Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?

Potkají se biolog, matematik a religionista… To není začátek vtipu, ale ankety, jejímž jediným tématem je vajíčko. V těchto dnech jej vnímáme především jako klasický symbol Velikonoc. Jak ho ale vidí badatelé z různých vědních oborů? Kolik slov pro vyfouknuté vejce zná čeština a co ve skořápce odhalila rentgenová difrakce? Přinášíme vám vajíčko na sedm vědeckých způsobů.

Když se řekne „vejce“, většině lidí se asi vybaví ta na talíři – vařená natvrdo, míchaná nebo smažená. Mně ale ne, protože se jako biolog na Ústavu biologie obratlovců AV ČR věnuji výzkumu divokých druhů ptáků a z velké části se zabývám i jejich vejci, např. u vlaštovek, ťuhýků, rákosníků nebo kukaček. A jejich vejce rozhodně nepoužívám do velikonoční nádivky. Ptačí vejce jsou pro vědce obrovským zdrojem inspirace a otázek. Vejce mají mnoho důležitých vlastností, např. pevnost, aby na něm mohli rodiče sedět a zahřívat ho, ale zároveň křehkost, aby se z něho mohlo vylíhnout mládě. Mě ale nejvíce zajímá jejich vzhled – barva, skvrnitost, velikost a tvar. Variabilita těchto vlastností je přitom obrovská, od nejmenších půlgramových vajec kolibříků po jeden a půl kilová vejce pštrosů, od bílých vajec strakapoudů po modrá vejce rehků či skvrnitá vejce sýkor, od kulatých vajec sov po eliptická až hruškovitá vejce mořských ptáků alkounů. Přes veškerou rozmanitost mají jedno společné: každé je dokonalé ve své funkci. A úkolem vědců je zjistit, co přesně ptákům tato rozmanitost přináší a proč je vejce „to nejdokonalejší“, co příroda vytvořila.

biolog Michal Šulc
Ústav biologie obratlovců AV ČR

I když tomu možná někteří nevěří, matematici jsou taky lidi, takže mi dá trochu práce odhlédnout od těch obvyklých (a lákavých) podob vajíčka, jako jsou volské oko nebo míchaná vajíčka ke snídani. Ale když nastartuju matematický mozek, tvar vajíčka mi nejspíš připomene ovály na tabuli. Ovály, jimiž si v matematice často zjednodušujeme složitější objekty a u kterých mnohdy naše práce vlastně začíná. Pro algebraiky by tím oválem mohla být třeba grupa, svazek, modul nebo varieta – a pak by kolem něj začali kreslit šipky a další, větší či menší „vajíčka“. Analytici ovál vnímají spíš jako prostor funkcí a zkoumají, zda leží uvnitř jiného prostoru – oválu. Pro nás v numerické matematice to je nejčastěji výpočetní oblast, kterou téměř vždy značíme řeckým písmenem omega. Naším úkolem je spočítat, jak se nějaká veličina (tlak, hustota, teplota…) v dané oblasti chová. V jednoduchých úlohách, na nichž si testujeme, zda nám program počítá správně, je oním oválem většinou čtverec nebo kostka. Ve složitějších úlohách, které dostáváme od inženýrů, pak vajíčko může znázorňovat vlastně úplně cokoli: atmosféru Země, blok motoru, jezero Loch Ness… Takže až příště uvidíte nakreslené vajíčko, vězte, že se možná právě rodí nějaké nové matematické dobrodružství.

matematik Jan Papež
Matematický ústav AV ČR

Bohemista by řekl, že vajíčko je podstatné jméno rodu středního, které vzniklo připojením deminutivní přípony -ko ke slovu vejce, tedy „malé vejce“. Jde o termín biologický a botanický (vajíčko ptačí, hadí, motýlí, rybí, mravenčí, v semeníku rostlin atd.); podle slovníkové definice mj. také „oblý útvar snášený samičkami některých živočichů (ptáků aj.) obsahující (zprav. ve skořápce) žloutek a bílek“ a takovýto útvar sloužící jako poživatina, kterou lze připravit na mnoho způsobů, jako například vajíčka míchaná, naměkko nebo nahniličko (i na hniličku). Nakonec obvykle sníme i to malované velikonoční vajíčko (kraslice) symbolizující život, znovuzrození a jaro. Sníme, pokud samozřejmě není vyfouklé – v nářečních variantách se takovému vajíčku říká výdumek, védutek, vejlupek, výfuk, fukanec, pouch nebo pouko. Mimochodem, když někoho chováte jako malované vajíčko, znamená to, že s ním zacházíte opatrně. Opatrnosti je ovšem třeba i v tanci mezi vajíčky (a vejci), tedy ve složité situaci. Slovem vajíčko můžeme označovat cokoli, co svým zaobleným tvarem vajíčko připomíná – můžete třeba nasypat čaj do vajíčka (sítka), hodit několik vajíček (ručních granátů) do zákopu, sjet kopec ve vajíčku (schoulený), vyjít na přehlídkové molo ve vajíčku (šatech) i s vajíčkem (kabelkou) atd. Mými nejoblíbenějšími vajíčky byly zvláště v dětství: vajíčko, co šlo v pohádce na vandr, kinder vajíčko a pan Vajíčko z televizní reklamy.

jazykovědkyně Markéta Pravdová
Ústav pro jazyk český AV ČR

Na první pohled vypadá hnědé slepičí vejce docela obyčejně. Stačí ale trocha ultrafialového světla a rázem odhalí své tajemství. Za jeho zbarvení může pigment příbuzný krevnímu barvivu hemoglobinu nazývaný protoporfyrin IX. A právě ten se umí pod UV lampou rozzářit jemným červeným fluorescenčním světlem. Pokud máte trochu experimentálního ducha (a dobře větranou místnost), můžete zkusit i malý velikonoční pokus: ponořte nadrcené skořápky do směsi ethylacetátu a zředěné kyseliny chlorovodíkové. Pigment na jeho povrchu se v ní začne pozvolna rozpouštět a vznikne narůžovělý roztok, který pod UV světlem září ještě výrazněji než původní skořápka.

chemik Jan Havlík
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vajíčko je pro mě jako reprodukční bioložku nejen základní buňkou života, je to fascinující mikrosvět plný tajemství. Zkoumám proces oplození, okamžik, kdy se spermie a vajíčko spojí a započne vznik nového organismu. Tento děj studuji u široké škály živočichů, od ryby přes ptáky, savce až po člověka. Každý druh nabízí unikátní vhled do evoluce, biologických strategií a buněčné komunikace, přesto jsou to právě lidská vajíčka, která jsou nejvzácnější. Možnost zkoumat je máme díky dárkyním procházejícím programy asistované reprodukce, jejichž velkorysost umožňuje posouvat hranice poznání. Vajíčko pro mě není jen nositelem genetické informace, ale i aktivním účastníkem oplození, neboť se podílí na výběru kvalitní spermie a spouští kaskádu dějů vedoucích k vývoji nového jedince. Každé vajíčko je jedinečné, biologicky i eticky a představuje klíč k pochopení života v celé jeho křehkosti, síle a komplexitě. Ostatně právě o to usilujeme i v rámci mezioborového bádání Strategie AV21 ve výzkumném programu Budoucnost asistované reprodukce (ART).

reprodukční bioložka Kateřina Komrsková
Biotechnologický ústav AV ČR

Každodenní věci mohou být něčím zajímavé, pokud se rozhodneme je trochu prozkoumat. Krystalografie studuje látky v pevném stavu. Ze slepičího vajíčka je pevná pouze skořápka. Právě tu jsme se rozhodli analyzovat pomocí rentgenové difrakce. Skořápka je tenká přibližně 0,3 mm a skládá se z několika vrstev. Pod tenkou horní vrstvou, která je mimo jiné zodpovědná za barvu vajíčka, se nachází vrstva tvořená krystalky uhličitanu vápenatého, které jsou spojeny „organickým lepidlem“. Jednoduchým difrakčním experimentem lze zjistit, že uhličitan vápenatý se zde vyskytuje výhradně ve formě kalcitu. O Velikonocích jsou ale k vidění i čokoládová vajíčka. Ta mají složení „skořápky“ zcela odlišné. Pakliže si na toto vajíčko posvítíme rentgenovým zářením, uvidíme krystalky cukru a krystalické kakaové máslo. Ano, i něco, co nese název máslo, je vnitřně uspořádané, tedy krystalické. Ať už přírodní, nebo čokoládové vajíčko ukazuje, že i běžné věci kolem nás ukrývají pod povrchem nesmírně zajímavé věci. Stačí se na ně podívat správným způsobem.

fyzik Jan Rohlíček
Fyzikální ústav AV ČR

Pro religionistiku, etnologii a sociální antropologii reprezentuje vejce řadu překrývajících se symbolů, které v našich končinách nejčastěji odkazují k plodnosti a novému životu. Vejce se v náboženských tradicích používala pro přípravu pokrmů, ale i k ochranné a očistné magii. Co se velikonočních zvyků týče, nejstarší zmínku o darování barvených vajec máme z Prahy ze 14. století. V některých starých kulturách vejce symbolicky zastupovalo kosmos před vznikem řádu, hvězd a bohů. V alchymii je známé „vejce filozofů“. Je to symbolicky i fyzicky prostor, kde se odehrává proces tzv. velkého díla (opus magnum), který odkazuje k transformaci a inkubaci.  Ve strukturalistické antropologii vejce hezky odráží binární opozice uvnitř/vně nebo čisté/nečisté. Dá se shrnout, že vejce je pro mé obory zejména nosičem symbolických významů, které rozplétáme a snažíme se pochopit.

religionista Pavel Horák
Etnologický ústav AV ČR

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: ChatGPT

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha