Zejména se věnovala vývoji neurálních a senzorických progenitorů ve vnitřním uchu a tonotopické organizaci sluchového systému, molekulární diverzity a funkci sluchových neuronů.

Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. et Ph.D., DSc., pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Quantitative Analyses of Poetic Texts“. Práci obhájil před komisí Bohemistika a získal titul „doktor filologických věd“.

Doktor Petr Plecháč je významným badatelem v oblasti stylometrické analýzy a strojového učení, a to v kontextu české i světové literární vědy. Hlavními oblastmi jeho zájmu jsou kvantitativní výzkum básnických textů a problematika určování autorství. Mezinárodního renomé dosáhl jeho výzkum, který právě za použití strojového učení a versologických charakteristik určil míru (spolu)autorství hry Jindřich VIII. Williama Shakespeara. Doktor Plecháč patří ke světové špičce versologie, stylometrie a počítačového zpracování literárních textů. Jeho práce jsou vysoce citovány v domácích i zahraničních časopisech. Získal významná vědecká ocenění jako jsou Cena předsedy GA ČR, Prémie Otto Wichterleho či The Visegrad Group Academies Young Research Award. Je rovněž dlouholetým členem Pražského lingvistického kroužku.

Jeho disertace představuje pilotní studii kvantifikační analýzy verše a je milníkem analyzujícím tvorbu poetického korpusu českého verše, způsobů jeho anotace a rozvoje dalších atribučních analýz.

RNDr. Štěpán Sklenák, Ph.D., DSc., pracovník Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky, který obhájil disertaci nazvanou „Aktivní místa v zeolitových katalyzátorech. DFT přístup“. Práci obhájil před komisí Fyzikální chemie a získal titul „doktor chemických věd“.

Doktor Štěpán Sklenák je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru DFT teoretických výpočtů při výzkumu aktivních míst v zeolitových katalyzátorech. Obory jeho zájmu jsou modelování struktury, reaktivity, katalytické aktivity a vlastností zeolitů za využití kvantové chemie a metod DFT fyziky pevných látek. Věnuje se struktuře a reaktivitě zeolitu z teoretického hlediska a přispěl k objasnění vlastností kationtů kovů v zeolitech s ohledem na jejich polohu. Jeho výzkum je kompetitivní ve světovém měřítku, za nějž obdržel řadu ocenění, např. národní cenu Česká hlava.

Disertační práce doktora Sklenáka, která je zásadní pro transfer znalostí v průmyslu, je zaměřena na výpočty DFT a popis kyselých, resp. redoxních vlastností studovaných katalyzátorů na bázi zeolitů.

Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc., pracovnice Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Bohemian school humanism and its editorial practices (ca. 1550–1610)“. Práci obhájila před komisí Klasická studia a získala vědecký titul „doktor filologický věd“.

Docentka Storchová se zabývá humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí. Publikovala sedm samostatných knižních monografií (z toho dvě v zahraničí), vydala více než padesát samostatných studií a je hlavní editorkou svazku Companion to Central and Eastern European Humanism věnovaného českým zemím (De Gryuter 2020).

Disertační práce docentky Storchové se věnuje klasickým textům v literárním poli z okruhu pražské univerzity mezi lety 1550–1620. V obecné rovině je věnována intelektuálním dějinám, novolatinské literatuře a trans/kulturní výměně v raném novověku.

Jedenáct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"

Přečtěte si také

Newsletter