
A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
13. 03. 2025
Hmyz je nejrozmanitější skupinou živočichů na Zemi. Vědci dosud popsali více než milion druhů, může jich být ale až třicetkrát tolik. Mnohé jsou přitom pro naši planetu nepostradatelné – třeba při zpracování půdy nebo opylování květů. Jsou užiteční a zároveň fascinující – věděli jste třeba, že termití královský pár se může dožít dvou desítek let i více? Víte, jak rozeznat tuzemskou sršeň od invazní? A už jste někdy pohlédli do „obličeje“ krtonožce nebo škvorovi? Začtěte se do stránek prvního letošního čísla čtvrtletníku A / Magazín, který vydává Akademie věd ČR.
1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)
Hlavní téma Hmyz se dělí do několika článků:
Hmyz – úvodní dvoustránka se zajímavostmi (str. 20–21)
Ať žijí král a královna. Příběh nesmrtelných termitů (str. 22–29)
Nechtěná návštěvnice z Asie, sršeň asijská (str. 30–31)
Třepotání motýlích křídel (str. 32–37)
Výběr další článků:
Škola hrou – v laboratoři historie (str. 42–47)
Frontální výuka už dávno není trendy a učitelé hledají efektivnější nástroje, jak žáky zaujmout. Jedním z nich je badatelská webová aplikace HistoryLab.
Hrátky se šperky – rozhovor s Vladimírou Petrákovou (str. 48–55)
Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – třeba ten, že si žena musí volit mezi dětmi a prací.
Kovoví iluzionisté a ultrazvukové hromobití (str. 56–61)
Budoucnost může patřit slitinám s tvarovou pamětí. Pokud ovšem lépe pochopíme, jak zapomínají.
Fotostory: Archeologie z letadla (str. 62–67)
Letečtí archeologové dokážou z výšky tří set metrů vyčíst, co se v krajině pod nimi dělo před tisícovkami let. Stačí si všímat zdánlivých drobností, jako jsou třeba jiný odstín či výška obilí.
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.