Při zahájení Týdne Akademie věd převzali tři vědci cenu za popularizaci

06. 11. 2023

V pondělí 6. listopadu 2023 odstartovalo sedm dní naplněných popularizací vědy. Zahájení festivalu Týden Akademie věd ČR se stalo příhodnou chvílí pro ocenění badatelů, kteří pro vědu umí nadchnout veřejnost. Cenu předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získali tři vědci – mikrobiolog Miloslav Šimek, polymerní fyzik Jiří Kotek a historik Martin Jemelka.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová úvodem ceremoniálu připomněla, že výzkumy z velké části financují veřejné prostředky. „Smyslem, a vlastně i povinností ve vědě proto není – a nikdy by ani být nemělo – dělat ‚výzkum pro výzkum‘, ale pomáhat společnosti.“

Vědci a vědkyně by si podle ní měli uvědomovat, že sdílení poznatků je důležité z mnoha důvodů. „Při jejich setkávání s veřejností kladou laici chytré otázky. Mají úhel pohledu, který pro nás vědce není zřejmý a může být překvapivý. Z popularizace tímto způsobem tedy profitujeme i my."

Akci, která se konala v prostorách studovny Knihovny AV ČR, moderoval Daniel Stach.

Týden Akademie věd ČR připravuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, jejímž hlavním posláním je právě pomoc ústavům s popularizací. „Pracovištím pomáháme, aby se veřejnosti otevírala. Akce jako Týden Akademie věd ty pomyslné dveře otevírají bez nadsázky dokořán. Navíc jde o příležitost, jak představit vědu hlavně mladým lidem – tedy jako atraktivní činnost a v některých případech i možná jejich budoucí povolání,“ zdůrazňuje ředitelka Divize vnějších vztahů Kateřina Sobotková.

🎯 Předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová dnes zahájila festival Týden Akademie věd ČR.

🤩 Festival Týden Akademie věd ČR otevírá dveře vědeckých institucí na 22 místech po celé ČR v podobě zhruba 400 různých akcí. Součástí programu jsou přednášky, workshopy, výstavy a veřejné debaty.… pic.twitter.com/EgjNglgaRg
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) November 6, 2023

Aktivity, kterých se mohou návštěvníci Týdne Akademie věd účastnit, představili na zahájení vědečtí zástupci všech tří vědních oblastí: Pavel Suchan z Astronomického ústavu, Oldřich Hudeček z Ústavu organické chemie a biochemie a Eva Doležalová z Historického ústavu.

Měřítko – užitečnost
Právě zahájení festivalu se stalo vhodným okamžikem k ocenění práce vědců, pro něž je popularizace pevnou součástí jejich práce. „Mnozí popularizátořií si uvědomují, jak moc je šíření jejich poznatků důležité, a mnohdy se popularizaci věnují s nadšením a nad rámec pracovní doby,“ doplnila Eva Zažímalová. Ocenění získali tři vědci – zástupci tří vědních oblastí.

Ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek propaguje svůj obor v Česku i zahraničí a patří k čelným expertům na polymerní vědy v evropském měřítku. Je členem nadnárodních organizací, přednáší ve školách a organizoval například program kurzů polymerní vědy pod patronací UNESCO pro zahraniční studenty.

„Chceme být nejen krásní, ale i užiteční – toto motto zakladatele ústavu Otto Wichterleho provází naše pracoviště po celou dobu jeho existence,“ podotkl Jiří Kotek, a žertem tak upozornil na potřebu poukazovat na možnosti aplikace i u základních výzkumů.

Ceny předávaly členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová (vlevo) a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Uprostřed Jiří Kotek.

Popularizace jako nikdy nekončící poslání
Aktuální témata využívání a ochrana půdy jsou „terénem“ Miloslava Šimka z Biologického centra AV ČR. Patří k našim význačným půdním mikrobiologům, spolupracuje i se zahraničními pracovišti. Působil mimo jiné jako expert v Sekci půdního a vodního hospodářství a výživy plodin Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Často přednáší pro veřejnost, vystupuje v médiích a vytváří výukové materiály. Vědec je autorem popularizačních knih, kterými podaroval i přítomné. „Popularizátoři nikdy neodpočívají – pořád popularizují,“ zdůraznil.

Miloslav Šimek

„V roce devatenáct set devadesát se mi splnil sen a stal jsem se průvodcem na hradě Helfštýn. Tehdy jsem poprvé zažil radost i nervozitu ze sdílení poznání s ostatními,“ vzpomněl na první zkušenosti s popularizací Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Nyní se zabývá moderními hospodářskými, sociálními a náboženskými dějinami posledních dvou století v českých zemích a střední Evropě. Spolupracuje s médii, přednáší a vytvořil mimo jiné popularizační projekt „Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie covid-19“, který stojí v základech vzdělávacího portálu Tohle jsme prožili.

Martin Jemelka