Pouť do badatelských výšin. Deset vědců si za jméno připíše titul doktor věd
06. 10. 2022
Patří k vědeckým špičkám, jejich výzkumy jsou originální a přinášejí zásadní poznatky do svých oborů. Charakteristika, jež spojuje všechny badatele, kteří od Akademie věd ČR obdrželi titul doktor věd. Seznam nositelů jednoho z nejvýznamnějších vědeckých titulů doctor scientiarum, zkráceně DSc., se 5. října 2022 rozrostl o deset členů. Mezi nimi je zástupce Národního muzea, Univerzity obrany a osm badatelů z pracovišť Akademie věd ČR.
Doktorský slib přišli složit do dvorany Knihovny AV ČR v sídle Akademie věd ČR na Národní. Diplomy si zde převzali od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady AV ČR Pavla Barana. „Stát se špičkovým vědcem a získat vědeckou hodnost doktor věd znamená nejen talent, velký zápal a značné nasazení, ale také odříkání a velmi často i nemalé oběti,“ upozornila na mnohdy trnitou cestu na vědecký vrchol Eva Zažímalová.
Od pravěku k pracovnímu právu
Titul doktor historických věd obdržela Dagmar Dreslerová z pražského Archeologického ústavu AV ČR za disertační práci Krajina a lidé v zemědělském pravěku. Vědkyně se zaměřuje na archeologii krajiny, archaické zemědělství, paleoklima a analýzu ekofaktů. Dlouhodobě propaguje interdisciplinární výzkum, který spojuje archeologii s přírodními vědami.
Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR obhájil disertaci Za Boha, národ, pořádek a získal tím titul doktora historických věd. Jeho práce se zabývá interakcí nacionálních konceptů a antidemokratických prvků v meziválečném období a představuje tématem i zpracováním zcela ojedinělý počin.
Martin Štefko z Ústavu státu a práva AV ČR obhájením disertace Lékařské posudky v pracovním právu dostal titul doktor sociálních a humanitních věd. Jeho práce pojednává o problematice adekvátní právní úpravy posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce v národním i unijním kontextu.
Ceremoniál se konal ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR na Národní.
Neznámý život rostlin
Helena Štorchová získala titul doktor biologicko-ekologických věd. Pracovnice Ústavu experimentální botaniky AV ČR napsala disertaci Mitochondrial genomes of the plant genus Silene in the context of the evolution of plant mitochondria. Její vědecké výsledky o mitochondriálních genomech rostlin mají vysokou odezvu i potenciál v dalším výzkumu.
Titul doktor biologicko-ekologických věd získal také Jiří Masojídek z Mikrobiologického ústavu AV ČR za práci Pěstování mikrořas: z laboratoře k velkým kultivačním jednotkám. V ní se zabývá fyziologií fotosyntézy, především u řas, a výzkum kombinuje s moderními metodami experimentální biologie rostlin.
Doktorem geofyzikálně-geologických věd se stal Jiří Kvaček z Národního muzea Praha obhájením disertace Studium diverzity křídových rostlin na základě anatomie jejich reproduktivních struktur. Mezinárodně uznávaný odborník na mezozoické fosilní rostliny se zasloužil mimo jiné o zavedení nových metod v tomto odvětví.
Bohatý svět technických věd
Martin Kalbáč z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR obdržel titul doktor chemických věd obhájením práce Towards controlled functinalization of single-layer graphene. Vědec se věnuje uhlíkatým nanomateriálům a grafenu a je průkopníkem metody povrchem zesílené infračervené spektroskopie.
Titul doktor fyzikálně-matematických věd získal Stanislav Kamba z Fyzikálního ústavu AV ČR. Expert na vysokofrekvenční dielektrické spektroskopie obhájil disertaci s názvem Soft-mode spectroscopy of ferroelectrics and multiferroics. Multiferoické materiály, kterými se zabývá, mají velký potenciál v aplikovaném i dalším základním výzkumu.
Doktorem fyzikálně-matematických věd se stal i jeho kolega z Fyzikálního ústavu AV ČR Marek Taševský. V disertaci High Energy Soft QCD and Diffraction kombinuje teoretické a experimentální techniky a její výsledky přispívají k porozumění fyzikálním vlastnostem elementárních částic.
Titul doktor technických věd obdržel David Vališ z Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany za disertaci Metody modelování degradace ve spolehlivosti technických systémů. Práce s interdisciplinárním charakterem má praktický přesah a týká se teorie spolehlivosti, degradace technických systémů a zjišťování jejích mezních stavů.
Titul doktor věd získalo deset vědců.
Akademie věd ČR znovuzřídila titul doktor věd roku 2002 a udělovat jej začala o rok později. Do roku 2021 jej získalo 203 osobností. Všichni nositelé museli prokázat hodnotu výsledků svého bádání veřejnou obhajobou disertační práce. Tituly dostávají vědci různých vědních oborů a výsledky mnohých disertací mají potenciál přesáhnout do praxe.
Nutnost aplikace vědeckých výzkumů v neklidné době zdůraznil i Jaroslav Šebek, který promluvil na ceremoniálu jménem svých kolegů. „Titul doktora věd považujeme za velké uznání naší vědecké práce a potvrzení, že pouť po ne vždy jednoduchých cestách je správná a naše poslání se tímto způsobem naplňuje,“ zhodnotil význam získání titulu.
Přečtěte si také
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři